Rakouští lesníci se obávají náletů kůrovce ze Šumavy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:20

Rakouské velvyslanectví předalo českému Ministerstvu životního prostředí (MŽP) upozornění na možnost rozšíření kůrovce z šumavského parku do rakouských hospodářských lesů. Právo o tom informoval mluvčí Správy národního parku a CHKO Šumava Zdeněk Kantořík.

„Prosíme o prodloužení povolení zpracování postiženého dřeva,“konstatuje se v dopise z velvyslanectví. „Vedení parku proto pokládá za žádoucí vytvořit rozsáhlejší pufrační příhraniční zóny, kde by se pokácely napadené stromy v prvních zónách, tedy i v Trojmezné,“uvedl Kantořík. Podle mluvčího půjde o ochranný pás u státní hranice s Rakouskem široký 30 až nejvýše 250 m, kde dojde k důsledné asanaci, s cílem znemožnit přelety brouka k sousedům, a tím vyloučit možné škody. „Považujeme toto kácení za problematické, neboť může mít negativní dopad na vznik větrných polomů, a tím poničení části pralesa,“soudí lesník a ekolog Igor Michal. Aktivisté hodlají nadále bedlivě sledovat počínání vedení parku nejen v Trojmezenském pralese. Hnutí Duha také zvažuje další postup v případě, že by Správa parku pokračovala v tlumení lýkožrouta smrkového nešetrně. „Vedení parku rozhoduje vždy v souladu s ochranou přírody a s nejnovějšími odbornými poznatky. Loni byla povolena asanace v 56 lokalitách, z toho v 16 se stromy nekácely. Letos se správní rozhodnutí vztahuje na 53 lokalit prvních zón parku. Loni se vytěžilo 10 350 kubíků dřeva, letos to bude rozhodně méně,“poznamenal Kantořík. Připomněl, že porážení napadených stromů nemá ekonomický motiv, naopak stojí dost peněz. „Loni přišla asanace přibližně na čtyři milióny a poražené smrky zůstaly na místě, protože posloužily jako lapáky brouka,“uzavřel. „Z iniciativy Rakouska se konala 11. května společná pochůzka na obou stranách hranice za účasti našich ekologických aktivistů. Rakouská strana vznesla své znepokojení z množení kůrovce. Nezazněla však žádná žádost o finanční odškodnění. Vyjádřili zájem, abychom proti kůrovci zasahovali. Výsledkem je kompromis, kdy byla vymezena zóna, ve které se bude kácet. Ekologové s tím vyjadřovali nesouhlas,“řekl Právu ředitel odboru ochrany lesa MŽP Tomáš Staněk.