Situace Národního parku Šumava: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Situace Národního parku Šumava |Author=Barbora Kroužková, |Date=2005/08/11 |Source=ČRo |Genre=rozhlas |Respondent=Alois Pav…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 18. 6. 2017, 05:52
| Situace Národního parku Šumava | |
|---|---|
| Author | Barbora Kroužková |
| Date | 2005/08/11 |
| Source | ČRo |
| Genre | rozhlas |
| Respondent | Alois Pavlíčko, Václav Veselý |
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Dobrý podvečer z pražského studia Radiožurnálu přeje Barbora Kroužková. Tématem dnešního Radiofóra je situace Národního parku Šumava. V jakém stavu je šumavská příroda, stal se park laboratoří pro ekologické experimenty? A co s ním dál? Na to se pokusíme odpovědět. Hosté jsou v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu, Alois Pavlíčko, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, dobrý den.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Dobrý den.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
A také Václav Veselý, starosta obce Srní, dobrý den i vám.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Dobrý den.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Znovu se rozvířily diskuse o kůrovci a některé šumavské obce dokonce napsaly předsedovi vlády Jiřímu Paroubkovi dopis. 21. července razítko a podpis připojilo deset zástupců obcí, mezi nimi také právě starosta Srní Václav Veselý. Pánové, nejdřív si ale řekněme, každý z vašeho pohledu, jaká je situace, v jakém stavu Šumava je. Pane řediteli, Alois Pavlíčko.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Tak, ještě jednou bych rád zopakoval, že pokud se jedná o stav nebo v současné době, jaký je vlastně nebo jaké jsou možnosti a rizika, které by se týkaly kůrovce, mohu říci, že veškeré věci a asanační zásahy jsou zcela pod kontrolou, a pokud se jednalo o nahodilou těžbu, tak ta byla během letošního prostě léta zlikvidována nebo kůrovcové nebezpečí bylo potlačeno na minimum.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Václav Veselý, starosta obce Srní, a také další signatáři toho dopisu vidí situaci jak, pane starosto.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
No, je otázka, jestli to můžu hodnotit z hlediska současného, anebo v širším časovém rozpětí, protože pokud bych hodnotil současnost, tak asi budu věřit panu řediteli, pokud bych měl to hodnotit coby pamětník, tak musím říct, že bohužel ty vrcholové partie Šumavy neodpovídají mé představě o lese.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
A vy se také bojíte v podstatě budoucnosti, já už jsem zmínila to psaní, které jedenáct obcí poslalo premiérovi, vyjadřujete v něm své obavy vůbec o zachování přírodních a kulturních hodnot, chcete uchování a zlepšování přírodního prostředí. To se neděje, je tu nějaká obava?
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
No, ta obava je oprávněná, protože tady dochází k různým takovým sporům a říkám, jedná se o slovíčkaření a jde o to, kdo se diskuse zúčastní a co se z ní chce potom v závěru vyvést.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Nicméně, když takhle apelujete, jaké máte podklady pod to, že vlastně voláte po zachování přírodních a kulturních hodnot a pak se zeptám pana ředitele, jestli tedy například pod jeho vedením se toto neděje.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Já bych to chtěl říct asi takto, protože jako lesák to vidím v tom, že vlastně tím, že tam došlo ..., dneska už je tam na několika stovkách nebo možná tisících hektarů suchý les, tak dochází k porušování dalších funkcí lesa, který už dneska se projevují tím, že máme problémy s vodou, podhůří také a je to jedna voda, je to půdoochraný vliv lesa na tu krajinu a všechno ostatní, co s tím lesem souvisí, protože dneska na těch plantážích hrozně velikých dochází, mám za to, i k devastaci rašelinišť a podobně, říkám, to jsou mé dojmy a byl bych rád, kdyby se to takto nekonalo.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
V tom dopise, který zmiňuji, se píše nejen o tom, že vlastně les reguluje vodní režim, ale máte obavu také ze změny místního klimatu nebo vůbec ochrany půdy. Pane řediteli, jsou takové obavy na místě, mohl byste souhlasit s tím, že vlastně ta politika jde proti ochraně přírody? Alois Pavlíčko, ředitel Národního parku Šumava.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
