Park poprvé navštívil ministr Ambrozek: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Park poprvé navštívil ministr Ambrozek |Author=Ivana Harantová |Date=2003-07-31 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respon…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:21


Park poprvé navštívil ministr Ambrozek
Author Ivana Harantová
Date 2003-07-31
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Šumava – Na první oficiální ministerskou návštěvu Národního parku Šumava se vydal šéf resortu životního prostředí Libor Ambrozek. Pohovořil si se starosty i s představiteli vedení správy parku.

Na Šumavu se Libor Ambrozek vypravil několik měsíců poté, co v rozhovoru pro jednu rozhlasovou stanici prohlásil, že míní vypsat výběrové řízení na místo ředitele správy parku. I proto mnozí od jeho návštěvy v tomto směru očekávali zásadní prohlášení. Ničeho takového se však nedočkali. V pondělí se Ambrozek asi na čtyři hodiny sešel ve Stožci se starosty většiny z dvaadvaceti obcí, na jejichž katastrech park leží. Debatoval s nimi většinou o ekonomických záležitostech a udělal jim radost, když prohlásil, že stát má pro letošní rok připraveno 5,6 milionu korun jako kompenzaci „parkovým“ obcím za ušlou daň z nemovitosti. Lesy zvláštního určení jsou totiž od této daně osvobozeny, a tak obce, na jejichž katastrech národní parky leží, přicházejí o zisk. Zdaleka nejvíc takovýchto obcí v rámci České republiky leží na Šumavě, kam podle Ambrozka poputuje více než tři miliony korun. „Stát vyhlášením národních parků obce omezil a je třeba jim tyto újmy vyrovnat,“ řekl také starostům ministr a oznámil jim, že Státní fond životního prostředí v této souvislosti připravuje právě pro „parkové“ obce samostatný dotační titul, například na výstavbu čistíren odpadních vod či ekologického vytápění. „Týká se pochopitelně i obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc a bude záležet výhradně na kvalitě předloženého projektu. Případná finanční částka není nijak limitována, a bude-li se projekt týkat ochrany krajiny – což je případ právě čistíren odpadních vod – může přiznaná finanční částka dosáhnout výše až sto procent celkových nákladů. To samozřejmě ocení právě malé obce, které mají velice omezené rozpočty a nepřekonatelným problémem by pro ně bylo i například třicet procent, jimiž by se měly na projektu podílet,“ říká Zdeněk Kantořík, mluvčí Správy Národního parku Šumava.

V úterý se Libor Ambrozek sešel s představiteli vedení správy národního parku, s nimiž jednal o klíčových problémech ochrany přírody.

„Mluvilo se například o aktuální zonaci a postupném rozšiřování prvních zón, o turistickém využití Šumavy, ekologické výchově a územních plánech. Účastníci setkání dlouho jednali také o novele zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny,“ uvádí Kantořík. Novela tohoto zákona zřejmě do značné míry ovlivní organizaci a financování správ všech národních parků. Počítá s vytvořením instituce, která ponese název „správa ochrany přírody“ a vznikne z dosavadních správ chráněných krajinných oblastí. Spadaly by pod ni čtyři parky a čtyřiadvacet chráněných oblastí.

„O tom, že kůrovec už je dnes na Šumavě v podstatě okrajovým problémem, svědčil fakt, že z jednání, které trvalo zhruba čtyři hodiny, se o něm hovořilo přibližně patnáct minut. V této krátké době se mluvilo především o rozhodnutí pokračovat v asanaci kůrovcových stromů v jedenácti z celkových stopětatřiceti prvních zón. Jde o zásahy na ploše asi 660 hektarů. V těchto dnech už padly první stromy ze šedesáti vyznačených,“ podotýká Kantořík. K na jaře avizovanému vypsání výběrového řízení na místo ředitele správy parku Ambrozek pouze uvedl, že je třeba počkat na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Teprve potom bude možné vytvořit jasnou koncepci parku a hovořit o personálních otázkách