Na břehu Lipna se setkávají dva světy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:22

Spojuje je lipenská vodní nádrž a to, čemu se v žargonu cestovních kanceláří říká turistický potenciál.

Dole u hráze Lipno nad Vltavou s aquaparkem, dvěma jachetními přístavy, honosnou promenádou, apartmány s tisícovkou lůžek.

Na konci jezera – zhruba čtyřicet kilometrů po silnici – Nová Pec. Hned na náměstí, pár kroků od nádraží, stojí rozpadající se velký dům. Z jedné části zbyly jen obvodové zdi, v té, co má ještě střechu, je místo oken pletivo. Jen nápis na fasádě je zachovalý – Hotel Nová Pec. Mají tu rozvod tepla, lidé však topí dál v kamnech, protože je to levnější. Obec už zažila obstavené účty, hrozí jí exekuce majetku. Zastupitelstvo je rozděleno na dva tábory, které nejsou s to se takřka na ničem shodnout. V posledním desetiletí se tu toho příliš nezměnilo.

Naopak obec Lipno se mění doslova před očima. Jen do infrastruktury už vložila sto miliónů korun, spoléhá na dobrý územní plán, jenž spolu se zdejší krajinou láká investory. Jejich model je přitom prostý – obec vytvoří podmínky, investoři vloží kapitál.

Za vybudováním přístavu a přilehlého zařízení stojí Nizozemci. Jejich firma Landal GreenParks je také provozuje. Menší přístav nedaleko nyní staví Rakušané. Za golfovým hřištěm s náklady kolem sta miliónů zase český podnikatel. Do části náměstí s promenádou, kde budou chybějící služby, investoval OSP České Budějovice, o lyžařský areál a další služby se stará místní firma Lipno Servis.

Rozpadající se hotel v Nové Peci patří také soukromníkovi. Před lety ho vydražil, místní ale říkají, že do podnikání se moc nehrne. Dal za něj přes milión, ale i jako ruinu to snad ještě dobře prodá, míní někteří z nich.

„Dostaneme se z toho,“ věří starosta Pavel Štětina. Bývalý lesník tady žije třicet let, ve funkci je však teprve od července. Zatím se mu podařilo sehnat jedenáctimiliónový úvěr u České spořitelny se splatností na deset let. Z úvěru chce zaplatit dluh stavební firmě, u které si obec před pěti lety objednala rozvod tepla. Ta pak odblokuje svá zástavní práva k obecnímu majetku. Soud zrušil exekuci – a podle starosty bude vyhráno.

„Vyvlíkneme se z chomoutu. Budeme sice splácet milión ročně, ale budeme mít volné ruce,“ věří Štětina. Místní ale tak optimističtí nejsou. „Bude to těžké. Tady se nikdy netáhlo moc za jeden provaz,“ říká jedna z místních obyvatelek. „Je to v lidech, v ničem jiném,“ dodává.

Nová Pec, kde se život v posledním desetiletí spíše zastavil, má přitom na to, aby se stala významnou obcí na šumavské turistické mapě.

Právě tady totiž začíná největší česká vodní nádrž Lipno, kolem teče vodáky vyhledávaný horní tok Vltavy, vyráží se odtud k unikátnímu plavebnímu Schwarzenberskému kanálu nebo na Plešné jezero a dál na Trojmezí, okolí je protkané sítí cyklostezek. Ideální poloha, řeklo by se. Místo toho dluhy a obstavené účty. Výsledek neuvážených investic.

Nová Pec má šest set dvacet obyvatel, desetimiliónový rozpočet a správní území o rozloze 6638 hektarů. Dvě třetiny výměry jsou však na území Národního parku Šumava. Padesát hektarů, označených v plánu za rozvojové plochy, je ale velkou výzvou. Ty mohou Novou Pec změnit, stejně jako se mění ještě menší Lipno nad Vltavou.

To má o devadesát obyvatel méně, jeho rozpočet je však oproti Nové Peci čtyřnásobný. Investoři tu už utratili kolem miliardy korun. Teď se ve vedlejší zátoce dokončuje takzvaná malá marína, za silnicí je nové parkoviště pro čtyři sta aut, odkud vede také nová dvousedačková lanovka do lyžařského centra Kramolín. Přepravní kapacitu ve Ski areálu, ležícím nad obcí Lipno, zvýší o třicet procent, a to na čtyři tisíce tři sta lidí za hodinu.