No, tak především bych chtěl říct, že v národním parku nemůžeme jako správa dělat cokoliv, co by bylo proti zákonu o ochraně přírody a krajiny. To je jedna věc. Druhá věc je, že my vlastně dneska docházíme nebo trpíme nebo za věci, které se děly v předcházejících letech také, a pokud se jedná o holiny nebo případně o vrchní stromové patro, které uschlo, to ještě neznamená, že les je totálně mrtvý a že případně keřové patro nebo třeba rašeliniště, které mají právě tu vodohospodářskou funkci nezastupitelnou a nenahraditelnou, že nejsou, ale protože máme tyto podklady a víme, co by do budoucna jsme chtěli udělat a eliminovat tyto věci, aby ta rizika byla co nejmenší, proto navrhujeme strategii, jakou, jakou dnes máme, to znamená, abychom nešli prostřednictvím holin, ale postupně přes přirozené porosty a zachovali tu základní funkci.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Vy jste zmínil legislativu, jenže v dopisu obcí, který já držím v ruce, se o legislativě také mluví. Pane Veselý, proč vy máte pocit, že tady dochází vlastně k porušování toho zákona, jsou tu samozřejmě, je to jasné, dvě různé a rozdílné koncepce, ale kdo má pravdu, myslíte si, že víc teď je na straně politika, nebo odborné posouzení.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Já mám za to, že tohle by měla bejt otázka odborného posouzení, že nám nejde o to, abychom tady snad měli likvidovat nebo rušit Národní park Šumava, já mám za to, že nám jde obojím o to, aby to tady bylo co nejhezčí, nejlepší a podobně, otázka ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Určitě, ono tedy jde, pánové, a je to, opakuje se situace ..., ano.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Moment, já bych to rád dokončil, protože tam jde o to, že každá, nebo, jak bych to řekl, abych nikoho neurazil, jde o to, že ochranářská skupina to vidí tak, že by to měla nechat vyloženě osudu, kdežto ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Přesně tak, to je ten postoj samozřejmě i Národního parku a ministerstva životního prostředí.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
... kdežto já jsem spíš zastánce tý aktivní ochrany proti škůdcům s tím, že tomu lesu musíme pomoct, protože dneska, když vezmeme, že ta příroda je porušená už jednak imisemi na tý Šumavě zrovna tak, jako jiné pohoří v naší republice i, mám za to, v celé Evropě, takže vlastně kůrovec, kterej tady je jakýmsi zaklínadlem, je až druhotný škůdce. Pokud se neodstraní příčina, tak nemůžeme potom to všechno házet jenom na toho kůrovce a máme právě obavy nebo ta skupina lidí, který jsem jako stoupencem i já, že vlastně ta příroda není už dneska schopna si s tím poradit sama a že tím, že se nebude zasahovat v některých partiích, že tam dochází ke zvětšování těch holin a těch soušových porostů a takový ty, a to se mně jako nelíbí, no.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Říká Václav Veselý, starosta obce Srní. Pane řediteli, proč se tedy nezasahuje v těch prvních zónách, když se už mluví o tom, že, a teď vlastně vy jste na začátku říkal, jaký je stav současný, ale rozšiřme ten časový prostor, když se říká, že kůrovec může vlétávat i do těch druhých a třetích zón a vlastně stoupenci toho zásahu mluví o tom, že by mohlo dojít k devastaci celého parku. Čím je podložena tato politika nezasahování v prvních zónách. Alois Pavlíčko, ředitel Správy Národního parku.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Tak třeba, je třeba říci, že zákon umožňuje oba přístupy, a pokud bysme využili ten přístup zasahování, pak nemusíme mluvit o národním parku, protože národní park, pokud by převažoval právě tento přístup, by nebyl tím národním parkem, protože by byly zcela potlačeny přírodní procesy. Pokud se vrátím k tomu, že správa, potažmo ministerstvo je napadáno v tom, že zde porušuje třeba zákon, anebo legislativně to není, musím zdůraznit, že zákon právě umožňuje obě tyto cesty a také se s tím počítá. Jenom otázka, kolem které se pořád točíme, je o tom, zda jako člověk a samospráva nebo případně státní orgány připustíme, že na části území do vývoje nebudeme zasahovat a na druhé straně, jak jsem již zmiňoval na začátku, kůrovec je a také bude, ale jde o to udržet ho v základním stavu, a to můžu deklarovat, že se děje a zároveň mohu také vyvrátit to, že první zóna v současném vymezení a podobě, v jakém je, je nebezpečným ohniskem pro další zóny, případně i území mimo národní park, ale musíme s tím nebezpečím vždycky počítat a mít nástroje, které pomůžou toto riziko potlačit.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Obce, které zdůrazňují, že pro ně jsou lesy velmi důležité, by s nimi chtěly nakládat, chtěly by s nimi hospodařit. Pane starosto Veselý, už jsme zmínili to, že vás zajímá to, jak lesy regulují vodní režim, co se děje s místním klimatem a ochranou půdy, jak byste chtěli postupovat dál, jak byste si to hospodaření představovali.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
