Mezinárodní mise doporučila nekácet stromy na Šumavě: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:22

Mezi odborníky přetrvává spor o to, zda porážet smrky postižené kůrovcem, nebo nechat les vlastnímu osudu

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), který by chtěl navzdory svému předchůdci Miloši Kužvartovi zastavit v nejcennějších lokalitách Národního parku Šumava kácení stromů zasažených kůrovcem, se může opřít o názor Světového svazu ochrany přírody. Představitelé svazu na podzim navštívili Šumavu a včera zveřejnili své doporučení, aby bylo v prvních, nejvzácnějších zónách parku, postupně zastaveno kácení nemocných stromů. Přiklonili se k tomu, aby se všechny přírodní procesy – včetně negativního působení kůrovce – ponechaly vlastnímu vývoji. Svaz doporučil i to, aby se rozdrobené ostrůvky prvních zón parku, kterých je nyní 135, spojily do nejvýše deseti kompaktních bloků. Kolem velkých celků by mělo být vytvořeno ochranné pásmo, kde by se mohly stromy napadené kůrovcem kácet, čímž by bránilo případnému šíření lýkožrouta smrkového do hospodářských lesů ve zbylých částech parku. Světový svaz ochrany přírody je organizací, která sdružuje státy, vládní agentury i nevládní organizace. Byl založen v roce 1948 a v současnosti má více než 980 členů ve více než 140 zemích. „Chceme teď zprávu mezinárodní mise projednat se všemi, kterých se týká – s obcemi, odborníky, ekologickými organizacemi i veřejností v regionu,“ řekl Ambrozek. Mezi odborníky se o kácení stromů v nejcennějších lokalitách parku vede letitý spor. Porážení stromů povolil před čtyřmi lety tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD), který vycházel z doporučení vědecké sekce Rady národního parku. Zdůvodnil to obavou, aby se kůrovec nekontrolovatelně nerozšířil po šumavském parku a totálně nerozvrátil celý tamní přírodní systém. S aktivní obranou proti kůrovci souhlasí rovněž odborná organizace Národní lesnický komitét. Jeho předseda Vladimír Krečmer uvedl, že šumavský les není v současnosti schopen se sám udržovat a pomoc člověka je nezbytná. „Jinak by nastal rozklad,“ tvrdí Krečmer. Jiní odborníci – například ředitel Entomologického ústavu František Sehnal – podepsali prohlášení, aby se v prvních zónách nekácelo. Aktuální doporučení Světového svazu ochrany přírody přivítalo ekologické Hnutí Duha, které už od počátku prosazuje, aby se smrky v prvních zónách šumavského parku nekácely. Toto stanovisko teď zastává i nový ministr Ambrozek. „Domnívám se, že by se s pomáháním už mělo přestat,“ prohlásil před měsícem. Zatím ale neuvedl, jak se postaví k nynější žádosti vedení Národního parku Šumava, které chce i letos jednotlivé stromy napadené kůrovcem v prvních zónách kácet. „Budeme to řešit,“ řekl včera bez bližšího vysvětlení Ambrozek.