Šumavský park navrhuje nové rozdělení zón: Porovnání verzí

Aktuální verze z 20. 6. 2017, 04:46

Správa Národního parku Šumava navrhuje nové rozdělení zón v parku. Až trojnásobně, na 26 tisíc hektarů, by se měla rozrůst první zóna, tedy nejpřísněji chráněná část s nejcennějšími biotopy. Nyní zabírá kolem 8000 hektarů. Při navrhování první zóny odborníci přihlíželi k botanickým, zoologickým a lesnickým hlediskům. Území parku hodnotila skupina odborníků několik měsíců. Počítačový překryv všech tří pohledů pak dal základ nové první zóně.

Plán nyní posoudí ministerstvo životního prostředí. Vyjádřit se k němu budou moci i krajské úřady, ekologové a obce, jejichž pozemky leží na území parku. Plán již pracovníci parku představili v několika obcích. První zóna by podle jejich představ měla zabírat 39 procent celkové rozlohy parku, nyní tvoří 13 procent. V prvních, tedy nejcennějších zónách parku, se mohou lidé pohybovat pouze po vyznačených trasách. V druhé zóně už je pohyb volný.

Z rozlohy první zóny by určitou část tvořilo bezzásahové území. Výkonný výbor rady NPŠ doporučil správě parku, aby toto bezzásahové území tvořilo zhruba 20 procent rozlohy parku. Na tomto území by se měla příroda ponechat sama sobě tak, aby se poškozeným ekosystémům mohla navrátit harmonie narušená činností člověka. "Nebude to však znamenat, že do bezzásahových území člověk nebude smět. Naopak, jako návštěvník a pozorovatel přírodních dějů tu bude vítán," upřesňuje mluvčí parku Radovan Holub. "Na bezzásahových plochách by měla postupem času vzniknout vysoce hodnotná přírodní území, srovnatelná s Boubínem nebo podobnými přírodními skvosty," dodal Holub.

Správci parku doufají, že nový režim by mohl v nezpochybnitelných oblastech, tedy na Modravských slatích, Vltavském luhu a Trojmezenské hornatině, platit již počátkem příštího roku. Tato místa mají být ponechána přirozenému vývoji horského lesa, mokřadů a dalších vzácných ekosystémů. O dalším rozšíření bezzásahovosti chtějí správci parku jednat zhruba každých tři až pět let, podle toho, jak se bude úzení revitalizovat. "Experti Světového svazu ochrany přírody IUCN doporučili pro začátek ponechat přírodě 30 až 40 procent národního parku. Jde přinejmenším o ústup od navrhovaného tempa, kterým se Šumava měla měnit ve skutečný národní park podle evropských standardů. Nesporně je to však krok dopředu a také dohoda s regionem ve výkonném výboru má velkou hodnotu. Ale brzy by měl následovat jasný plán, jak splnit zbytek slibu," uvedl Jaromír Bláha z hnutí Duha. Bláha plán parku považuje za důležitý pro unikátní horskou přírodu i turistickou atraktivnost regionu.

K problematice bezzásahovosti se minulý týden v Písku vyjádřil i prezident Václav Klaus. Řekl, že člověka nelze ze Šumavy vytlačovat po vzoru severoamerického kontinentu a afrických stepí. "Pokoušet se vrátit divočinu, to není příklad malé České republiky a tisíc let kultivované krajiny," uvedl.

Plán parku zároveň navrhuje snížení počtu jednotlivých celků v první zóně. V současnosti je jich 135, což se stalo terčem kritiky jak odborníků, tak politiků. Zároveň se změnou zonace se má počet prvních zón zredukovat na 59. Změny se dotknou i rozložení ostatních zón. Razantně se zmenší výměra druhé zóny, o zhruba 600 hektarů pak chce park zúžit rozlohu třetí zóny. Návrh vychází podle ředitele Správy Národního parku Šumava Aloise Pavlíčka ze dvou principů. "Prvním jsou nezpochybnitelná území, která ve vztahu ke kůrovci a dalším činitelům nemohou zásadním způsobem ovlivnit život regionu," řekl Pavlíčko. Druhý princip se zakládá právě na třech výše uvedených nezpochybnitelných lokalitách. Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava se rozkládá na téměř 69 tisících hektarech plochy.