Rezervace má původní hranici: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Rezervace má původní hranici |Author=Ivana Harantová |Date=2003-08-29 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }}…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:21
Rezervace má původní hranici | |
---|---|
Author | Ivana Harantová |
Date | 2003-08-29 |
Source | Klatovský deník |
Genre | tisk |
Respondent |
Železnorudsko – Přes tři sta dvacet sedm hektarů včetně vodních ploch zaujímá plocha národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, která byla na Železnorudsku vyhlášena v roce 1933. Dodnes se rozkládá v původních hranicích. Obě jezera vznikla činností ledovců v morénách, pozůstatky ledovcové činnosti jsou také kamenná moře na území rezervace i v jejím okolí. „Národní park Šumava ponechal při svém vzniku obě jezera i Jezerní horu mimo své hranice, protože jsou od centrální Šumavy oddělena státní silnicí a hustě osídlenou a turisticky využívanou železnorudskou kotlinou,“ vysvětluje Jaroslav Benda, klatovský oblastní inspektor Lesů České republiky, jejichž železnorudská správa tamní porosty spravuje. Dnešní smrkové porosty v rezervaci jsou stejnověké a monokulturní, a jak Benda říká, z lesnického hlediska není pochyb o jejich umělém založení – v některých částech rezervace více než pře dvěma sty lety. Podle něj dospěly téměř do stádia přirozeného rozpadu, jenž může být urychlován i působením exhalací. Pro lesníky z toho vyplývá jediné: porosty na Jezerní hoře jsou extrémně ohroženy kůrovcem. „Stejně jako na jiných šumavských vrcholech i na Jezerní hoře v posledních letech probíhá boj o udržení zdravého zeleného lesa bez trčících souší a travou zarostlých holin,“ upozorňuje inspektor. (Podrobně jsme informovali včera.)