Šumava: chátrající objekty se mění: Porovnání verzí

Aktuální verze z 18. 6. 2017, 15:44

Z bývalých areálů pohraniční stráže dnes vznikají turistická a zábavní centra

JIŽNÍ ČECHY DNES

Téma

Šumava - Několik milionů lidí každoročně navštíví šumavský národní park. Za hluboké totality ovšem tato místa chránily vysoký plot, ostnatý drát a ozbrojení pohraničníci. Do míst, která dnes patří mezi nejnavštěvovanější, nesměl nikdo vkročit. Roty pohraniční stráže využívaly mnoho objektů. Některé z nich dnes chátrají, z jiných rostou turistická a zábavní centra.

Jeden ze zátarasů s ostnatým drátem začínal kilometr za Kvildou a dnes turisticky atraktivní Prameny Vltavy byly nepřístupné. „Byla tam takzvaná špačkárna, posed pohraniční stráže. Vstup do pásma se vydával jen na povolení a musel o něm vědět minimálně velitel roty. Do pásem chodilo pracovat dost dřevařů,“ vzpomíná šestapadesátiletý šéf infocentra Prachatic Zdeněk Přibyl.

S partou se k pomníčku u Pramenů Vltavy vypravil začátkem listopadu 1989. Kdysi tam byla chata klubu československých turistů, v níž byli za války vězněni ruští zajatci.

„Proto tam stál pomníček. Dnes už to místo ale vypadá úplně jinak,“ dodává.

Do zapovězených území se často dostal dnes devětasedmdesátiletý Ivo Vicena z Volar. Pracoval u Vojenských lesů, které se rozprostíraly od Stožce po Chvalšiny. Propustku dostával od policie či pohraničníků.

„Hlídali nás i se psy a dost komplikovali práci. Potřebovali jsme třeba dostat do prostoru za dráty 50 lidí a oni jich pustili jen 20. Taky se tehdy nikomu nelíbilo, že jsem psal o tom, jak to v lesích vypadá. Třeba když přišly polomy, že lesy potřebují pomoc, aby se nerozmnožil kůrovec,“ říká.

Schwarzenberský kanál dnes láká turisty

Vpásmu za ostnatým drátem se nacházelo také téměř 98 procent území Schwarzenberského plavebního kanálu, dalšího z turistických lákadel dneška. Kromě úseku na Jeleních Vrších byl nepřístupný.

Do pásma se smělo jen na povolení

V 50. letech vzniklo první pásmo s dráty o vysokém napětí až šest tisíc voltů. Později se posunuly do vnitrozemí a nahradily je ploty se signálním proudem z dvouvrstvého ostnatého drátu. „Když se vrstvy sepnuly, ukázalo se to na centrále. Rychle přijela hlídka pohraničníků a stíhala narušitele,“ říká správce toků Lesů České republiky šestapadesátiletý Hynek Hladík.

Na lesním závodě, kde tehdy pracoval, existovaly propustky čtyř stupňů. První byl pouze za hraniční tabulky, druhý s doprovodem. „Nebyla to ale žádná hezká slečna, nýbrž důstojník nebo dva vojáci. Třetí dostávali lesní dělníci a pak byl výjimečný, samostatný vstup. To měl třeba soudruh ředitel,“ upřesnil.

Vhraničním pásmu platil zákaz vstupovat do kontaktu s osobami druhého státu. „Potkal jsem turisty, každý řekl Grüss Gott a já správně neměl vůbec odpovědět. Bylo to dotažené do absurdit,“ vzpomíná a líčí příběh traktoristy, který zapadl na louce u hranic. Ze statku na druhé straně mu hodili řetězy a on jim z vděku druhý den nechal na patníku pivo. „Pochlubil se tím v hospodě a den nato o propustku přišel.“

Pásmo, kam se na Šumavě nesmělo, bylo široké od dvou metrů do 10 kilometrů. Dva metry to byly na hřbitově v Českých Velenicích, kde dráty vedly po hřbitovní zdi a za ní už byla hranice, těsně u zdi stála strážní věž. Nejširší místo pak bylo v oblasti Novohradských hor, kde dráty začínaly u Leopoldova a vedly k Pohoří. „První dráty šly i přes nejstarší přírodní rezervaci v Evropě -Žofínský prales. Ani taková přírodní památka jim nebyla svatá,“ dodal.

