Vracení lesů přijímají obce s rozpaky: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:21

O navrácení historického majetku obcí diskutovali včera účastníci Regionální sekce Rady Národního parku Šumava. Ukazuje se, že novela zákona, kterou již schválila Sněmovna, nepředstavuje pro zúčastněné nejvhodnější řešení. Rozporuplná stanoviska mají nejen obce, ale i správa parku. S novelou nesouhlasí ani ekologičtí aktivisté.

Vimperk –Novela zákona o přechodu majetku České republiky do vlastnictví obcí, kterou schválila Sněmovna, nepotěšila téměř žádnou ze zúčastněných stran. Podle uvedené právní normy by se část šumavských lesů opět stala majetkem obcí. Ty již téměř deset let požadují po státu vrácení historického majetku nebo náhrady za něj. Nabízené řešení v této podobě však mnozí z nich přijímají s rozpaky. „Podle novely by obcím měly být automaticky vráceny jejich původní pozemky na území národního parku. Část z nich leží dokonce v prvních zónách, kde je jakékoliv hospodaření zcela zakázáno. Obce tam proto nebudou moci těžit a zůstanou odkázány na vymáhání náhrad od státu,“kritizoval před několika dny návrh zástupce Hnutí Duha Jaromír Bláha. „Stát by měl vydat náhradní pozemky mimo území parku, aby se předešlo případným sporům. Jinak budou obce zase omezovány. Vyhneme se soudním sporům tím, že vydáme jiný, stejně hodnotný majetek. Nejlepší by v této chvíli bylo, aby se zákon vrátil s pozměňovacím návrhem,“prohlásil senátor Petr Smutný. Jedním z těch, kdo návrh naopak vítají, je starosta Kašperských Hor Vladimír Marek. Hrubý odhad historického majetku města totiž přesahuje 1,25 miliardy korun a radnice již nechce dál čekat na jiné řešení. „Až pět let by mohlo trvat, než by se našel a ocenil vhodný náhradní majetek mimo park. Lesy v chráněném území nám vrátí ihned. Nejlepší by bylo, kdybychom dostali historický majetek a mohli s ním hospodařit. Nebylo by však hezké vytrhnout majetek z kontextu národního parku. Budeme ale žádat část ekonomického výnosu,“řekl Marek. Město Volary, které má podle historických map nárok na 900 hektarů lesů, by ale dalo přednost náhradním pozemkům. „Velký územní celek, kterým Šumava je, by se nemusel rozbíjet. Je to nešťastné řešení. Přijatelnější pro nás je vydání lesů mimo území národního parku. Finanční vyrovnání od státu vidíme až jako poslední variantu,“řekl starosta Volar Jaroslav Petrášek. Za nesystémový krok označil řešení celého problému ředitel Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek. „Mám strach, že až obce přijdou na to, že mají malé výdělky z lesů, budou žádat o jejich vyjmutí z národního parku,“obává se.