Nadějí Nové Pece je nový územní plán

Starosta Nové Pece Pavel Štětina budoucnost přitom nevidí ani tak ve vybírání poplatků ze psů, ale v rozvoji území. Po třinácti letech od pádu socialismu se letos koncem října totiž konečně podařilo schválit územní plán. Turistika v něm hraje klíčovou roli.

Dluh, který obec málem poslal do kolen, je z roku 1998. Místní se ale o něm dozvěděli až po čtyřech letech, kdy už začínalo být nejhůř. Původně šlo o 14,4 miliónu korun. Protože něco z toho už se zaplatilo, úvěr postačí.

„Jestli ale budou zastupitelé rozhádaní jako dosud, stejně to nebude nic platné,“ říká živnostník Petr Feres. Původem Pražák, po emigraci Západoberlíňan. V Nové Peci a sousední osadě Bělá má dva hotely-pensiony – Primulu a U Lišáka. O zimním období říká, že tu chcípl pes, a je proto zbytečné mít otevřeno. Dává k dobru sepisované petice jedněch proti druhým i historky z jednání zastupitelstva.

„Jsou rozdělení na dva tábory. Ani nemusím chodit do kina, abych se pobavil,“ prohodí Feres. Nejhorší podle něj je, když se do obecních záležitostí tahají soukromé zájmy.

Šéf stavební firmy Hochtief VSB Václav Matyáš už před časem prohlásil, že Nové Peci nejvíc škodí, že se v ní prolínají různé privátní zájmy. „Jednat jenom s ní, byli bychom domluveni,“ poznamenal tehdy. Čas ukázal, že měl pravdu. Starosta však věří, že se vzájemnou nevraživost podaří překonat.

Územní plán, který visí na zdi starostovy kanceláře, si tady jednou možná zarámují. Je to totiž první pořádný rozvojový dokument – třináct let po pádu železné opony, která tady byla stažena hned za vsí.

Za socialismu tu lidem dávaly nejvíc práce Vojenské lesy a statky – lesníci, dřevaři, zemědělci, to byly nejčastější profese. Turistika živořila. Kousek od obce byl útvar Pohraniční stráže, k Plešnému jezeru se nesmělo, o Schwarzenberském kanálu se nemluvilo. A tak sem jezdily alespoň chomutovské děti na čerstvý vzduch. O tyhle jistoty ale místní přišli. Zrušil se dřevařský provoz, vojenské lesy odešly. Lidem se řeklo – živte se turistikou. Nikdo se ale už nezajímal, jaká je tady věková, kvalifikační nebo profesní struktura. „Dříve peníze lidé měli, ale nikam nesměli. Teď mohou, ale zase nemají za co,“ říká starosta.

Podnikání se v zimě stále moc nedaří

Také on plánuje, že až obec pozemky získá – nejlépe bezúplatným převodem od státního Pozemkového fondu – vyrostou na nich sportoviště a zázemí pro rekreaci, především však penzióny rodinného typu. Ty by měly udržet krajinný ráz podhorské šumavské obce. „Mělo by to být místo klidné rekreace. Slyšet ptáky a k tomu krásný výhled do kraje. S Lipnem nad Vltavou bychom ale soutěžit neměli,“ říká Štětina. Ví, že to je vize na dvacet let. Teď hodlá nechat vypracovat cenovou mapu, aby se předešlo spekulacím s pozemky. Problémů je dost, ale hotová už je kanalizace, vodovod, čistička odpadních vod. Dosud však jen půlka vesnice je napojená na centrální rozvod tepla z ekologické kotelny spalující piliny z místní pily.

„Roury mi vedou kolem baráku, ale napojeni nejsme. A takových nás je víc. Teplo pak je drahé a lidi raději topí v kamnech. Chtělo by to rozložit náklady. Pak by to bylo únosné pro všechny,“ říká Štětinův předchůdce Bohumil Záruba, který má ve svém domě hospodu. Na to, aby se mohly připojit i ostatní domy, obec zatím nemá peníze. Snad časem. Jinak tahle investice za čtyřicet miliónů, na které se podílel i Státní fond životního prostředí a evropský fond Phare, bude mnohé ještě dlouho strašit.

Než však Nová Pec výrazně pokročí ve svých záměrech, zřejmě to ještě nějakou dobu potrvá. Lipno nad Vltavou totiž skoro deset let investovalo do sítí, výkupu a scelování pozemků a všelijakých projektů a příprav, než plány konečně přešly do staveb.

Nejspíš by stačil první investor, který by se tady usadil v některé z průmyslových ploch. Těch je v Nové Peci z minulosti dost a obec je proto nehodlá rozšiřovat. Jsou v místech, kde už se kdysi vyrábělo. „Teď se z nich ale stala průmyslová pohřebiště,“ připomíná Štětina. Třeba opuštěný areál bývalé dřevovýroby má dva a půl hektaru. A takových míst je víc.

