Hospodaření NP Šumava: Porovnání verzí

Aktuální verze z 18. 6. 2017, 15:02

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Rada Národního parku Šumava dnes ve Vimperku představila novou strategii své práce. Sama doznala personálních změn, podobně management národního parku a novinkou má být i jiné rozvržení národního parku do zón. Připomeňme, že už od devadesátých let se přou ochránci životního prostředí zejména s místními starosty o to, zda těžit v první nejvíce chráněné zóně parku. Minulé vedení národního parku se tím přiklánělo ke starostům s tím, že těžba chrání les před kůrovcem. Na telefonu mám nynějšího ředitele Národního parku Šumava, Aloise Pavlíčka, dobrý večer.

Alois PAVLÍČKO, ředitel Národního parku Šumava

Dobrý večer všem příznivcům Šumavy a posluchačům BBC.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

A na dalším telefonu hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. Dobrý večer přeji i vám.

Jan ZAHRADNÍK, hejtman Jihočeského kraje /ODS/

Dobrý večer.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Pane řediteli Pavlíčko, při nástupu do funkce jste řekl, že chcete tu první zónu Šumavy nejen chránit, tedy nepovolit těžbu dřeva, ale také scelit. Teď k tomu tedy dochází?

Alois PAVLÍČKO, ředitel Národního parku Šumava

Návrh, který je připraven, toto může eliminovat a zhruba na polovinu současnou rozkouskovanou zónu právě scelit.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Znamená to i rozšíření těch nejvíce chráněných oblastí?

Alois PAVLÍČKO, ředitel Národního parku Šumava

Vracíme se zhruba zpátky, jak to bylo v letech 1991, kdy byla zóna plošně větší než potom kdy byla účelově rozdrobena.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Ovšem vy víte, že starostové poukazují na to, že špatně dopadl třeba les v oblasti Modravy, uschnul. Domnívají se, že je to z toho důvodu, že byl ponechán jenom přirozenému vývoji a dřevo se netěžilo. Čím argumentujete v debatách s nimi?

Alois PAVLÍČKO, ředitel Národního parku Šumava

Tak v té oblasti se právě účelově měnila zóna, aby se tam mohlo těžit a výsledek byl stejný jako by se tam netěžilo. Mělo by se v této věci postupovat následovně asi, oblasti, které jsou vlastně nejstabilnější, tak ty by měly mít ochranná pásma, to je celý princip. Šumava dneska funguje, nebo může v té nové izolaci fungovat na principu zhruba jedna třetina nejcennější nejzranitelnějších systémů, aby byla ponechána přírodě a dvě třetiny jako rozvojová část a která bude zároveň sloužit jako ochranné pásmo.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Pane hejtmane Zahradníku, ocituji teď váš výrok z týdeníku Respekt z 10. října. "V případě šumavského experimentu, který má za následek uschnutí více než patnácti set hektarů šumavského lesa a může zasáhnout až deset procent území národního parku, nikdo o tom, zda je ve veřejném zájmu nerozhodoval," konec citátu. Otázka zní, kdo by tedy o tom podle vás rozhodovat měl, když ne vedení národního parku?

Jan ZAHRADNÍK, hejtman Jihočeského kraje /ODS/

Určitě by o tom měl rozhodovat někdo, kdo k tomu má mandát daný od voličů a podle mého názoru to musí být vláda, protože, chcete-li postavit dálnici například, musí zastupitelstvo krajské rozhlédnout, že stavba je ve veřejném zájmu, že je to veřejně prospěšná stavb. To je velký problém to prosadit. Ovšem tady nikdo takto nerozhodl. A proto si myslím, že vláda by měla říci jasně, že přebírá odpovědnost za to, co se dneska na Šumavě děje.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Vy jste v tomto ohledu na vládu apeloval nebo jste psal třeba dopisy členům vlády, ministrovi životního prostředí?

Jan ZAHRADNÍK, hejtman Jihočeského kraje /ODS/

My jsme v kontaktu s panem ředitelem parku Pavlíčkem. Já jsem také v tomto smyslu v kontaktu s panem ministrem Ambrozkem. Sešli jsme se na senátním slyšení, které bylo někdy koncem října, v jednacím sále Senátu s panem ministrem Ambrozkem, nyní domlouváme schůzku. Není to tak jednoduché, pan ministr je vytížený člověk, ale už na této schůzce bych rád, kdyby bylo možné říci, jakým způsobem tedy bude stanovena právě odpovědnost za to, co nyní na Šumavě probíhá.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

To, že například v Bavorském lese už podobný přístup, jaký teď chystá vedení Národního parku i na té české straně, zkusili a les se tam omlazuje, pro vás není argumentem? Nebo třeba oblast Trojmezné, kde se přirozeně obnovuje Boubínský prales?

