Vlaďka Hradská o kácení v prvních zónách Šumavy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:20

Odborníci z různých koutů republiky, sdružení v poradním orgánu Správy Národního parku Šumava, koncem minulého týdne jednali o kácení v prvních zónách. Zase přišel na přetřes starý problém, zda a jak zasahovat proti nenasytnému kůrovci. Vědecká sekce se v novém složení sešla poprvé a dospěla k názoru, že v nejnutnějších případech nic nenamítá proti zásahu v prvních zónách. Sami členové sekce nejsou z tohoto stanoviska nijak nadšeni, po posouzení všech okolností ale míní, že zvolili menší zlo. Ekologičtí aktivisté jsou však roztrpčeni. Už v loňském roce, když správa parku poprvé požádala o výjimku kácet v nejcennějších lokalitách Šumavy, bili na poplach. Přivazovali se ke stromům, aby veřejnost upozornili na to, že zásahy v prvních zónách jsou v rozporu s vlastní podstatou národního parku. Kůrovec přece není vetřelec z jiné planety, ale je součástí lesa. Co by to bylo za národní park, když přirozené procesy v něm bude řídit člověk? Podle správy parku a části odborné veřejnosti je naopak nutné agresivního brouka alespoň regulovat, aby se zpomalil proces rozkladu a příroda nabrala druhý dech na přirozenou obnovu. Každá strana má v tomto sporu o kůrovce kus své pravdy. Všem jde o Šumavu, přitom však stojí nesmiřitelně proti sobě. Zdá se, že na otázku Kde je pravda? bude schopna objektivně odpovědět až sama příroda. Musíme si však na odpověď pár desítek let počkat.