Turistice kolem Lipna by podle mínění zdejších starostů pomohl i v zimě otevřený hraniční přechod Zvonková, který by podstatně zkrátil cestu na Hochficht, vyhledávané hornorakouské lyžařské centrum. Lidé by mohli bydlet na české straně a do Rakouska jezdit lyžovat. To by skomírající zimu oživilo, protože představa, že se nad Novou Pecí postaví na Smrčině nový skiareál, o kterém se už deset let bezvýsledně mluví, není nyní moc reálná. Smrčina totiž leží v první zóně národního parku a těžko se na tom v dohledné době něco změní. „Jak tady nebude sjezdovka, zima nikdy nebude stát za moc,“ tvrdí novopecký podnikatel Feres. Podle něj nebude co nabídnout, protože na běžky sem jezdí jen pár lidí.

Feres proto stejně jako většina místních majitelů penziónů začíná sezónu na Velikonoce a končí ji koncem října. Říká, že co se během téhle doby nevydělá, později se už nedožene. „Ale nejsem blázen, abych lidi odíral. Naopak mou snahou je držet ceny co možná dole,“ prozrazuje svou podnikatelskou filozofii. Proto také skončil spolupráci s cestovními kancelářemi. Vadilo mu, že pokoje za dvě stovky prodávaly za tři sta padesát korun. „Host pak přijede a je rozčarován. To nemám zapotřebí,“ povídá. Před pěti lety vsadil na kouzlo Šumavy, blízkost Lipna a hranice. Zatím mu ta sázka vychází, i když o Rakušanech a Němcích tvrdí, že po zavedení eura zchudli. „Zatímco před lety v hospodě na korunu nekoukali, teď neodmítnou ani guláš. Nejlepšími hosty jsou mladí Pražáci. Jezdí sem na kola, vodu, turistiku a v hospodě to umí večer roztočit,“ pochvaluje si. V sezóně v šest ráno vstává a ve dvě v noci chodí spát. Co může, dělá sám. Personál moc nebere, protože jak říká, potom by se nedopočítal. Na otázku, kde místní dělají, prohodí: „Tady? Prosím vás, kdo by dělal? V létě se člověk uskromní a vezme na byt turisty, na podzim se zapíše na pracák, a když je nouze, najde si nějakou práci na černo v Rakousku nebo Německu.“

V Lipně začínali skupováním pozemků

Svůj rozvoj spojují s cestovním ruchem také další zdejší obce, jako je Horní Planá, Černá v Pošumaví nebo Frymburk. Nikde však nejsou tak daleko jako v Lipně nad Vltavou. „Když jsme začátkem devadesátých let ve vesnici s pěti sty lidmi stavěli čistírnu pro šest tisíc obyvatel, v Praze, kam jsme přišli pro státní podporu, se nám úředníci smáli. Naštěstí jsme je přesvědčili,“ vrací se do minulosti Miloš Kratochvíl, šéf vodohospodářské firmy 1. JVS, která v Lipně – a na celém Lipensku – provozuje obecní vodohospodářské majetky. Kdyby čistírna nestála, nebyly by ani další investice. Těch kdyby je ale mnohem víc.

Především, kdyby starosta Lipna Zdeněk Zídek neprosadil skupování pozemků, nebylo by na čem stavět, protože obec žádný historický majetek neměla. Během let tak dala dohromady na dvě stě hektarů půdy. K nim pak od Pozemkového fondu koupila i lesní a polní cesty, aby zachovala volný průjezd krajinou.

Zatímco obec Lipno, která jen do infrastruktury už vložila sto miliónů korun, spoléhá na dobrý územní plán, domácí a zahraniční investoři vsadili na zdejší krajinu. Model je přitom prostý – obec vytvoří podmínky, investoři vloží kapitál. Za marínou stojí Holanďané a jejich firma Landal GreenParks ji také provozuje. Za golfovým hřištěm, s náklady kolem sta miliónů, zase český podnikatel. Do části náměstí s promenádou, kde budou chybějící služby, investoval OSP České Budějovice, o lyžařský areál a další služby se stará místní firma Lipno Servis.

