Obce kritizují formu vracení lesů v parku: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:20

Novelu zákona schválila Poslanecká sněmovna a jedná o ní Senát

Vimperk – Rozporuplné reakce vyvolává připravovaná novela zákona, která má zajistit navrácení některých lesů ležících na území národního parku do majetku šumavských měst a vesnic. Legislativní norma, kterou nedávno schválila Poslanecká sněmovna a nyní ji projednává Senát, totiž předpokládá, že obce automaticky dostanou zpět původní pozemky na území parku, třebaže hospodářská činnost v těchto lesích je výrazně omezena, a v prvních zónách dokonce zcela vyloučena. Senátor za sociální demokracii Petr Smutný se proto domnívá, že vhodnější bude, pokud obce dostanou šanci získat za svůj historický majetek ležící na území parku náhradní pozemky, jež se nacházejí mimo přísně chráněná území. V tomto smyslu tedy bude Smutný v Senátu prosazovat i pozměňovací návrh zákona. „Předešlo by se tak případným budoucím konfliktům a sporům mezi vedením parku a obcemi,“uvedl Smutný. Naopak starosta Kašperských Hor Vladimír Marek, jehož město uplatňuje nárok na více než čtyři tisíce hektarů lesa v národním parku, je ochotný přistoupit i na současnou verzi novely. „Vyřešení tohoto problému prostřednictvím náhrad by mohlo trvat tři až pět roků, zatímco nynější podoba novely může začít platit už od července. Problém hospodaření v lesích pak s vedením parku budeme projednávat průběžně,“zdůraznil. Vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Jaromír Bláha ovšem legislativní řešení, jež navrhují poslanci, považuje za špatné pro obce i pro národní park. „Dobrým kompromisem bude dát šumavským obcím možnost, zda si vyberou lesy uvnitř parku, nebo mimo jeho hranice. Obce ležící na území parku by pak měly mít možnost finančního vyrovnání. Stát jim však nesmí diktovat, které pozemky dostanou,“zdůraznil Bláha. S názorem Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha, který kritizuje připravovanou novelu zákona o navrácení některých lesů ležících na území národního parku do majetku šumavských měst a vesnic souhlasí i starosta Jaroslav Pubal z obce Strážný. Tato obec má nárok na bezmála jedenáct hektarů lesa. „Není to příliš vydařené řešení. Staronoví vlastníci lesů, které teď už leží na území parku, budou mít totiž hodně omezené možnosti. Stát by se proto s námi měl vyrovnat buď finančně, nebo ve formě náhradních pozemků,“řekl Pubal. Rovněž ředitel Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek se domnívá, že parlament měl hlouběji než dosud analyzovat celý problém. „Mělo být nalezeno jiné systémové řešení. Pokud se ale i za stávající situace vedení parku s jednotlivými obcemi rozumně domluví, pak to existenci národního parku v žádném případě neohrozí,“dodal Žlábek.