No, v tomhle já si zase naštvu určitou skupinu lidí, protože my jsme obec, která jedná s parkem o tom, že by naše lesy, které nám byly vráceny, park postupně odkoupil od obce, protože jsou to většinou lesy v první zóně, v bejvalé rezervaci nebo v bývalé rezervaci Povydří a v tomhle bylo vlastně vůbec celé neštěstí, že vůbec ty lesy z národního parku byly obcím vydávány. Já mám za to, že park není jenom obecní zájem a není to zájem jenom jako vedení národního parku nebo jenom ministerstva životního prostředí, ale že park jako celospolečenský zájem a hlavně zájem státu, tak stát se k tomu měl postavit trošku asi jinak a ty lesy měly být vydány ze zdrojů státu a nikoliv území nebo parcelaci, povolit parcelaci v Národním parku Šumava jako takovém ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
To znamená, že ..., já v tuto chvíli například zmíním Kašperské hory, které jsou v trochu jiné situaci, pokud mluvíte o tom vlastnictví a zmiňujete tedy ten stav, který v tuto chvíli je, protože paní starostka by byla ráda, kdyby jejich obec mohla s lesy hospodařit. Na druhou stranu se taky mluví o možných ztrátách rekreačních oblastí a vy to, pane starosto, asi víte, okamžitě se vlastně vynořují i spekulace, že jednotlivé obce jsou vedeny vlastně různými dřevařskými lobby a jinými, jinými zájmy a že nejsou vedeny snahou o ochranu životního prostředí, já vás v tuto chvíli beru jako jednoho ze signatářů dopisu, který ..., jehož jednotlivé body tady zmiňuji.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
No, to je ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Co na ta obvinění nebo na ty spekulace vy říkáte.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Ne, to bych právě, k tomu bych se chtěl vrátit, já nemůžu srovnávat obec Srní s městem Kašperské hory, protože tam jde relativně o rozdílné počty v hektarech lesa, ale každý les se nechá odhadnout, na to máte dneska spousty soudních znalců, každej les má svoji hodnotu a právě, když chceme hospodařit, abychom mohli hospodařit v hospodářských lesích, které dneska obhospodařují třeba Lesy České republiky a které měly být ..., vlastně z těchto lesů to mělo být vráceno obcím, městům a podobně a nedocházelo by právě dneska, dochází k těmto třenicím, protože my chceme hospodařit a přitom jsme si vědomi, že jsme na území národního parku, a to je právě ten rozpor a já můžu říct jednu věc, že zhruba před pěti lety jsme iniciovali s kolegou Juklem z města Hartmanice, aby k tomuhle nedocházelo k vydávání majetku na území národního parku, ale aby docházelo ze strany státu ke kompenzacím.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Říká Václav Veselý, starosta obce Srní. Pane řediteli, mají obce podle vašeho názoru, řekněme, i soukromého právo na to hospodaření v těchto lokalitách nebo věřil byste, že by se o přírodu staraly jinak? Alois Pavlíčko.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Tak, původně při vydávání majetku to bylo takto obcemi deklarováno, ovšem skutečnost, jak se ukázalo časem, může být poněkud jiná. Já bych velice rád ohodnotil postoj, který je třeba ze strany obce Srní, ve vztahu k možným třeba směnám, anebo vůbec odprodeji, protože ten konflikt je zákonitý. Pokud obec nebo město má majetek, pochopitelně ho chce zhodnotit a dneska je vázáno pouze třeba hospodářským lesem, ale pokud ..., předpisy, které platí v hospodářském lese, ale pokud je v národním parku, ta omezení jsou značná a stát musel také říci B, a to znamená kompenzace nebo újmy. V současné době po novele zákona toto platí teprve rok a jak se ukazuje, stát i obce nebo města by vydělaly právě na tom, že by měly ten majetek, který by mohly řádně spravovat s určitými zisky a výnosy právě mimo národní park. Zároveň z pohledu hospodáře je vždycky problematické, třeba například u Kvildy, spravovat osmdesát hektarů lesa, který je rozptýlen po celém katastru, takže v tomto směru bych se přimlouval právě, aby ještě ex post došlo k výměně nebo k následnému jednání na úrovni vlády nebo případně parlamentu.