Lidé se nedostali ani na pravý břeh Lipna

Uzavřena byla i větší část pravého břehu Lipna. Pásmo začínalo u Frýdavy a Svatého Tomáše, rota v Kyselově měla motorové čluny a na poloostrově proti Dolní Vltavici byla radarová stanice.

A co dnes po pohraniční stráži zbylo? Podobný obludný vojenský komplex betonových staveb s věží k protivzdušné obraně státu, jako vyrostl v 60. letech na Poledníku u Prášil v západních Čechách, v jihočeské části Šumavy nestál. Od Kvildy až po Boletice byly ale rozsety četné objekty rot.

Na Kvildě byl celý prapor. „Tamní objekt dnes chátrá, nevyužívá se od roku 1992. Spousta těch budov není využita a přitom to byly obrovské investice. Je ale pravda, že vznikaly speciálně jako kasárna a teď se musejí složitě přestavovat,“ říká starosta Modravy Antonín Schubert.

Objekt pro sto vojáků v Borových Ladách pohraniční policie, stejně jako objekty ve Stožci či Strážném, dodnes využívá. Obec ale požádala ministerstvo vnitra, aby na ni budovu převedlo. „Máme s ní své plány, je atraktivní, ale víc neprozradím, mohl by nás předejít někdo jiný,“ říká starostka Stanislava Barantálová. Tvrdí, že po odchodu armády v obcích chybí tržní síla, což jim ublížilo. „Jinak se moc nezměnilo, hodně velitelů tu zůstalo u policie nebo podnikají.“

Bývalá celnice se změní v turistické infocentrum

Z objektu v Českých Žlebech je vzdělávací středisko Střední průmyslové školy v Čáslavi, jezdí tam školy v přírodě, pořádají se i oslavy Silvestra. „Žádné hogo fogo, ale slouží dobře,“ říká starostka Zdeňka Lelková. Nastínila i plány s českou částí bývalé celnice v Novém Údolí. Má tam vyrůst infocentrum, kde by se lidé mohli schovat před deštěm a občerstvit se.

O nabídce pro turisty přemýšlejí v Nové Peci. Jejich objekt patří k nejstarším, v 70. letech ho armáda přestavěla z bývalého hotelu. Tříhektarový areál leží u Schwarzenberského kanálu, navíc kousek nad ním je sjezdovka Hochficht. Obec areál od loňska vlastní. „Je to strategický bod z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Sjezdové lyžování by přineslo nový rozměr turistice. Propojení s rakouským areálem zatím ale brání správa národního parku, jehož území by to protínalo,“ říká zastupitel Pavel Štětina.

Více než sto lidí by se po přestavbě mohlo vejít také do relaxačního centra v objektu po pohraničnících v Horní Plané. Areál z roku 1977 o celkové rozloze 22,5 hektaru tak nabídne vířivky i masáže. „Takové pololázně. Poblíž máme navíc lyžařské středisko Schöneben, což je výhoda,“ řekl starosta Jiří Hůlka.

Osudy některých objektů pohraniční stráže

Borová Lada, Stožec, Strážný: využívá je policie České Žleby: vzdělávací středisko, školy v přírodě Horní Planá: obec chce vybudovat relaxační centrum Kvilda: objekt chátrá Nová Pec: obec chce vybudovat turistické centrum Žďárek: objekt zbourán

PŘED ŠESTNÁCTI LETY. Sedmého listopadu 1989 stáli u příležitosti Velké říjnové socialistické revoluce čestnou stráž u Pramenů Vltavy na Prachaticku pohraničníci z Kvildy. Pomník, který ležel dříve pro turisty v nepřístupném pásmu, je věnován sovětským válečným zajatcům.