O kácení na Šumavě se rozhodne v září: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=O kácení na Šumavě se rozhodne v září |Author=Jan Gazdík, Antonín Pelíšek |Date=2003-08-23 |Source=Mladá fronta Dnes…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:22
O kácení na Šumavě se rozhodne v září | |
---|---|
Author | Jan Gazdík, Antonín Pelíšek |
Date | 2003-08-23 |
Source | Mladá fronta Dnes |
Genre | tisk |
Respondent |
,
Praha, Kvilda – Spor mezi ekologickými aktivisty a správou Národního parku Šumava o to, zda kácet kůrovcem napadené stromy i v nejcennějších částech Šumavy, se v minulých dnech vyhrotil, když aktivisté z Hnutí Duha zablokovali kácení stromů u pramenů Vltavy. Verdikt, zda v kácet, či nikoli, padne v nejbližších týdnech. Zatím platí pokyn ministra životního prostředí Libora Ambrozka: vzácné oblasti Šumavy jsou pro dřevorubce tabu. „Ten problém rozštípne už v září právě dokončovaná koncepce hospodaření v parku Šumava,“ říká ředitel odboru vnějších vztahů ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Z dokumentu vyplývá, že ubude počet takzvaných prvních – nejpřísněji střežených – zón parku, v nichž se stromy nyní nekácejí. Teď je jich sto pětatřicet. „Když to poněkud zjednoduším, tak se zóny 'slijí' ve větší celky. Jejich celková rozloha vzroste,“ objasňuje Kašpar. Jak to bude s kácením, Kašpar zatím neřekl. Přestože se aktivisté se správou parku i ministerstvem životního prostředí dohodli, že těžba ustane až do rozhodnutí expertů státní správy, kácení bylo načerno obnoveno. Členové Hnutí Duha našli včera u pramenů Vltavy šest poražených velikánů. „Padly smrky staré sto čtyřicet až sto osmdesát let v nejstarším zbytku pralesa, kde stojí až čtyřsetleté stromy,“ říká rozčarovaný Jaromír Bláha z Duhy. A dodává: „Lze vůbec ještě věřit nějakým dohodám?“ Mluvčí parku Zdeněk Kantořík vysvětluje, že stromy padly nedorozuměním: „Lesní správce si špatně vysvětlil zákaz ředitele. Bude kázeňsky potrestán.“ Odpůrci porážení stromů napadených kůrovcem spekulují, že správa parku těží v prvních zónách vzácné rezonanční dřevo k výrobě hudebních nástrojů. To se však nikdy nepodařilo dokázat.
Co je 1. a 2. zóna
1. zóna je nejcennější částí Šumavy se zbytky pralesů, v níž je přísně zakázána jakákoliv hospodářská činnost i sběr lesních plodů. Turisté v ní mohou chodit jen po vytyčených trasách.
2. zóna je rovněž cenná, avšak už se v ní mohou kácet stromy napadené kůrovcem. Jde o jakési ochranné pásmo 1. zóny. Může se chodit i mimo cesty a sbírat lesní plody.