Barbora KROUŽKOVÁ; moderátorka Problém se dostane i do Senátu, někteří senátoři Šumavu navštívili a tvrdí, že potřebuje okamžitý zásah, na půdě Senátu se tak v září bude diskutovat o tom, jak se vlastně bude ochrana šumavské přírody dál vyvíjet. Pane řediteli, co myslíte, jak tedy v tuto chvíli, když by politici přistoupili k nějakému jinému rozhodnutí a ke změně, tak jste připraven na to, že se bude v prvních zónách postupovat jinak? Alois Pavlíčko.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Já vám nechci odpovídat na tuto otázku napřímo, ale mohu to říci na příkladu právě toho otevřeného dopisu obcí. Ten dopis přišel ve velice nešťastnou dobu a zároveň také podrazil nohy spoustě lidí, kteří pracujou na koncepci, strategii a dalších věcech, které by toto měly usnadnit, kde by nebylo již třeba zásadního rozhodování politiků. To je to, co se snažíme od začátku, ať ve větší, nebo nižší spolupráci se samosprávami, regionem, ale také ostatními správami nebo státní správou zajistit, totéž ..., jde o to, aby se koncepce neměnila zásadně se změnou ministra, ale také se změnou ředitele, takže v tomto směru to beru jako takové podpásové a protože v současné době jsme předkládali základní dokumenty, které byly připomínkovány, budou dále představeny a budou také požadovat nebo ve finále musí být schváleny, ať už ministerstvem, tak i obcemi, ať se jedná o rozšíření třeba první zóny, změnách plánu péče, ale i o takové věci, jako je třeba materiál o Šumavě společně a dalších.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
A vycházíte také z těch doporučení, které přinesli experti ze Světového svazu ochrany přírody, když mluvíte o těchto krocích.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Pochopitelně, pochopitelně, je to, je to jeden z podkladů, které pro strategii jsou používány.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Říká Alois Pavlíčko, ředitel Správy Národního parku Šumava. Václav Veselý, starosta obce Srní, je signatářem toho v tuto chvíli ústy pana Pavlíčka napadeného dopisu, máte pocit, že jste podrazili nohy lidem, kteří se snaží o řešení?
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Já bych to zase ze svého hlediska až tak dalece neviděl, protože tento dopis se plně odvíjel z jednání odborné sekce Rady národního parku a z toho vlastně asi vzešel, možná vzešel ten podnět, jo. A myslím si, že až tak dalece to nevidíme nebo takhle, my to vidíme z toho hlediska, že vlastně všechno trvá strašně moc dlouho, já to na jednu stranu beru, ale na druhou stranu máme vážné obavy, že změnou politického spektra v našem parlamentu může dojít i ke zmenšení národního parku a můžu vám říct, že to není v žádném případě naše přání a ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Z jakých důvodů ...
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
No, vzhledem k tomu, že vlastně před posledními volbami touhle dobou se tvrdě pracovalo na zákonu o Národním parku Šumava a vlastně přes veškerá jednání tento zákon, asi zrovna nebyl vhodný, byl odsunut do propasti, že jo, a vlastně za ty čtyři roky se nepřišlo s tím, aby vlastně se pracovalo na tom zákoně o Šumavě nebo o zákonu o národních parcích, my máme ty obavy, že vládní nařízení, které národní park ustanovilo, nyní má pádný důvod, že zase další vládní nařízení ten park klidně může zrušit, ale to není naším přáním ani touhou, proto říkám, že mám za to, že i sdělovací prostředky se na téhle té kampani podílejí v tom spíš negativním smyslu, že my nemáme zájem ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Máte takový pocit i z Radiofóra?
