Kalamita bude největší letos: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kalamita bude největší letos |Author=Václav Janouš |Date=2008-06-24 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} J…“) |
|||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
|Respondent= | |Respondent= | ||
}} | }} | ||
| − | Jižní Čechy – Počet kůrovcem napadených stromů v českých lesích loni vzrostl oproti roku 2006 na dvojnásobek. A letos může dosáhnout historického rekordu. Podle ekologického Hnutí DUHA jsou hlavní příčinou | + | Jižní Čechy – Počet kůrovcem napadených stromů v českých lesích loni vzrostl oproti roku 2006 na dvojnásobek. A letos může dosáhnout historického rekordu. Podle ekologického Hnutí DUHA jsou hlavní příčinou smrkové monokultury a pokračující výsadba smrčin v hospodářských lesích. |
„Problémem není Národní park Šumava. V místech, kde se má obnovovat prales, jeho správci napadené stromy nekácí a nechávají stát. Přesto zdejší smrky tvoří pouhých 0,8 procenta napadených českých stromů. A v prvních zónách parku napadl kůrovec v přepočtu na všechny smrky v zemi jen půl procenta z nich. Pohoří tedy v kalamitě hraje jen naprosto okrajovou roli,“ tvrdí vedoucí programu lesy Hnutí DUHA Jaromír Bláha. | „Problémem není Národní park Šumava. V místech, kde se má obnovovat prales, jeho správci napadené stromy nekácí a nechávají stát. Přesto zdejší smrky tvoří pouhých 0,8 procenta napadených českých stromů. A v prvních zónách parku napadl kůrovec v přepočtu na všechny smrky v zemi jen půl procenta z nich. Pohoří tedy v kalamitě hraje jen naprosto okrajovou roli,“ tvrdí vedoucí programu lesy Hnutí DUHA Jaromír Bláha. | ||
Aktuální verze z 17. 12. 2019, 07:38
| Kalamita bude největší letos | |
|---|---|
| Author | Václav Janouš |
| Date | 2008-06-24 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Jižní Čechy – Počet kůrovcem napadených stromů v českých lesích loni vzrostl oproti roku 2006 na dvojnásobek. A letos může dosáhnout historického rekordu. Podle ekologického Hnutí DUHA jsou hlavní příčinou smrkové monokultury a pokračující výsadba smrčin v hospodářských lesích.
„Problémem není Národní park Šumava. V místech, kde se má obnovovat prales, jeho správci napadené stromy nekácí a nechávají stát. Přesto zdejší smrky tvoří pouhých 0,8 procenta napadených českých stromů. A v prvních zónách parku napadl kůrovec v přepočtu na všechny smrky v zemi jen půl procenta z nich. Pohoří tedy v kalamitě hraje jen naprosto okrajovou roli,“ tvrdí vedoucí programu lesy Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Podél hranic chráněného území správa parku likviduje napadené stromy a hnutí tvrdí, že nezná jediný případ, kdy by se lýkožrouti rozšířili z parku do sousedních českých lesů.
Vždy druhý rok po polomech
Kůrovec loni napadl zhruba 1,9 milionu kubíků smrků v zemi, což je dvakrát více než předloni. Letos odhadují, že toto číslo ale dosáhne až tří milionů kubíků dřeva.
A proč očekávají ekologičtí aktivisté největší kůrovcovou kalamitu teprve letos? Podle zkušeností totiž přichází právě druhý rok po polomech. Hnutí DUHA doporučuje, aby na okrajích parku, které slouží právě k ochraně okolních lesů, lesníci vysazovali buky a jedle.
„Naopak v horských smrčinách i mimo rezervace a národní parky je tenká vrstva půdy, málo živin a riziko polomů velké. Zásahy proti kůrovci pak způsobí více škody než užitku, protože se vytvářejí holiny a lesy řídnou,“ tvrdí Bláha.
Zároveň míní, že kůrovec z Česka do Německa ani Rakouska nenalétává. „Vzhledem k převládajícím jihozápadním větrům je šíření kůrovce z Trojmezné do Rakouska a Německa, tedy proti větru, nepravděpodobné,“ vysvětlil Bláha.
