Šéfové Národního parku: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:20

Šumava přešli do protiútoku

Nedozírná škoda, směšná pokuta

Že byl zákon na tomto místě drasticky porušen, to konstatovala černé na bílém i Inspekce životního prostředí. Výsledek? Pokutovala pachatele, který měl z rozkradených stromů čistý zisk vyčíslitelný minimálně šestimístnou částkou, směšnou pokutou 10 000 Kč. Ale ono je to vlastně úplně jedno! I kdyby jim dali milion, zaplatíme to v podstatě my, kdo financujeme státní příspěvky NP Šumava (jen za posledních pět let vzrostl tento státní příspěvek –rozuměj: příspěvek nás všech na rychlejší odvoz přírodního bohatství a vyšší zisky akciovek –desetinásobně!). Jediné spravedlivé řešení je postupovat vůči těm, kdo v NP organizovali a pak kryli prokázaný trestný čin, jako vůči kterémukoli jinému zloději dřeva: sazby za tento trestný čin (ať už úmyslný či nedbalostní) pokud vím neklesají pod jeden rok nepodmíněně. Jenže: zarytost –a dnes už i spoluvina –ministra Miloše Kužvarta při jeho podpoře šumavského národního švindlu jde tak daleko, že se vážně obávám, že by ing. Ivana Žlábka ponechal v jeho funkci i tehdy, kdyby seděl ve vězení: řídil by obchod se dřevem prostě z Mírova, nikoli z Vimperka.

Zloděj pokutuje žalobce

Čtenářům těchto novin je známo, že jsem poukázal na výše zmíněné porušení zákona x-krát –a zde mám před sebou konečně dva reálné výsledky: deset tisíc pokuty organizaci (o její zaplacení se rozdělím s deseti miliony spoluobčanů) –a pokutový bloček pro mne. Dobrý skutek byl po zásluze potrestán. Zloděj, přistižený při činu, pokutuje žalobce. (Samozřejmě, že pokutu nezaplatím, a těším se na její případné soudní vymáhání, zejména však na veřejné projednávání.) Tak jsem tady znovu s těmi otázkami, pane Žlábku. A slibuji, že se budu ptát tak dlouho, dokud mi na věcné otázky věcně neodpovíte. Jak to, že tam, kam pod pokutou nesmím já ani bosou nohou, směl traktor? A kde je těch 165 načerno odvezených stromů z nejvýše chráněné zóny, tedy z míst, kde si moje žena nesměla utrhnout ani borůvku? Kdo, komu, za kolik a na čí příkaz ty stromy prodal? Kdo tento čin kamufloval loňským posunutím hranice 1. zóny přímo v terénu? A kdo na tomto inkriminovaném místě má tu drzost nezákonně kácet a loupat nové stromy? Pan ministr Kužvart tomuto místu výjimku ke kácení neudělil, proč to tedy trpí? A proč trpí kácení, loupání a loupení stromů v sousedních zónách č. 85, 87, jimž také nevydal výjimku? Na Šumavě, rozryté „žlábky“od terénních vozidel, zákon neplatí? (Platí tam úplně jiný zákon: vydejte se rozrytým žlábkem vzhůru, kdekoli a kamkoli, a dojdete k holině.) Ačkoli rozhodnutí státní správy velí v NP ponechávat od 20 do 100 % dřeva (na LS Modrava dokonce mělo být ponecháno 100 % dřeva na 70 % území), nenajdete na holinách zpravidla ani klacek. Zdokumentovanými příklady vás již nebudu unavovat, objevíte si je jistě sami.

Místo kvalitního dřeva holé pařezy

Mám ještě jinou otázku: kde jsou statisíce resonančních smrků, které zmizely z nejvyšších poloh Šumavy, z okolí modravských a kvildských slatí, ze Stráže, Malé Mokrůvky, Studené hory, z Tetřeva aj. –a které nejsou nikde evidovány? Jak je možné, že tam, kde odedávna rostlo nejkvalitnější smrkové dřevo v zemi, např. právě na Modravsku, zbyly jen lány pařezů? V těchto dnech konstatovala Inspekce ŽP, že jen na LS Modrava bylo z podmáčených oblastí helikoptérami odvezeno za pět let 70 % dřeva, které mělo zůstat na místě! Sedmdesát procent dřeva bylo tedy de facto ukradeno. Helikoptéry jsou dotovány státem. Není to vlastně tak, že si platíme devastaci naší přírody? Vždyť tu jde už o statisíce stromů za stamiliony korun! Kde jsou ty stromy, kde jsou ty miliony? Páni je snědli. Kde jsou ti páni? V akciovkách zakopáni. Z kterékoli rozhledny vidíme odpověď: shora holené kopce –a stoupající prodej dřeva akciovkám (loni asi 300 000 m,letos se k této sumě tryskem blížíme). Jak to, že z vedoucích funkcí NP Šumava, např. právě z LS Modrava, odcházejí lidé rovnou do vedoucích postů dřevařských akciovek –a naopak? Jak jsem již několikrát napsal, místopředseda ODS a předseda parlamentního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí patří i nadále k nejhorlivějším propagátorům kácení a prodeje dříví. Podle něj jediným smyslem stromů v NP, „pro co byly kdysi vysázeny“, je „motorová pila“. Bodejť by nehorlil, když ještě předloni seděl v čele dozorčí rady akciovky JČ Lesy, jednoho z největších odběratelů dříví z NP Šumava! Podobně novopečený klatovský senátor Smutný, který, zopakujme si znovu, proslul výrokem o „přemnožené mandelince v bramborovém poli“, jak nazývá Národní park Šumava. Nic proti originálním metaforám. Ale za to, že tak pěkně hájí výprodej lesů šumavským tunelem, sedí teď za odměnu ve vedení regionální rady NP. Jelikož jsou tu kopce holeny zásadně shora, mělo by být teoreticky ve výkazech prodaného dřeva nejvíc toho resonančního (asi 50 000 Kč za kus). Víme však, že za posledních pět let není evidován ani kubík! Z kopců stromy zmizely, v evidenci nejsou (evidujeme jen pařezy). Kůrovec, jak známo, žere lýko, nikoli dřevo. A polom? Pokud jeho zpracování nezanedbáte, zůstane kvalita zachována. Letos bylo podle evidence NPŠ polomů (ať už kamuflovaných nebo skutečných) rekordní množství. Stromy jsou fuč. Kdo záměrně snižoval jejich kategorizaci? Že by na Šumavě vznikl nový typ obchodu, obchod s lehkými topnými stromy? Snad se tentokrát, před Vánoci, pod stromeček, dočkám jiné odpovědi, než je pokutový bloček.