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Ne, to nemám, v žádným případě tady od vás, ale myslím pány redaktory z některejch časopisů, z některých deníků.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Já se ještě zeptám takto, já ten dopis držím v ruce, je tam jedenáct razítek, jedenáct podpisů, v podstatě zhruba polovina těch šumavských obcí.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Já mám za to, že ..., jestli vám do toho můžu takhle zasáhnout, že jsou obce, které jsou bezprostředně na území národního parku a že tam asi schází ty, který mají své katastry v národním parku.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
To znamená, natvrdo řečeno, ty to tolik nezajímá nebo netíží.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
No, ne až tak dalece si myslím, no.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Pro tuto chvíli vám děkuji, posloucháte Radiofórum, Český rozhlas 1 Radiožurnál a dáme prostor našim posluchačům na telefonních linkách 221552155, anebo 221552255 na konci, naši hosté poslouchají vaše dotazy. Přejeme dobrý večer, ptejte se, kdo je tam?
posluchač
Dobrý večer, moje jméno je Gabriel, volám z jižní Moravy, chtěl bych se zeptat pana ředitele parku, přece to, co roste v současné době na Šumavě, tak je naprosto umělý les, byť teda v některých částech velmi věkovitý, který byl vysázen uměle po, jestli si to dobře pamatuju, jak to psal pan Klosterman, po /nesrozumitelné/ kalamitě. Čili jaký tam chtějí a jakým způsobem chtějí obnovit původní les, který předpokládám, že tady na těhle těch kopečkách mohl být kdysi velmi dávno bukojedlový. Děkuji pěkně.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Děkujeme také, kdo dál volá, dobrý večer.
posluchač
Dobrý večer, tady Jaromír Okovička, Srní. Já bych se chtěl zeptat takhle, pan Pavlíčko i pan Veselý odpovídají drobátko diplomaticky, ale v současný době je kůrovec na postupu znova a koncepce národního parku je taková, že nebudou zasahovat a /nesrozumitelné/ brání obcím v rozvoji turistického ruchu, který naopak tvrdí, že budou podporovat. Tak bych se chtěl zeptat ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Vyjádření k těmto věcem.
posluchač
... k těmto, k těmto věcem. Děkuji, na shle.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Na shledanou. Další otázka, dobrý večer.
posluchač
Haló.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Ano, slyšíme vás, povídejte.
posluchač
Dobrý den, Dvořák, České Budějovice. Já se někdy ..., jednou za rok vždycky jedeme na Šumavu na Březník se podívat a vypadá to tam úplně strašně a vůbec to nevypadá, že by se to mělo změnit. Já si myslím, že se s tím nic nedělá, ale ono se to ani nezmění, já si myslím, že ta správa toho šumavského, vždycky, když tam jsem, tak si říkám, ty lidi, který to tady vedou, ty patřej do vězení. Opravdu ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Dobře.
posluchač
... je to tam strašné, to přece, na ten Březník, ať teda ten pan ředitel řekne, jak si představuje ten Březník, jednak ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Dobře, určitě řekne.
posluchač
... jedete na Březník, dál nesmíte, všude je to zakázaný a je tam naučná stezka, jak se ta příroda vyvíjí, no, ta příroda se tam nevyvíjí, ta příroda je tam totálně devastovaná, to je všechno.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Dobře, děkujeme, pane Dvořáku. K tomu se určitě vyjádříme. Další otázka do dnešního Radiofóra, kdo je tam, dobrý večer.
posluchač
Dobrý den, tady je Raizinger Jiří, já jenom chci konstatovat, že pan Pavlíčko je takovej ten produkt různejch experimentátorů a dostal se do pozice podle mého názoru veřejného škůdce. Dnešní Šumavu vybudovali naši předkové a nelze dopustit, aby ji ničili nějací orwellští šílenci. Do mého lesa přilétají brouci a Pavlíček je odpovědný za škodu. Až padne současná vláda, musí padnout i tento pošetilý člověk, to jsem vám chtěl všechno říct. Na shledanou.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Tak my děkujeme a další otázka, dobrý večer, kdo je tam.
