Spor o kopec Smrčina: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:23

Dobré ráno s BBC

Václav Sochor, moderátor

V Praze dnes na apríla proběhne český ekologický minisummit. Prezident Václav Klaus se setká s ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem, obrany Miroslavem Kostelkou a hejtmanem Jihočeského kraje Janem Zahradníkem. Diskutovat mají minimálně o několika lokalitách na Šumavě, které se staly předměty sporu mezi podnikateli a ekology. Prvním je území Boletice, odkud odchází armáda a kde má být vybudováno lyžařské středisko. Současně však Boletice mají být vyhlášeny ptačím chráněným územím. Velmi podobný spor je o kopec Smrčina, který je uvnitř nejvíce chráněné zóny národního parku. I tam by se podle podnikatelského záměru, který podporuje jak většina místních obyvatel, tak jihočeská exekutiva, mělo lyžovat. Jenomže na Smrčině jsou velmi vzácné zbytky pralesa a podle ekologů tam musí zůstat. Já teď mám na telefonu jednoho z nich, Jaromíra Bláhu z Hnutí Duha.

• Dobré ráno přeji.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Dobré ráno.

Václav Sochor, moderátor

• A na lince je také podnikatel, který chce v národním parku postavit lyžařský areál, Vladimír Šlégr, i vám dobré ráno.

Vladimír Šlégr, podnikatel

Dobré ráno.

Václav Sochor, moderátor

• Nejprve, pane Bláho, prosím, co na Smrčině roste tak unikátního?

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Na vrcholu Smrčiny je zbytek horského smrkového pralesa, na který navazují v nižších polohách pralesy jedlo–bukovo–smrkové. V podstatě je to jediné území v republice, kde se dochovala vegetační stupňovitost lesa. Zbytků horských smrkových pralesů v republice zbylo jenom několik. Nicméně toto místo právě tou návazností na zbytky pralesa v nižších polohách je naprosto unikátní. Jezdí tam dokonce lesnické exkurze studovat, jak vypadá přírodní les.

Václav Sochor, moderátor

• Pane Šlégře, vy byste chtěl tenhle jedinečný porost, jak jsme slyšeli, poničit výstavbou lyžařského areálu?

Vladimír Šlégr, podnikatel

No, já bych samozřejmě řekl především to, že pan Bláha zřejmě dlouho na Smrčině a na Hraničníku, což je sousední vrch, nebyl. A z toho důvodu neví, že tyto unikátní věci, které tam ještě po revoluci vcelku zachovalé velmi byly, tak právě zřízením Národního parku Šumava tento horský prales, nebo prostě tyto velice kvalitní porosty jsou velmi a velmi poničeny tím, že vlastně neumíme se vlastně chovat v tom národním parku a neumíme ten les spravovat, který v tom národním parku je.

Václav Sochor, moderátor

• Ale vy byste ho spravoval tím, že byste na tom kopci postavil lyžařský areál?

Vladimír Šlégr, podnikatel

To určitě ne. My samozřejmě ohled na přírodu bereme. A ty návrhy, které tady jsou, a já vůbec nepatřím mezi ty, kteří se pasujou do role nějakého investora nebožto zájemce, ale na rozdíl od všech, kteří říkaj, jak na Šumavě máme žít, tady žiju, a žiju kousek od té Smrčiny, takže vcelku mám možnost srovnání, jak vypadá les v národním parku a mimo národní park a bohužel paradoxem dneska je to, že hospodaření citlivé mimo národní park je pro tu přírodu daleko cennější a pro občany daleko výhodnější než v mnohde v národním parku.

Václav Sochor, moderátor

• A jak byste tedy konkrétně řešil tu situaci na Smrčině, kde jsou ty dva střety tedy ekologů s podnikateli, kteří by tam rádi postavili areál pro lyžaře?

Vladimír Šlégr, podnikatel

Já si myslím, že my to posouváme do roviny, která nepřísluší dnešní době. Dnešní doba je o tom, jestli jsme od revoluce čtrnáct let vzdálené našli optimální řešení pro žití lidí na Šumavě a vlastně vyžití občanů, já nevím, poloviny republiky tímto směrem...

