Část odborníků proti rozšíření bezzásahových zón: Porovnání verzí

Aktuální verze z 19. 6. 2017, 15:19

ŠUMAVA - Na Šumavě se začíná rozhořívat další spor, tentokrát mezi vedením národního parku na straně jedné a zástupci některých zdejších obcí a odborníky na straně druhé.

Spor se dostal už i na stránky časopisu Šumava, který vydává vedení Národního parku Šumava (NPŠ). Radomír Mrkva, lesnický odborník a člen Rady NPŠ, kritizuje připravované rozšíření bezzásahových zón. V podstatě argumentuje tím, že porosty zcela původního pralesa představují jen 13 % celkové rozlohy šumavských lesů. Přesto vedení parku počítá s tím, že by se území, na kterém nebudou lidé do vývoje lesů vůbec zasahovat, rozšířilo na 30 % lesní plochy. Mrkva ale upozorňuje, že většinu šumavských lesů tvoří původně hospodářské lesy s téměř čistě smrkovými porosty. Pokud se v nich nebude smět zasahovat, padnou prý za oběť kůrovci. Plochy suchého lesa na Šumavě by se tak rozšířily o další desítky či stovky hektarů. Podle Mrkvy by se takovému katastrofickému vývoji dalo zabránit. Lesy, které by se v budoucnu měly stát součástí bezzásahové zóny, by se nejprve měly umělou výsadbou zejména listnatých dřevin přeměnit tak, aby se svým druhovým složením co nejvíce přiblížily prapůvodním šumavským hvozdům. Dosažení takového stavu by ale trvalo desítky let, protože by to znamenalo postupnou výsadbu především listnatých stromů.

Mluvčí národního parku Radovan Holub ale upozorňuje na to, že ne všichni odborníci se s Mrkvou shodnou. »V příštím čísle Šumavy otiskneme názor odborníka z Jihočeské univerzity, který má názor opačný.« Jenže Mrkva není jen odborník, je také členem Výkonného výboru Rady Národního parku Šumava. Rada NPŠ ale není, jak by se z jejího názvu mohlo zdát, tím, kdo by měl právo o osudech NPŠ rozhodovat. »Rada národního parku je poradním orgánem Správy parku. Ta se jeho názory řídit může, ale také nemusí,« upozorňuje mluvčí parku. Rada parku je tvořena částečně lidmi z vědecké sféry, částečně z komunálních politiků. Jak dále Holub uvedl, tvrzení profesora Mrkvy těžko ovlivní cestu, kterou se Národní park Šumava vydal a která je stanovena »zadáními Ministerstva životního prostředí«. To v podstatě znamená, že ani většinové stanovisko Rady národního parku Šumava pravděpodobně nezvrátí rozhodnutí MŽP a vedení parku uskutečnit připravované rozšíření bezzásahových zón v plánovaném rozsahu.

I nad východním svahem Jezerní hory nad Čertovým jezerem se již objevují suché smrky, zatím zde ale není kůrovec takovým problémem jako např. v okolí Modravy