Turisté na Šumavě objevují cestu suchým lesem: Porovnání verzí

Aktuální verze z 18. 6. 2017, 15:41

VIMPERK Pohled na takový les vyvolává u většiny lidí depresivní pocity. Uschlé pahýly stromů, které se ve větru naklánějí a vydávají skřípavé zvuky, místo zeleného jehličí zažloutlé usychající větve a na zemi tlející těla bývalých lesních velikánů. Přesto by se měla procházka právě takovým lesem stát v budoucnu jednou z největších turistických atrakcí Národního parku Šumava. Podobně jako v sousedním Bavorském lese totiž chtějí ochranáři ukázat návštěvníkům, jak se příroda bez lidské pomoci vyrovnává s kůrovcovou kalamitou.

„První naučnou stezku tohoto druhu jsme otevřeli na začátku tohoto měsíce v okolí šumavského Březníku. A zájem předčil očekávání,“ říká mluvčí národního parku Radovan Holub.

Lidé po dřevěných chodníčcích procházejí na první pohled zcela mrtvým lesem, plným zetlelých smrkových pahýlů, rozežraných lýkožroutem. Pod ochranou umírajících stromů však už na mnoha místech vykukují v podobě mladého porostu zárodky nového života. O tom, kdo přežije, rozhoduje příroda. „Návštěvníci vidí přirozenou obnovu lesa. A to je pohled, se kterým se dosud nesetkali,“ tvrdí Holub. V klasickém hospodářském lese totiž stromy neumírají přirozenou cestou, ale jsou po dosažení určitého věku poraženy. Na jejich místo člověk vysází nové stromky.

Tatry - odstrašující příklad

Naučná stezka na Březníku je součástí nové koncepce Národního parku Šumava, která zatím naráží na odpor části lesníků i starostů zdejších obcí. Po vzoru sousedního Bavorského lesa by měla zhruba třetina Šumavy zůstat ušetřena jakéhokoliv zásahu lidí, tedy i kácení kůrovcem napadených stromů.

Podle ochranářů ale takový prales, vzniklý přirozenou cestou, bude v budoucnu odolnější než člověkem ošetřovaný porost. Jako varování slouží údajně i loňská větrná kalamita ve Vysokých Tatrách, při níž vichřice srovnala se zemí tisíce hektarů uměle vysázeného smrkového lesa, zatímco pralesy zůstaly stát. Otázkou ale zůstává, jak koncepci přirozené obnovy pralesů v určitých částech Šumavy přijmou turisté. „Zatím se ukazuje, že návštěvnost uschlého lesa je srovnatelná s návštěvností takzvaně zelených částí parku,“ uvádí Holub. Před vstupem na stezku podle něj dostanou návštěvníci leták s popisem přírodních procesů, které uvidí. Bavorský les, ve kterém dostala příroda volnou ruku už před dvaceti lety, je dnes nejnavštěvovanějším národním parkem v Německu.

Mnozí starostové šumavských obcí ale novou koncepci ochrany přírody odmítají. I když návštěvnost nových pralesů bude podle nich zpočátku vysoká, po letech výrazně klesne. „Každý bude chtít vidět něco, co jinde v Česku neuvidí. Podruhé už se ale do mrtvého lesa návštěvníci vracet nebudou,“ domnívá se starostka Borových Lad Stanislava Barantálová. Při návštěvě Březníku měla spíše pocit zkázy. Tvrdí, že návštěvnost klesá i v sousedním Bavorském lese.

Přírodní obnovu kůrovcem napadených porostů odmítá i část šumavských lesníků. Podle nich většina šumavských lesů nevznikla přirozenou cestou, ale byla uměle vysázená. A takovému lesu musí prý k uzdravení zase pomoci člověk.