Črty ze Šumavy, 2006, Předmluva: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{KlosterBankArticle |Title=Črty ze Šumavy, 2006, Předmluva |Author=Marie Stunová |Date=1923 |Source=Klostermann, K.: Črty ze Šumavy |Genre=beletrie…“)
 
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
|Title=Črty ze Šumavy, 2006, Předmluva
 
|Title=Črty ze Šumavy, 2006, Předmluva
 
|Author=Marie Stunová
 
|Author=Marie Stunová
|Date=1923
+
|Date=1925
 
|Source=Klostermann, K.: Črty ze Šumavy
 
|Source=Klostermann, K.: Črty ze Šumavy
 
|Genre=beletrie
 
|Genre=beletrie
|Respondent=
 
 
}}
 
}}
 
(resp. výňatek z Předmluvy k 1. českému vydání)
 
(resp. výňatek z Předmluvy k 1. českému vydání)

Aktuální verze z 16. 7. 2017, 04:21

Črty ze Šumavy, 2006, Předmluva
Author Marie Stunová
Date 1925
Source Klostermann, K.: Črty ze Šumavy
Genre beletrie
Respondent

(resp. výňatek z Předmluvy k 1. českému vydání)

První kniha, která vyšla z pera Klostermannova, jeho „Böhmerwaldskizzen“, je ovšem práce německá, ale jediná vytrysklá z jeho pera. Myšlenku přeložiti ji do českého jazyka chovala jsem už několik let, považujíc ji za knihu vysoce zajímavou a důležitou proto, že je vlastně počátkem a východiskem všech jeho spisů o Šumavě. Klostermann mohl se právem pokládati nad jiné povolaným rozepisovati se o Šumavě a jejím lidu, poněvadž tam trávíval každoročně jako student část svých prázdnin, znal Šumavu a její krásy přírodní, i její lid a jeho život přítomný i minulý.

U příležitosti 75. narozenin spisovatelových sdělila jsem mu svůj úmysl. Uvítal jej se zřejmou radostí a vyšel mi se vzácnou ochotou vstříc; vyžádal si jen některé opravy po stránce věcné. Souhlasil také s mým náhledem ponechati některé názvy německé, poněvadž jejich nynější české výrazy nebyly tehdy obvyklé a nejsou vůbec dosti přiléhavé.

První literární práce Klostermannova dostává se překladem do rukou čtenářů vlastně jako poslední: spisovatel dal si předčítati překlad v poslední dny svého života a tolik prý ho těšily ty vzpomínky ze šťastných mladých let...

Čtenáři a ctitelé Klostermannovi budou zajisté čísti se zájmem tuto knihu plnou nadšení pro krásu našich hor, plnou soucitu s jejich lidem. Ze všeho, co v ní psáno, mluví dobré srdce k dobrým srdcím, ať v líčeních, ať v úvahách, ať v episodách buď humorných nebo nanejvýš tragických. Sám píše v úvodě k prvnímu vydání této knihy:

„Věnuji tuto knihu všem obyvatelům Šumavy, s nimiž cítím, jejichž radosti a žaly jsou radostmi a žaly mými.

Věnuji ji chudým a porobeným, jejichž mozolné, tvrdou prací posvěcené dlaně jsem tiskl.

Odevzdávám ji obecenstvu s důvěrou a podaří-li se mi získati mým horám a lidu, z něhož jsem vyšel, jen několik šlechetných srdcí, je úloha má vyřešena.“

Poněvadž kniha je psána před 40 lety (t. j. v době překladu r. 1923, pozn. ed.), nutno čtenáři přenésti se do tehdejších poměrů a v dobu, kdy turistika Šumavy byla ještě v počátcích.

V Táboře v červenci 1923.