Devastace přírody je téměř národní tradicí: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Devastace přírody je téměř národní tradicí |Author=Plzeňský deník |Date=2000-12-15 |Source=Plzeňský deník |Genre=ti…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:20
Devastace přírody je téměř národní tradicí | |
---|---|
Author | Plzeňský deník |
Date | 2000-12-15 |
Source | Plzeňský deník |
Genre | tisk |
Respondent |
Názor / Park to dotáhl tak daleko, že klády se nedají vůbec identifikovat. Podle mého názoru se vyváží vysoce podhodnocené. Nikdo nemá přehled, odkud dřevo putuje a kde končí. Nabídka kvalitního šumavského dřeva se objevila i ve španělském tisku, tvrdí Tomislav Vodička
Je Národní park Šumava určen k likvidaci?
Podle makrotěžby dřeva správců parku to tak během několika let skutečně dopadne. A kolik že se to vlastně dřeva vyveze? A kam? A za kolik? To nikdo neví. Bohužel to zřejmě netuší ani správa parku. Jinak by přece nebyl problém nalistovat pár lejster a dát je k nahlédnutí veřejnosti. To si myslel i kandidát do Senátu Tomislav Vodička (na snímku). Proto 9. října letošního roku zaslal řediteli SNPŠ Ivanu Žlábkovi několik banálních otázek týkajících se hospodaření parku, na něž očekával odpověď. Čeká dodnes. Bez odezvy zůstal i váš druhý dopis adresovaný opět řediteli parku. Stížnost pro porušení zákona o hospodaření jste poslal i ministru životního prostředí Kužvartovi a Úřadu vlády. Jediný, kdo vám odpověděl, byl Úřad vlády. Nebyla to odpověď. Pouze potvrzení, že můj dopis dostali.
Co si o takovém jednání státních úředníků myslíte?
Nevím, zda žiji v zemi, kde si úřady dělají z občanů blázny ve smyslu humorném, anebo zda arogance dosáhla takového rozměru, že občan je pro státní úředníky pouze dojnou krávou a ničím jiným. Mám pocit, že občané pro úřady nic neznamenají. Dojnou krávou je v jistém smyslu i příroda. Její devastace je u nás již téměř tradicí. Zmizí nám Národní park Šumava? Doufám, že ne. I když dnes se ve větší míře než tomu bylo za komunistů vyváží dřevní hmota. Park to dotáhl tak daleko, že klády se nedají vůbec identifikovat. Podle mého názoru se vyváží vysoce podhodnocené, nikdo nemá přehled, odkud dřevo putuje a kde končí. Dokonce se nabídka kvalitního šumavského dřeva objevila i ve španělském tisku. První zóny Národního parku Šumava, které jste si nechal letecky nasnímkovat, vhánějí slzy do očí. Snímky vyvolaly velký úděs u laiků, ale i v odborných kruzích. Někteří odborníci tvrdí, že jsou to fotografie Krušných hor. Budete i nadále poukazovat na prapodivné hospodaření Správy Národního parku Šumava? Určitě –všemi prostředky. Jde mi o to, aby se ze Šumavy nestala poušť. Vzhledem tomu, že jsem laik, obracím se svými otázkami týkajícími se ekologie a šumavského národního parku na odborníky. Jsem ve spojení s x lidmi, mezi nimiž jsou nejen skuteční odborníci, ale i lesáci, kteří mají dlouholetou praxi, či studenti přírodovědeckých fakult. Aby se zabránilo rabování, jsou někteří lidé ochotni vložit do záchrany Šumavy i finanční prostředky.