posluchačka
Dobrý večer, tady Lucie Peláková, Praha 3. Já jsem se chtěla zeptat, jak si pan Pavlíčko představuje komunikaci s obcemi, jestli by se nechtěl nad sebou taky zamyslet, proč asi obce musí sahat k takovému kroku, jako že dopis premiérovi, jestli náhodou tu strategii s nimi neprojednává nedostatečně, protože si myslím, že ty obce do toho mají co mluvit, a to jakýmkoliv způsobem, i dopisem premiérovi a že prostě označovat to za nějakou podpásovku nebo podraz je velmi nepříhodné. A myslím si, že to, že pan Pavlíčko má několik pracovníků na komunikaci s obcemi, právě svědčí o tom, že není schopen s nimi sám komunikovat.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Dobře, děkujeme a ještě poslední otázka, dobrý večer.
posluchač
Tady posluchač Dušek, dobrý večer. Já bych se chtěl zeptat ohledně té Šumavy, co když se za deset let ukáže, že ta zvolená varianta nebyla ta správná, kdo přijme odpovědnost za to řešení, za ty náklady. A jestli k té odpovědnosti budou přizváni i ekologové a například pan Just.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Dobře, tak děkujeme, tolik dotazy do dnešního Radiofóra, vezmeme je popořádku, pan Gabriel z jižní Moravy se ptá, co v podstatě roste na Šumavě, má pocit, že to je ten umělý les, že byl vysázen uměle a ptá se, jak chce vedení parku obnovit ten původní a co je vůbec za záměr. Ředitel národního parku Alois Pavlíčko, prosím.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Je třeba říci, že je to předmětem různých spekulací a diskusí, ale také tradovaných omylů, protože všude na Šumavě není monokultura, ta monokultura pochopitelně vznikala tam, třeba na Modravě v blízkosti Vchynicko-tetovského kanálu, kde bylo třeba produkční dříví, a v dalších lokalitách, ale Šumava ..., přece také jsou v přírodě blízké lesy, které právě mají být základem pro budoucí rozšiřování třeba prvních zón nebo třeba i těch bezzásahových území. A na druhou stranu právě i v těch procentech, anebo v té první zóně se schovávají právě i takové fenomény, jako jsou suťové lesy, /nesrozumitelné/ jezer, rašeliniště, a to nejsou malé plochy a procenta a já osobně si neumím představit, že kdybych potlačil princip nezasahování do těchto ekosystémů, že bych to rašeliniště měl těžit, nebo odkácet veškeré napadené stromy třeba na mrtvém lomu a přímo už i ten název evokuje, že existuje i fenomén na Šumavě, a to i bez našeho vědomí, jako byl mrtvý les, anebo dokonce mrtvý louh, to je jako jedna věc.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Jakým směrem ale jdou ty biologické procesy.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Je třeba vidět, že ta Šumava je obrovská, protože je obrovská, tak máme právě za cíl postupně přeměnit tu neodpovídající strukturu lesa, a to jak v druhové skladbě, tak i ve stáří a rozčlenění podle, podle porostů a v tomto směru je to vlastně takové to pufrační, nárazníkové pásmo, a pokud Šumava bude tímto pásmem, běžný návštěvník to ani nepozná, ale ta skladba se bude blížit přirozenému více lesu, to znamená více jedle, buku a další věci, které člověk postupně z té přírody, jak se říká, vytahával, a to i za účelem třeba palivového dřeva pro sklárny, výrobu /nesrozumitelné/ a další věci.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Druhý volající, pan Jaromír ze Srní tvrdí, že kůrovec je na postupu, zároveň tedy zopakoval, že národní park nezasahuje, ale důležitá věc, že údajně brání turistickému ruchu. Pane řediteli.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Tak, turistický ruch, je třeba se zeptat, je tady pan starosta z obce třeba Srní, tak bych tu přímou polovinu otázky poskytl jemu. Z jakých příjmů vlastně je živá obec, anebo jakou částku z rozpočtu dělá třeba cestovní ruch, anebo jakou částkou mají ze svých obecních lesů. V tomto směru je možné tvrdit, že cestovní ruch na Šumavě není tím samospasitelným, podobně jako dřevo nebo výroba z dřeva, ale že musí vždycky dojít ke kombinaci nejenom těchto dvou věcí, ale dalších doplňkovejch, a proto je nutná spolupráce, anebo spojení i s ostatními resorty.