Dobrodruhům odzvonilo, teď přicházejí investoři

Odhaduje se, že až bude marína i s okolím v plném provozu, turisté tady ročně utratí padesát až šedesát miliónů korun. „Jediným limitem do budoucna by mohly být jen vodárenské zdroje, ale i tady se řešení našlo. Než bude postaven vodovod, který zásobování vodou systémově vyřeší, využívají se lokální zdroje. Včetně těch, co u Kramolína kdysi dávno vybudovali němečtí osadníci.

„Brusel už o lipenském vodovodu ví. Je to velmi nadějné,“ vidí šanci na jeho financování Kratochvíl. Starosta Zídek prosazuje, aby byly i soukromé investice koncipovány jako veřejné. Obec tím sice přichází o peníze, protože cena za prodej nebo pronájem pozemků je vždy nižší, ale za to má jistotu, že nové turistické centrum nebude uzavřenou zónou, ale její přirozenou součástí. Proto se Lipno podílelo i na stavbě plaveckého bazénu.

„Už sem nechodí jako dřív nějací dobrodruzi, ale investoři, kteří vědí, oč jde. Že půjde o jejich rizika a o jejich podnikatelský záměr. Posun ke kvalitě je patrný,“ říká Luboš Krejza ze společnosti Lipno Servis. Podle něho mělo Lipno nad Vltavou po pádu socialismu ze všech polipenských obcí nejhorší podmínky. Od doby, kdy vesnice ve druhé polovině padesátých let vznikla jako zařízení staveniště vodního díla Lipno, se prý až tolik nezměnilo. Narozdíl od dneška.

„Kdybychom nezačali, nikdy by se chátrání nezastavilo. To by se nám ves rozpadla před očima,“ říká starosta Zídek, který byl od počátku u všeho. Kdysi byl šéfem vodního díla, od léta je ředitelem českobudějovického závodu Povodí Vltavy. Většina domů, jež pamatují stavbu přehrady a které se pak proměnily v bytovky, už prošla rekonstrukcí. Dnes patří k chloubám vesnice. V místě, kde stávalo letní kino, roste areál domků s pečovatelskou službou, neboť lidé, co přehradu stavěli a zůstali, zestárli.

Jedna supervesnice by to tu nevytrhla

Dole u jezera se místo stanového tábořiště staví další ubytovací komplex – marína číslo dvě. Je menší, ale opět je za ní zahraniční investor – tentokrát rakouský. V kopci za vsí vyrůstají rodinné domky, u silnice vzniká nové obecní centrum. Už tu stojí blok domů jako začátek nové ulice. Za ní, v lesíku u jezera, který rozděluje marínu Nizozemců od rakouské, vyrůstá naučný prostor o životě lesa, v kopcích nad vsí u Kramolína má vzniknout zoologický lesopark. Lidé se tu nesmí nudit, tvrdí místní. Aby se nenudili, tak v příštím roce dojde i na bobovou dráhu, po které se v létě bude jezdit na kolečkových sáních.

Územní plán v Lipně nad Vltavou se tvořil v roce 1992, ale teprve před třemi lety se začalo stavět. Zatím tyto investice přinesly kolem padesáti nových pracovních míst. A lidé se sem začínají vracet, chtějí tady bydlet a žít. „Kdo neztratil paměť, ví, že každý rok přišlo září a motal se tu jen vítr po silnici,“ připomíná nedávnou dobu starosta. „Musíme se ale propojovat s okolím. Nerad bych, aby tady vznikla jedna supervesnice. To by nefungovalo,“ míní Zídek.

S nedalekým Frymburkem má Lipno nad Vltavou spojit další cyklostezka, která povede po břehu jezera a má mít charakter promenády. Lipno je také velkým příznivcem takzvané pošumavské tramvaje, která by v budoucnu propojila obec nejen s Horní Planou a zamýšleným lyžařským areálem Chlum ve vojenském prostoru Boletice, ale i s Horním Rakouskem a Bavorskem. „Trojmezenská dráha neboli Dreieckmark Bahn by velmi pomohla rozvoji turismu ve všech třech oblastech,“ uvedl jihočeský hejtman Jan Zahradník, který projekt už představil na nedávném setkání ministrů ve Freistadtu. Od rozvoje kolejové dopravy v oblasti Lipna si kraj i dráhy slibují také útlum automobilové dopravy a zlepšení životního prostředí.

Starosta Zídek ale myslí i na obce pod přehradou – Loučovice a Vyšší Brod. Šance vidí v cyklistice, běžkařské turistice a divoké vodě. Vyšší Brod s honosným cisterciáckým klášterem označuje za příští lipenský Krumlov. „Ten jediný má šanci získat příměstský charakter. To by bylo požehnání pro celou oblast,“ říká bez špetky závisti.