Jak posoudit funkce lesa: Porovnání verzí

Aktuální verze z 20. 6. 2017, 00:32

Lesy poskytují nejen dřevo, ale mají řadu tzv. mimoprodukčních funkcí. Ty se zejména v posledních letech dostávají stále více do popředí. Otázkou jejich hodnocení se zabýval seminář, který proběhl v uplynulém týdnu v Praze. Mezi mimoprodukční funkce lesů patří třeba funkce půdoochranné, hydrické (zadržování vody, jakost vody), vzduchoochranné (vliv na kvalitu vzduchu, na klima a také schopnost vázání oxidu uhličitého), zdravotně hygienické či kulturně naučné. Oceňování mimoprodukčních funkcí je významné i při posuzování škod, které v lese může napáchat přemnožený škůdce, majitel neodbornými zásahy a zejména pirátské vymýcení cizího lesa na holinu. Podle Vladimíra Zatloukala z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů skutečnost, že neexistovalo komplexní hodnocení funkcí lesa, vedla k tomu, že se při oceňování porostů a škod na nich dostávala do popředí produkce dřeva. Tu totiž je možné poměrně lehce spočítat a vyjádřit finančně. Před dvěma lety schválila vláda Národní lesnický program, který předpokládá vypracování metod na posouzení funkcí lesa a vymezení oblastí,v nichž se budou jednotlivé metody používat. Zatloukal připomněl, že v současné době existují čtyři metody hodnocení funkcí lesa, popřípadě ekologické kvality území, které vznikly v ČR. Ty se více či méně uplatňují v praxi. Na rozdíl od produkce dřeva se mimoprodukční funkce hodnotí v podstatě pouze subjektivně. Do metodického pokynu ministerstva životního prostředí pro posuzování funkcí lesa se ze zmíněných čtyř možností dostala metoda řešitelského týmu Ilji Vyskota z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Jak Vyskot uvedl, používají ji běžně nejen orgány ministerstva životního prostředí, ale také instituce činné v trestním řízení. Podle ní se také posuzují škody vzniklé nepovoleným vykácením lesa či jinými neoprávněnými zásahy do porostů. Vyskot poznamenal, že ministerstvo životního prostředí připravuje další metodický pokyn, podle něhož by se jeho metoda měla používat i pro vyčíslování škod, které na lesních porostech napáchala zvěř. Jak upozornil, mohou se myslivci připravit, že v tom případě budou vypočtené náhrady až desetkrát vyšší. O tom, v jakých hodnotách se výsledky metody pohybují, svědčí i údaje vztahující se k Národnímu parku Šumava. Vyskotův tým totiž škody, které přemnožený kůrovec způsobil na funkcích lesa na Modravě na celkové ploše zhruba sedm tisíc hektarů, vyčíslil na 7,6 miliardy korun. Podobně se Vyskot zabýval také odhadem toho, jak by funkce lesa poškodil navrhovaný lyžařský areál na Šumavě. Pro nejjednodušší variantu s jednou lanovkou a sjezdovkou spočítal škodu na 880 milionů korun, v případě složitějších řešení se odhad vyšplhal až k téměř dvěma miliardám korun.