Ministerstvo zvažuje, jak dál se šumavskými lesy: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ministerstvo zvažuje, jak dál se šumavskými lesy |Author=Soňa Remešová, ČTK |Date=2003-05-05 |Source=ČTK |Genre=tisk |Re…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:22
| Ministerstvo zvažuje, jak dál se šumavskými lesy | |
|---|---|
| Author | Soňa Remešová, ČTK |
| Date | 2003-05-05 |
| Source | ČTK |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
,
Praha – Do září by měl být hotov návrh nového rozložení zón Národního parku Šumava. Po dlouhých letech sporů mezi lesníky a ochránci přírody by v brzké době mělo ministerstvo životního prostředí rozhodnout také o tom, zda na kůrovcem poničené Šumavě budou lesy dál uměle obhospodařovány nebo nechány přirozenému vývoji.
„Připravujeme koncepci ve dvou krajních variantách, kterou posoudí kraje i nevládní organizace,“ řekla dnes ČTK vedoucí odboru zvláště chráněných částí přírody ministerstva Alena Vopálková. Koncepce vzniká mimo jiné na popud mezinárodní mise Světového svazu ochrany přírody (IUCN), která situaci na Šumavě posuzovala na podzim.
Zvlášť lidé žijící na Šumavě by podle Vopálkové měli být informováni o tom, co se stane, když podle první varianty monokulturní smrkový les zůstane neobhospodařován. Podle některých rozborů hrozí vznik holin na větších územích parku. Druhou možností je postupně v parku vysazovat nové stromy tak, aby smrkový les zhruba do 40 let nahradil les smíšený. „V tom případě by musely být přesně určeny a dodržovány postupné kroky obnovy,“ uvedla Vopálková. Nejhorší možností pro Šumavu je každý rok postupovat jinak, míní.
Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, má rozlohu 69.030 hektarů, z toho 56.000 hektarů tvoří lesy, většinou dožívající smrkové. První zóny parku, v nichž by měly být vyloučeny jakékoli zásahy člověka do přírodních procesů, jsou ve 135 lokalitách o celkové ploše asi 9000 hektarů. Kůrovcová kalamita zanechala od roku 1995 v parku na 900 hektarů holin a 1326 hektarů suchého lesa. Proti kácení stromů napadených kůrovcem v prvních zónách vystupuje zejména ekologická organizace Hnutí Duha.
Podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Libora Ambrozka by měl být park rozdělen zhruba na deset velkých kompaktních prvních zón, v nichž by se les vyvíjel přirozenou cestou. Vopálková soudí, že jednáním s odbornou i laickou veřejností vznikne kompromis mezi vyhraněnými názory lesníků a ochránců přírody.
