Správa Šumavy se má změnit: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:22

,

Na místo ředitele parku chce ministr životního prostředí Ambrozek vypsat výběrové řízení

Zblízka

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek oznámil, že chce vypsat výběrové řízení na místo ředitele šumavského parku.

Vimperk – Stalo se tak poté, co se devět nezávislých ekologických organizací obrátilo na premiéra a ministra životního prostředí s návrhem na odvolání ředitele Národního parku Šumava Ivana Žlábka. „Ministr se chystá vypsat výběrové řízení, do kterého se může přihlásit kdokoliv. Tedy i stávající ředitel Ivan Žlábek. Konkrétní termín ještě ministr Ambrozek neoznámil,” potvrdila mluvčí ministra Karolína Šůlová. K možnému odvolání ředitele Žlábka patrně nejvíce přispěla zpráva dvou zahraničních odborníků, Slovince Martina Solara a Švýcara Pierra Gallanda. Ti koncem září loňského roku zkoumali Národní park Šumava jako členové Světové organizace pro ochranu přírody, jejímž členem je Česká republika od roku 2000. Zpráva mise v podstatě potvrdila některé dřívější výhrady ke způsobu hospodaření v prvních zónách parku. „Je to jedním z důvodů. Je otázkou, zda by současné vedení bylo schopné naplňovat nějakou novou koncepci, když doteď dělalo něco jiného,” potvrdila Ambrozkova mluvčí. Zpráva uvádí, že správa parku vykonává svou práci velmi svědomitě, ale ve stylu typickém pro lesní hospodářství.

Výhrady vůči zprávě

Správa šumavského parku se naopak závěrům zprávy brání. „Je ke koncepci Národního parku Šumava kritická, obsahuje řadu inspirativních doporučení, ale i mnoho nepřesností a z nich vyplývajících málo reálných návrhů řešení. Tyto nepřesnosti se netýkají jen správy národního parku, ale i místního obyvatelstva a historického vývoje území. Materiál je nevyvážený a obsahuje některá závažná konstatování bez jakékoliv další reakce,” uvedl v tiskové zprávě k závěrům mezinárodních expertů ředitel Ivan Žlábek. Správa parku také tvrdí, že experti byli jednostranně ovlivňováni. „Program mise ovlivnily organizace blízké Hnutí Duha tak, že vytvářel jednostranný neobjektivní obraz o činnosti Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava,” uvedl ve zprávě parku náměstek ředitele Vladimír Zatloukal.

Jádro sporu

Národní park Šumava spolu s německým Národním parkem Bavorský les a rakouskou částí pohoří Šumava tvoří největší souvislý lesní porost ve střední Evropě a některé jeho části jsou posledními zbytky pralesů. Pohled nezávislých ekologů a správců rezervace se liší ve způsobu, jak přírodu v parku chránit. Spory vyhrotila kůrovcová kalamita, která vyvrcholila v polovině minulého desetiletí. Ekologům je blízký postup, kterým proti kůrovci bojoval bavorský národní park. Němci totiž napadené stromy v první zóně parku ponechali svému osudu. Káceli jen v sanitárním kordonu kolem první zóny. Naopak Správa Národního parku Šumava pod vedením Ivana Žlábka nechala kácet napadené stromy i na hraničním hřebeni. Zásahy do lesního porostu přitom vytvořily rozsáhlé holiny. Otevřený les pak začaly decimovat větrné smrště. „Podle našich informací vítr již zničil víc lesa než kůrovec,” řekl ekolog Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Správa parku navíc žádá i letos o povolení kácet v prvních zónách. Paradoxně je zákonný postup takový, že správa žádá sama sebe. Teprve o případném odvolání rozhoduje ministerstvo životního prostředí. Na obranu vedení parku je třeba podotknout, že situace na české a bavorské straně se liší v jednom podstatném detailu. Bavorský park má velkou a souvislou první zónu, kdežto na české straně je mozaika 135 izolovaných ostrůvků první zóny. Tříšť první zóny, na kterou upozornila zpráva odborníků, chtějí odstranit jak současná správa, tak i ekologové – ti však navrhují mnohem rychlejší postup než správci.

Horká židle

Post ředitele národního parku rozhodně není klidný. Žlábek od roku 1994, kdy ve vedení parku vystřídal Jiřího Kece, čelil mimo jiné trestnímu oznámení. To na něj podal odvolaný pracovník Petr Ješátko, který svého bývalého ředitele obvinil z chybného postupu proti kůrovcové kalamitě. Policie však žádný trestný čin ani přestupek nezjistila. Na Šumavě byla několikrát i inspekce ministerstva životního prostředí, která prošetřovala mizení dřeva z cenných lokalit.