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Pane starosto, otázky padly, Václav Veselý, starosta obce Srní.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Já mám za to, že co se týká turistického ruchu na Šumavě, že až tak dalece to neomezuje národní park, je pravdou, že některé stezky jsou dneska na vlastní nebezpečí, anebo jsou zakázány, anebo byly změněny, ale to je otázka zase daleké minulosti, protože na tuto otázku, když jsem se zeptal v roce 94, nepřejte si slyšet, co jsem slyšel já.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Přeju.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
To nebudu opakovat a říkám, s tímhle se muselo počítat, že až tak dalece to dojde a myslím si, že třeba kolem těch hlavních cest bylo zbytečný, i když říkám, už dneska jsme se vyrovnali s tím, že tam vidíme ležet to dříví po těch lesních porostech ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Vy říkáte, s tím se muselo počítat, ale když volal třetí posluchač, pan Dvořák, který velmi často, nebo alespoň říkal, každý rok jezdí na Šumavě, tak když zmiňoval Březník, tak je velmi smutný a právě zmiňoval i to, že v podstatě jsou omezeny některé naučné stezky a podobně.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Paní redaktorko, já, když mi někdo řekne slovo Březník, Luzenský údolí a toto, tak já se tomu radši vyhnu, já tam radši ani nejdu, protože toto území pamatuju zelené a pamatuju si, že tam začínaly ty kolečka a můžu vám říct, že současný vedení parku je až to poslední, který za Luzenský území nebo za to Luzenský údolí může.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Nicméně, pane řediteli, jak zaznělo z úst jednoho posluchače, lidé, vedení parku by měli kvůli té situaci právě v této oblasti jít do vězení.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
No, tak je ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Cítíte nějakou zodpovědnost, já to v tuto chvíli nechci zlehčovat.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Je to, je to věc názorů a právní odpovědnosti, jak tady říkal pan starosta, ten problém tam byl dlouhodobý a představa dneska, že nechá současné vedení třeba vykácet souše, by to neřešila, nemůže to řešit ani jiné opatření, ale chci upozornit na jednu věc. Je to možná chybou správy parku, že důkladně neposkytujeme občanům, návštěvníkům, turistům jít do toho lesa dál, že se na něj dívají pouze z dálky a oni vidí pouze tu kulisu těch starých uschlých stromů, protože ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
A chystáte změny v tomto smyslu?
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Ta změna nastává pomalu, ale třeba, co se týká stezek, tak ta nastala v letošní sezóně, na Březníku dneska je takový malý okruh, kde je možné vidět vznik a zánik lesa, zároveň jsou další věci připraveny, a to z Modravy až na Březník. Je třeba spíše jít do větších prostorů, anebo na více místech, nelze to prostě obsáhnout osvětu v tomto jediném území.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Další posluchač, pan Raizinger, tvrdil, že škůdci, jestli jsem to dobře pochopila, ze Šumavy létají do jeho lesa, on v podstatě také kritizuje váš postoj a mluví o tom, o čem mluví i někteří ekologičtí aktivisté, respektive, omlouvám se, někteří zástupci toho druhého postoje, že se stal park laboratoří pro ty ekologické experimenty, co si o tom myslíte, Alois Pavlíčko i Václav Veselý, prosím.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Tak, pokud má posluchač názor, že brouk létá do jeho lesa, je třeba říct, jestli ten les má v národním parku v blízkosti třeba území, kde se /nesrozumitelné/ a je v současnosti první zónou, pak je možné o tom třeba diskutovat, v jakém omezeném množství to je, pokud je to kdekoliv jinde v parku, tak tam je důsledná asanace, o které jsem již mluvil, a pokud je to mimo, tak je to jenom otázka spekulace ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
A ta možná laboratoř pro ekologické experimenty?
