Ambrozek často popírá Kužvarta: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:22

Ministr životního prostředí změnil několik verdiktů svého předchůdce

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) jako by se řídil heslem, že všechna rozhodnutí svého předchůdce Miloše Kužvarta (ČSSD) musí úplně otočit. Zatímco Kužvart souhlasil se sjezdovkou na Lysé hoře v Beskydech, Ambrozek ji nedávno zakázal. Kužvart nepovolil provoz vleku na Pradědu v Jeseníkách, Ambrozek lyžování zase umožnil. Kužvart svolil, aby se kvůli kůrovci kácely stromy v prvních zónách šumavského národního parku, Ambrozek teď naopak chce dřevorubce z nejcennějších šumavských lokalit vyhnat. Oba politici shodně tvrdí, že mezi nimi není žádný osobní spor, že jen mají na tyto konkrétní otázky jiný odborný pohled. Přitom Ambrozek ještě jako poslanec podporoval ve sněmovně takřka všechny Kužvartovy ministerské návrhy. „Není v tom nic osobního, jde o odbornou věc. Patrně vychází z jiných kritérií,“ říká na Ambrozkovu adresu exministr a nynější poslanec Kužvart. S verdikty svého nástupce, jež opravují jeho samého, sice Kužvart nesouhlasí, uznává však, že na ně má Ambrozek právo. „Narušuje to ale právní jistotu,“ domnívá se exministr. I Ambrozek říká: „Je špatně, když se strategie ministerstva mění.“ Dodává ale, že vlastně neměl na vybranou. Jeho expertní posudky totiž dospěly k jiným závěrům než před tím Kužvart. „Například rozhodnutí nepovolit jeden vlek na Pradědu jsem od počátku nepovažoval za příliš šťastné,“ říká Ambrozek a odvolává se na novou expertizu, kterou si nechal vypracovat. Kužvart ale trvá na tom, že jeho rozhodnutí vlek nepovolit bylo správné. A také on se odvolává na odborný posudek. To, že na jeden ekologický problém mohou existovat dva rozlišné názory, není až tak neobvyklé. Typickým příkladem je kácení stromů v nejcennějších lokalitách Národního parku Šumava, které napadl kůrovec. Dva tábory expertů z různých vědeckých ústavů se roky nedokáží shodnout, jestli si příroda má pomoci sama, anebo jí má pomoci člověk. Kužvart kácení stromů v roce 1999 povolil, Ambrozek ho nyní chce zastavit. „Kácení je samozřejmě možné zakázat, za několik let ale poznáme důsledek,“ říká Kužvart, který se obává, že by Ambrozkův postoj mohl vést k úplné likvidaci šumavského parku. „Zvykli jsme si, že střední Evropa je taková zahrádka a pro mnohé lidi je představa, že se nechá svému vývoji, nepředstavitelná,“ oponuje Ambrozek. Ještě před několika lety přitom tehdejší ministr Miloš Kužvart a tehdejší poslanec Libor Ambrozek velmi úzce spolupracovali. „Miloše jsem ve sněmovně ve většině věcí podpořil,“ říká Ambrozek. Například přede dvěma roky Ambrozek podporoval Kužvartův návrh, aby velké samoobsluhy povinně nabízely i nápoje ve vratných lahvích. Kužvart zase podporoval Ambrozkův návrh, aby byl při případném dolování zlata zakázán jedovatý kyanid. První velký rozkol nastal těsně před loňskými volbami, kdy Ambrozek obvinil Kužvarta, že obcím ve středních Čechách, kde kandidoval do Parlamentu, nadržuje při přidělování peněz ze Státního fondu životního prostředí. Kužvart to odmítl a naopak obvinil Ambrozka, že to je on, kdo finančně podporuje plynofikaci „své“ jižní Moravy, kde už „je plyn v každé kapličce.“ I přes názorové rozepře v mnoha otázkách, zůstávají oblasti, kde se Ambrozek i Kužvart shodnou. Oba například nesouhlasí s tím, aby dálnice z Prahy do Českých Budějovic vedla přes Posázaví. „V tom zastávám stejný názor jako můj předchůdce,“ řekl před časem Ambrozek.