Kácení stromů na Šumavě už brzy skončí: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:22

,

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek míní, že si v nejcennějších lokalitách národního parku musí příroda s kůrovcem poradit sama

Spory o to, jak se vypořádat s kůrovcem v šumavském národním parku, jen tak neskončí.

Po čtyřech letech se v nejcennějších zónách národního parku Šumava s největší pravděpodobností přestanou letos kácet stromy zasažené kůrovcem. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) je totiž na rozdíl od svého předchůdce Miloše Kužvarta (ČSSD) přesvědčen, že si příroda musí v nejvzácnějších oblastech s lýkožroutem smrkovým poradit sama. Vedení šumavského parku ještě před ministrovým oznámením podalo žádost o další kácení stromů v prvních, nejcennějších zónách. Nyní se požadavek posuzuje ve správním řízení, v němž má ovšem konečné slovo také vedení parku. „Pokud rozhodne, aby se stromy kácely dál, určitě se odvoláme,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha, které už od počátku usiluje o to, aby se stromy v prvních zónách nekácely. V roce 1999 dokonce lidé z Duhy takřka měsíc vlastními těly bránili dřevorubcům v kácení smrků v oblasti Trojmezné. Odvolání pak bude posuzovat Ministerstvo životního prostředí. „Nemohu předvídat, jak to dopadne, ale názor ministra je jednoznačný. V prvních zónách by se kácet nemělo,“ řekla včera ministrova mluvčí Karolína Šůlová. Ředitel parku Ivan Žlábek nejspíš jako zastánce razantního zásahu proti kůrovci přijde o místo. Ministr Ambrozek už oznámil, že hodlá na ředitelský post vyhlásit výběrové řízení. Do něho se sice může přihlásit i Ivan Žlábek, vzhledem k současnému postoji ministerstva se mu však nedává mnoho šancí. Žlábkovu hlavu požaduje i devět ekologických organizací, které požádaly o jeho odvolání dokonce i premiéra Vladimíra Špidlu. Impulsem jim k tomu byly kritické zprávy Světového svazu ochrany přírody a Světového fondu na ochranu přírody, které mimo jiné doporučily sjednotit 135 roztříštěných ostrůvků nejpřísněji chráněných prvních zón do souvislého celku a zastavit v nich kácení. Mezinárodní mise pokládají napadení kůrovcem za součást spontánního vývoje přírody podobně jako vichřici či lavinu. „Ředitel Žlábek dovedl park do stavu, kdy se kácí nejvzácnější pralesovité smrčiny, šíří se gigantické holiny, vznikají masivní polomy a záhadně mizí poražené stromy. Měl by být odvolán,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Mluvčí parku Zdeněk Kantořík oponuje, že právě tyto zásahy umožnily zvládnout kůrovcovou kalamitu a zachránily nejcennější oblasti před rychlým rozpadem. Pokáceno bylo v první zóně na 17 tisíc metrů krychlových dřeva. Celkem má park přes 55 tisíc hektarů lesních porostů. „Dělo se tak se souhlasem ministerstva,“ upozorňuje s tím, že žádná z řady kontrol neodhalila nic, co by mělo vést k personálním změnám. Vedení parku tvrdí, že o závěrech mezinárodních misí lze vést odborné diskuse, ale nelze je přejímat dogmaticky. „V současné situaci to může vést až k procesu, kdy park zahubí sám sebe,“ píše v rozsáhlé analýze Ivan Žlábek. Vedení parku počítá s rozšířením nynějších prvních zón ze třinácti na dvaadvacet procent rozlohy národního parku. „Tam, kde je to možné, počítáme i se scelováním prvních zón,“ poznamenal Kantořík. Ať bude rozhodnutí o dalším osudu šumavského parku jakékoli, diskuse o tom, jak postupovat proti kůrovci, se povedou dál. Zastánci i odpůrci kácení jsou už roky rozděleni nesmiřitelně. Není ani vyloučeno, že s nástupem dalšího ministra životního prostředí se zase začne na Šumavě kácet. Zastáncem kácení je i exministr Miloš Kužvart, který už postup svého nástupce Ambrozka kritizoval, anebo organizace Národní lesnický komitét. Ta varovala, že do deseti až patnácti let se může lesní porost v cenných lokalitách Šumavy zcela rozpadnout, pokud se proti kůrovci nebude aktivně zasahovat.