Diskuse o Šumavě musí být vyvážená: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Diskuse o Šumavě musí být vyvážená |Author=Emil Strnad |Date=2003-12-03 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:21
Diskuse o Šumavě musí být vyvážená | |
---|---|
Author | Emil Strnad |
Date | 2003-12-03 |
Source | Mladá fronta Dnes |
Genre | tisk |
Respondent |
Životní prostředí a ekologie
Dopisy
Televizní pořad Nedej se v listopadu několikrát a opakovaně věnoval Národnímu parku Šumava. Diváci, zejména příznivci péče o přírodní prostředí, by měli možnost objektivního posouzení celé problematiky, pokud by účast na diskusi byla oboustranně vyvážená. Postradatelný je neautorizovaný komentář pouze tlumočený pracovnicí televize.
Hodnocení lesů Šumavy v době přípravy na vyhlášení národního parku mělo také variantu navazující na tehdejší hranice Národního parku Bavorský les jakožto výchozí vymezení. Podnětem bylo vědomí omezených možností spolupráce vzhledem k ověřeným rozdílům ve vývoji a stavu lesů. Tyto rozdíly – přirozeně pozměněné – trvají dosud, takže odkazy na vzorové postupy nejsou opodstatněné.
Od počátku kůrovcové kalamity bylo ekologickými aktivisty vynuceno vymezení takzvaných prvních bezzásahových zón, a to více než na stu lesních porostů, což je v rozporu jak s pojmem zóna, tak s jejím posláním jakožto jednotkou krajinářského hodnocení, jehož dokladem jsou průmyslové zóny měst. Žádný orgán není ze zákona oprávněn vyloučit les ze zásahu proti působení škůdců. Na velkoplošných chráněných územích lze za objektivní označení zón považovat pouze jejich slovní charakteristiku, tudíž zóny rezervací, nikoliv pořadím, které je subjektivním pojmem.
Kritici často opomíjejí důležité historicko-společenské problémy vývoje a stavu tamních nepůvodních lesů spolu s koncepcí obnovy kůrovcovou kalamitou poškozených porostů. Jejím zřejmým cílem je dosáhnout optimálního podílu listnáčů po duplicitních monokulturách jehličnanů z předchozích generací.
Související ochrana má více variant a veřejnost může být ubezpečena, že s tímto úkolem si správa parku poradí. Odklonění dotyčných částí od základní idey národního parku dle Mezinárodní unie pro využívání přírodních zdrojů (IUCN, New Delhi 1969) je tudíž pouze dočasné, avšak je počátkem dosažení žádoucí úrovně tohoto národního parku v rámci Evropské unie.