Šumava: Smrky se už nekácejí: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:21

Experti požadují jiné metody boje proti kůrovci než porážení stromů

Odpůrci kácení stromů napadených kůrovcem v nejcennějších lokalitách Šumavského národního parku dosáhli svého. Smrky už nebudou padat pod motorovými pilami. Většina členů expertní skupiny totiž doporučila, aby se ve sporné oblasti nedaleko pramenů Vltavy stromy neporážely. Ministerstvo životního prostředí už oznámilo, že se tímto názorem bude řídit, až bude rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Správy národního parku, které porážení kůrovcových smrků povolilo. Ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL) navíc už v minulosti uvedl, že nesouhlasí s tím, aby se v prvních zónách šumavského parku porážely kůrovcové smrky. „Doporučení ministerstva budeme respektovat,“ řekl mluvčí parku Zdeněk Kantořík.

Zachovejme přirozený vývoj, radí odpůrci kácení

Expertní skupinu ustavilo Ministerstvo životního prostředí poté, co lidé z ekologického Hnutí Duha vlastními těly začali v polovině srpna bránit kácení stromů u vltavských pramenů. Většina expertů, mezi nimiž byli lesníci, hydrologové nebo botanici, poté doporučila, že je lepší nechat stromy stát a hledat jiné dostupné metody, které by snížily riziko šíření kůrovce do okolních porostů. Hnutí Duha, jehož aktivisté se k šumavským stromům poprvé přivázali už před čtyřmi lety, uvítalo, že se les v cenné lokalitě národního parku ponechá svému přirozenému vývoji. „Kůrovec podobně jako lavina, vichřice nebo pády starých stromů patří mezi přírodní proměny pralesního ekosystému. Smrčina u pramenů Vltavy patří mezi nejvzácnější části Šumavy,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. „Blokáda zachránila vzácný les, odvoláváme i hlídky, které sledovaly pohyb lesních dělníků,“ dodal. V okolí vltavských pramenů žije tetřev hlušec a další vzácní živočichové a rostliny. Dlouholetý spor o to, jestli se má vzácná příroda napadená kůrovcem vypořádat s tímto ohrožením sama, anebo zda jí má pomoci člověk, nejspíš neskončí názorem jedné expertní skupiny a rozhodnutím ministerstva. Porážet kůrovcové smrky v prvních zónách parku povolil v roce 1999 tehdejší ministr Miloš Kužvart (ČSSD), který se opíral o doporučení vědecké sekce Rady národního parku. Naopak Světový svaz ochrany přírody doporučil s kácením přestat.

Riziko pro okolí je velké, varují zastánci kácení

Ani tým, který posuzoval situaci u vltavských pramenů, nebyl zcela jednotný. Někteří odborníci varovali, že se kůrovec může rychle rozšířit. Zatímco u pramenů Vltavy napadl kůrovec z bavorské strany parku smrky na přibližně třech hektarech, zanedlouho může brouk zlikvidovat stromy až na čtyřiceti hektarech parku. „Na jednom stromu je až sto tisíc brouků. Riziko pro okolí je obrovské,“ řekl mluvčí parku Kantořík, podle něhož je v jiných částech parku kůrovce už jen minimálně. Kantořík poznamenal, že jiné metody boje proti kůrovci, například chytání brouka na kmeny dovezené z jiných míst, nejsou zdaleka tak účinné jako poražení stromu a odstranění kůry.

Jak se kácely stromy v I. zónách parku

1999 2000 2001 2002 2003

10 tisíc stromů 5 tisíc stromů 1 650 stromů 800 stromů 310 stromů

(Správa NP Šumava)