V Trojmezné se nebudou letos kácet stromy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:21

Radiožurnál, Živá voda

redaktor

• V pralese Trojmezná na Šumavě se letos nebudou kácet stromy napadené kůrovcem. Toto rozhodnutí správy národního parku také znamená, že letos nebudou v šumavských hvozdech k vidění lidé přivázaní ke stromům, ani rvačky ekologických aktivistů s lesními dělníky. Proč se letos správa národního parku rozhodla nechat les svému osudu tak, jak to požadují ekologové, to vysvětlí mluvčí parku Zdeněk Kantořík.

Zdeněk Kantořík, tiskový mluvčí správy Národního parku Šumava

Tím základním důvodem je, že to napadení letošní je několikanásobné oproti loňsku. Loni, jak známo, správa nemohla asanovat kvůli té známé blokádě přes dva tisíce smrků na Trojmezné. Letos to napadení je několikanásobné. Samozřejmě asanace by znamenala už nevyhnutelně vznik holin, rozvracení celého toho porostu. Je to velmi těžká volba. Vloni by bývalo, kdyby nás nechali aktivisté asanovat Trojmeznou, myslím to rozhodování bylo mnohem jednodušší.

Petr Honzejk, redaktor

• Ekologové rozhodnutí nekácet stromy na Trojmezné přivítali. Šéf programu lesy Hnutí Duha Jaromír Bláha přesto vidí na verdiktu správy Národního parku Šumava jisté nedostatky.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Za velice sporné a velice nešťastné považuji tu část rozhodnutí, která umožňuje asanaci v hřebenové partii na hranicích s Rakouskem a s Německem. To bude v mít v praxi, pakliže takové rozhodnutí bude pádné i pro další roky velmi negativní důsledky. V podstatě lze očekávat, že by v té hřebenové, vlastně nejvyšší partii mohlo dojít k odlesnění a mohly by tu být nastartovány značné rozvraty prostřednictvím větrů a vichřic. Tuto oblast my budeme i nadále bedlivě sledovat a v případě, že by hrozilo nějaké plošné kácení, tak zvážíme další postup právě na tom hraničním hřebenu.

redaktor

• Pokud se ekologové se správou národního parku přece jen na něčem shodnou, tak na tom, že prales Trojmezná přežije. Tvrdí to jak Jaromír Bláha z Duhy, tak i mluvčí parku Zdeněk Kantořík.

Zdeněk Kantořík

Předpokládáme, že vrchní stromové patro, abych byl přesný, tedy ty vzrostlé stromy 250ti leté, 300 leté, zhruba do pěti let, do osmi let uschnou. Pod nimi je na velké části Trojmezné poměrně nadějné přirozené zmlazení, takže doufejme, že ten rozpad toho ekosystému tam nebude tak náhlý a brzký.

Petr Honzejk

• Mimo prales Trojmezná asanace kůrovcové kalamity na Šumavě pokračuje. Celkem se kácí ve 53 lokalitách, ale zatím padlo jen několik málo stromů.