Jan ZAHRADNÍK, hejtman Jihočeského kraje /ODS/

To pro mě není argumentem. Já mám například informaci, že starostové v okolí Bavorského národního parku protestují proti bezzásahovému režimu, který tam stále pokračuje a o kterém nikdo nemůže říci, jak dopadne nakonec.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Pane řediteli Pavlíčko, zdá se tedy, že se ani s hejtmanem či s řadou starostů na tomto neshodnete. Našli jste aspoň shodu, co se černé těžby dřeva týče? Daří se jí bránit?

Alois PAVLÍČKO, ředitel Národního parku Šumava

Tak co se týká odpovědnosti, tam se s panem hejtmanem určitě shodneme, že je třeba vyslovit odpovědnost, aby se k ní přihlásila vláda podobně jako v Bavorsku pan premiér Stoiber, ale neshodneme se třeba v tom, že není Šumava řízena ve veřejném zájmu. Tam bych oponoval, protože zákon o národním parku, nebo zákon číslo sto čtrnáct o ochraně přírody hovoří o národním parku a vládním nařízení, je již ve veřejném zájmu. To znamená, že byl park zřízen. A pokud by se týkalo Bavorska, tak je třeba také říct to bé, že, pokud se rozšiřují bezzásahová území, proti kterým mohou protestovat obce, tak ony protestují ne proti principu národního parku, ale rychlosti. A tam je nastaven hodnotící systém tak, že každých pět let se může sejít výkonný výbor rady obcí a projedná buď ano nebo ne to rozšíření, což u nás chybělo.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Pane hejtmane, byl by toto pro vás přijatelný přístup?

Jan ZAHRADNÍK, hejtman Jihočeského kraje /ODS/

Tak já myslím, že ty mechanismy je možné nastavit, ale já bych se ještě vrátil k té odpovědnosti. Já neříkám vyhlášení parku vládní nařízení ve veřejném zájmu nebo ne, já říkám, že to, co se děje teď na Šumavě, ten probíhající proces, který má za následek patnáct set hektarů uschlého lesa, ohrožení minimálně dvou tisíc, maximálně sedmi a půl tisíc hektarů s tím, že ty lesy uschnou a bude místo zelené Šumavy Šumava hnědá. A ten postup na kterém stále pracujeme, je vyjádření v materiálu, v textu, který jihočeské zastupitelstvo krajské schválilo. Je to text o Šumavě společně a my se snažíme, aby se tento text stal vlastně východiskem pro jednání, jakým způsobem bude Šumava spravována, jakým způsobem bude tento podle mého názoru experiment dále koordinován a je třeba, a to znovu říkám, aby vláda za něj převzala odpovědnost, případně, pokud tomu tak není, aby rozhodla, že bude tento experiment zastaven.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Pane hejtmane, Šumavě před časem hrozilo, že jí bude odebrán statut národního parku. Toto chápou aspoň ochránci životního prostředí jako způsob, jak dostat Šumavu do toho jejího přirozeného procesu. Mimochodem ten spor se vede také o to, že by Šumavě mohla ublížit třeba sjezdovka v bývalém vojenském prostoru Boletice, kterou chtějí starostové a v jejíž prospěch jste se vyjádřil i vy. Nemyslíte, že by to bylo na škodu nakonec?

Jan ZAHRADNÍK, hejtman Jihočeského kraje /ODS/

Tak já myslím, že je třeba, aby se na Šumavu rozšířil turistický ruch i na zimní sezónu, je nezbytná, o tom nemůžeme diskutovat. Lyžařský areál regionální podle mého názoru musí být zřízen. Na Smrčině je obrovský odpor ochránců přírody podle mě naprosto nemyslný. Na druhé straně na /nesrozumitelné/ se lyžuje. Hledáme nějaké místo v Boleticích, je prostor Boletic, je proti tomu armáda, také nevím prostě proč armáda potřebuje pět vojenských újezdů. Doufám, že se s panem ředitelem Pavlíčkem na nějakém kompromisu shodneme a najdeme takové místo v Boleticích, které nebude tím klenotem, jako oni říkají, co do cennosti ochrany přírody a že prostě bude možné tam nějaký takový lyžařský areál postavit. Žádné to není proti směru Šumavě. Naopak si myslím, že se může Šumavě pomoci přivést tam turisty tak, aby Šumava mohla začít prosperovat.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Pane řediteli ještě prosím stručně, máte v paměti nebo víte o nějaké prostoru v oblasti Boletic, který by nebyl v rozporu s ochranou přírody, zvlášť vzácných tetřevovitých ptáků?

Alois PAVLÍČKO, ředitel Národního parku Šumava

Tak určitě se ten prostor dá najít a my jdeme spíše principem, aby nejméně hodnotná takzvaná bílá místa z hlediska citlivosti anebo cennosti ekosytému byla právě navrhována nebo mohla být navrhována pro turistiku, rekreaci a další využití. Rozhodně nejsme nikdy proti, pokud vzniká nějaké středisko, které je hospodářským lesem.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Děkuji za rozhovor, děkuji vám, Alois Pavlíčko, ředitel Národního parku Šumava. Mluvili jsme také s jihočeským hejtmanem Janem Zahradníkem.