Spor o stromy rozhodne ministr Ambrozek: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:22

Experti se přou: má si les napadený kůrovcem poradit sám, nebo je nezbytné ho kácet?

V Šumavském národním parku se opět přiostřil spor o to, jestli se má vzácná příroda napadená kůrovcem vypořádat s tímto ohrožením sama, nebo zda jí má pomoci člověk. Ekologické Hnutí Duha, které chce ponechat nejcennější lokality parku přirozenému vývoji a jehož aktivisté už před čtyřmi lety poprvé bránili stromy vlastními těly, zorganizovalo další blokádu lesa u pramenů Vltavy. Zde se rozhodlo pokácet na tisíc kůrovcových stromů vedení parku, jež naopak zastává názor, že si příroda bez pomoci člověka neporadí. Tvrdí, že jeden poražený strom zachrání čtyři další. Obě strany sporu teď čekají na rozhodnutí ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL), který je na dovolené. Ambrozek však už v minulosti několikrát uvedl, že je proti kácení stromů v prvních zónách. Park ovšem využil svého práva a s kácením pokračoval i letos. Podle zákona totiž správa parku žádá o povolení kácet stromy a zároveň tento krok schvaluje. Ministerstvo rozhodne až v případě, pokud se někdo odvolá. A to teď učinilo Hnutí Duha. O víkendu se vedení parku dohodlo s ministrovým náměstkem Ladislavem Mikou, že porážení stromů u pramenů Vltavy přeruší a čtrnáct dní se bude šíření kůrovce pouze monitorovat. Odpůrci kácení poté přerušili i svou blokádu. „Pokud by však správa parku začala kůrovcové stromy kácet, jsme schopni během několika hodin blokádu obnovit,“ upozornil mluvčí blokády Mojmír Vlašín. Podle něho mají v národním parku stromy umírat vestoje. „Je to přirozená součást proměn ekologického systému horského pralesa, který zde chráníme,“ říká Vlašín. Když před čtyřmi lety lidé z Hnutí Duha blokovali vlastními těly porážení stromů poprvé, rozhodl o kácení stromů v prvních zónách šumavského parku tehdejší sociálnědemokratický ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Opíral se o doporučení vědecké sekce Rady národního parku. „Když doutná stodola, je lepší ji nechat shořet a postavit na jejím místě novou?“ položil řečnickou otázku Kužvart, na jehož straně je odborná organizace Národní lesnický komitét. Jeho předseda Vladimír Krečmer uvedl, že šumavský les není v současnosti schopen se sám udržovat a pomoc člověka je nezbytná. „Jinak by nastal úplný rozklad,“ dodal Krečmer. Ale třeba Světový svaz ochrany přírody a Světový fond na ochranu přírody doporučil, aby se kácení v prvních zónách postupně zastavilo a nechalo vlastnímu vývoji. S tím souhlasí i skupina vědců, která sepsala protest proti kácení stromů v nejcennějších šumavských lokalitách. „Národní park uchoval ve svém nitru zbytky unikátních pralesovitých porostů a přirozených lesů. Tyto perly přírodního dědictví dnes správa parku likviduje motorovými pilami. Kůrovec je součástí přirozených proměn horského pralesa, který zůstává pralesem. Je to stejné, jako kdybychom chtěli Karlštejn zachránit tím, že jej srovnáme se zemí a vystavíme na jeho místě panelový,“ uvádí se ve zprávě, kterou podepsal například profesor Dalibor Povolný z Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity v Brně.