Nemocné stromy nepatří do šumavského parku: Porovnání verzí

Aktuální verze z 20. 6. 2017, 04:38

Starostové chtějí, aby zmizely porosty napadené kůrovcem

Starostové šumavských obcí se obrátili o pomoc na premiéra, aby jim pomohl zastavit odumírání lesa kvůli kůrovci, kterého správa parku odmítá likvidovat.

Šumava - Šumavští starostové vyhlásili správě šumavského národního parku staronovou válku: napsali dopis premiérovi Jiřímu Paroubkovi, že se obávají usychání lesa v parku proto, že se stromy napadené kůrovcem nekácí.

Starostové mají pocit, že šumavský park slouží jako laboratoř pro nejrůznější pokusy, jak pečovat o les, a chtějí, aby se znovu v parku kácely stromy napadené kůrovcem. „Když jdu dneska do lesa, je mně do pláče. Až na Prameny Vltavy je dnes uschlý les, a pokud to takto půjde dál, tak za chvíli máme celou Šumavu uschlou. A to nedopustíme, my chceme z ní mít zelenou střechu Evropy,“ prohlásil starosta Horské Kvildy Eduard Hones.

Představitelé šumavských obcí tvrdí, že pokud dokážou, že nezasahování člověka do přírodních procesů v lesích je špatný krok, dotáhnou svůj boj do konce. Budou požadovat odstoupení ministra životního prostředí, vedení správy národního parku i nastolení jasné a neměnné koncepce, jak o národní park pečovat, která se nezmění ani po výměně ministrů.

Podpis připojila polovina obcí

Polovina z obcí ležících v šumavském národním parku se už připojila a podepsala se pod dopis, který míří na stůl premiérovi Jiřímu Paroubkovi.

Obce shodně tvrdí: v posledních letech díky nezasahování proti škůdcům v lesích uhynulo přes 1,5 tisíce hektarů lesa například na Březníku či Pramenech Vltavy. Plochy se rozšiřují a nedá se očekávat, že během několika let vyroste na těchto místě nový les, tak aby se přirozený stav vyrovnal. Vůbec poprvé se tak spojily jak jihočeské, tak i západočeské obce. „Domáháme se toho, aby stát nepřipustil tak zásadní odklon od politiky přírody, na základě které byl v roce 1991 národní park vyhlášen. Chceme, aby byl dodržován zákon a prioritou byla ochrana přírody vedoucí ke zlepšování přírodního prostředí, tedy chráněn les před škůdci,“ píší v dopise starostové například Horské Kvildy, Kvildy, Borových Lad, Modravy nebo Srní.

Starostové však jdou ještě dál a už nyní upozorňují, že pokud prosadí své připomínky, boj tentokrát neskončí. „Chceme, aby se premiér podíval, zda se dodržuje zákon, a pokud zjistí, že máme pravdu, pak přijde na řadu otázka odstoupení vedení národního parku,“ uvažuje starostka Borových Lad Stanislava Barantálová.

Nemocné stromy nepatří na Šumavu

Ačkoliv dopis podepsalo jedenáct obcí, další se k nim připojí. Příkladem mohou být jihočeské Volary, které chtějí, aby v parku byla jasná koncepce, která se nebude měnit vždy s příchodem nového ministra. „K dopisu se připojím. To, co se v šumavských lesích děje, je hrůza a je to na odstoupení ministra životního prostředí a všech jeho našeptávačů,“ míní starosta Volar Radek Mrkvička.

Jiří Paroubek, který nyní řeší hlavně krizi okolo zásahu policistů na technoparty CzechTek, zatím dopis nepřečetl i proto, že je na dovolené. „Zatím nejsem schopna říct, kdy se k této problematice dostane. Nejdříve, až skončí vládní prázdniny,“ uvedla včera mluvčí vlády Lucie Orgoníková.

Ministerské úředníky, kteří o systému péče v parku rozhodují a které starostové nejvíce kritizují, včera překvapilo, že šumavští starostové dopis odeslali. „Já jsem se o něm dozvěděla a překvapil mě, protože stejně jako správa parku i ministerstvo se snaží s obcemi co možná nejvíce vycházet,“ řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.

Ředitel parku Alois Pavlíčko, který má nyní dovolenou, už několikrát starostům jejich obavy z uschlého lesa vyvracel. Od začátku, co nastoupil do své funkce, tvrdil, že právě na přírodní procesy a uschlý les se nechají také lákat turisté, a nikoliv se obávat jejich úbytku.

„Už jsme otevřeli první zážitkovou trasu na Březník, kde je vidět i uschlý les, pod nímž se rodí nový,“ hájí bezzásahovou péči Pavlíčko.