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Zkráceně můžeme nazývat některá pozorování nebo některé, některé aktivity, které park provádí jako laboratorními, ale to neznamená, že celá Šumava je nějakou laboratoří, kde prostě, kdo přijde a představí nějaký projekt nebo cokoliv, tak že celá Šumava se stane laboratoří, to je prostě strašně zploštělé a je to úmyslně zavádějící.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Co si myslí starosta obce Srní Václav Veselý.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
No, když to vezmu potom, co slyším od lidí a podobně, tak bohužel to tak vypadá a říkám, občas jsem měl tento názor taky, ale říkám, já věřím, že se to zlepší a že dosáhneme toho, aby opravdu nedocházelo k dalším rozpadům nebo velkoplošným rozpadům těch porostů.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Pražská posluchačka Lucie Peláková se ptala, jak vypadá komunikace právě v možných postupech a návrzích a postojích a změnách, které ve vysílání načal ředitel národního parku, pane řediteli, možná první věc, ona říkala, že máte několik, neřekla konkrétní číslo, právě spolupracovníků, kteří vám pomáhají s komunikací s obcí, jak podle vašeho názoru vypadá.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Tak vzhledem k tomu, že jsem zastáncem jiného typu komunikace, než probíhal v minulosti, pochopitelně se to musí odrazit i na zvýšení kreditu a připravenosti pracovníků, takže jsou zde i pracovníci, kteří to mají přímo v náplni práce, ale máme také pracovníky, kteří jsou přímo pověřeni tím, aby vyhledávali aktivity, které zlepší infrastrukturu třeba obcí a přinesou peníze jenom proto, že jsou třeba v národním parku. Ten větší důraz já právě kladu na komunikaci, protože ta komunikace, pokud nedojde k nějakým základním konsensům ve věcech, na kterých jsme schopni se shodnout a dál na nich pracovat, nemá potom dalšího, dalšího významu.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Václav Veselý, prosím.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Já bych tohohle názoru nebyl, já mám za to, že komunikace mezi parkem a obcemi, anebo městy funguje normálně, nebo já to posuzuju ze svého hlediska, protože kdykoliv zavoláme národní park nebo kdykoliv, tak se problémy řeší, můžeme kdykoliv zavolat přímo panu řediteli, a to znamená, že když jsou tam pracovníci, kteří potom třeba jezdí i na zasedání veřejná a podobně, že by to mělo nějakej špatnej nebo negativní vliv, já ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Dobře, ještě poslední věc, pan posluchač Dušek se ptal ...
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Momentík, já bych k tomuhle řekl ještě jednu věc, paní redaktorko, protože tady dochází totiž k tomu, že tady není problém konflikt národní park - obce, ten problém je někde jinde a tenhle problém se snaží dost lidí nastolit jako, aby my jsme tady prali, hádali nebo cokoliv jinýho a ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Tak já vycházím konkrétně z toho dopisu, ze kterého je cítit, že jeden konflikt jistý je.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
No, já bych neřekl, já mám za to, že spíš tím dopisem bylo myšleno to, abychom urychlili, aby to nedošlo špatně, ale to není konflikt, to já nevidím ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Ještě poslední věc, abychom odpověděli na všechny otázky, pan Dušek se ptal, co se stane, když se zjistí v budoucnosti, že stávající postoj nebyl dobrý, prosím o rychlou odpověď. Ředitel národního parku Alois Pavlíčko.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Náš postup je dán zákonem, takže pokud by se to zjistilo, tak pochopitelně někdo má odpovědnost, ať jsem to já třeba za organizaci, ale svůj díl odpovědnosti má ministerstvo, ale mají ho i obce třeba.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Říká Alois Pavlíčko, ředitel Národního parku Šumava a v našem vysílání v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu byl taky starosta obce Srní Václav Veselý. Pánové, děkuji, mějte se pěkně, na shledanou.
Alois PAVLÍČKO, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Na shledanou posluchačům.
Václav VESELÝ, starosta obce Srní
Na shledanou.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Dobrý večer s Radiožurnálem přeje Barbora Kroužková.