Václav Sochor, moderátor

• To je výborné téma do nějaké rozsáhlejší debaty, ale pojďme zůstat na Smrčině. Ptal jsem se konkrétně na tenhle ten kopec.

Vladimír Šlégr, podnikatel

Takže konkrétně na Smrčině si myslím, že bohužel jsou nezvratné změny, které proběhly po zřízení národního parku. A dneska bohužel, co se týče smrkového porostu, tak jedna třetina je odumřelá na vrcholu Smrčiny jako takovém, kterou samozřejmě už nelze jen tak obnovit, protože jakýkoliv obnovení toho lesa znamená to, že vlastně kapraďovité podrosty uzavírají světlo potřebné pro růst nového smrku. To znamená, vůbec si nedokážu představit, jak tento nepřirozený vývoj, kdy se přestalo zasahovat proti přírodnímu škůdci, v podstatě zastavit a obnovit růst nějakého kvalitního lesa...

Václav Sochor, moderátor

• Ale...

Vladimír Šlégr, podnikatel

Jinými slovy říkám, polovina smrčin je dneska zničena právě proto, že jsme neuměli spravovat les na tom, na takto cenném místě.

Václav Sochor, moderátor

• Říkal jste před chvilkou třetina, ale já bych, já bych, já bych dal slovo teď panu Bláhovi. Jak byste vy reagoval na argumenty pana Šlégra, který tedy alespoň pro, pro mě jako pro laika projevil dost hluboké tedy znalosti, alespoň to tak vypadalo, ekologického porostu?

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Ano, pan Šlégr bohužel vůbec neví, jak přírodní vývoj lesa vypadá. Ono není co divu, protože těch, skutečně těch zbytků pralesů se v republice dochovalo velmi málo. Takže lidé jsou dnes zvyklí na les, ve kterém se hospodaří, ve kterém se těží. A když přijdou do pralesa, kde skutečně může být část stromů mrtvých, je to úplně normální. Ta biomasa se nachází v pralese v různém stádiu vývoje a jedno stádium vývoje je i mrtvé dřevo, které se rozkládá a na kterém pak rostou stromky nové. A právě proto, že toto se na Smrčině dochovalo, je potřeba chránit. Mě trošku zaráží nebo je zvláštní, že my Češi si velmi vážíme kulturního bohatství, ale ne už tak toho přírodního. Představte si, já uvedu...

Václav Sochor, moderátor

• Ale je to, já se omlouvám, ale já bych přece jenom zůstal, nechci uvádět další příklady, já bych zůstal na Smrčině, protože myslím si, že je si o čem vyprávět i, i tady. Když vy říkáte, že Češi si nedovedou vážit přírodního bohatství nebo odkazu, dejme tomu, proč na rakouské straně toho samého kopce už lyžařský areál je? Tam žádný takový porost nerostl?

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Ne, na rakouské straně byly pralesovité porosty v minulosti odstraněny a Rakušané tam takovéto porosty nemají. A tam není národní park, není tam žádná první zóna.

Václav Sochor, moderátor

• Aha. Pane Šlégře, jak vy byste se vypořádal tedy teď s tím argumentem pana Bláhy, že, protože často se dočítáme, doslýcháme v tisku, pokud se hovoří o této kauze, že když je to na rakouské straně, když si to tam vybudovali Rakušané, tak že Češi přicházejí o spoustu peněz?

Vladimír Šlégr, podnikatel

Prosím vás, v prvé řadě je třeba říct, že od roku 1898 jsme budovali lyžování na naší straně Smrčiny. Až po válce, když se železnou oponou uzavřelo území a díky tomu vznikl takzvaný pralesovitý tvar lesa, o kterém pan Bláha samozřejmě tady rád hovoří, jenom proto přirozeným vývojem nedošlo na naší straně to, co se odehrává v hospodaření na druhé straně Smrčiny. Samozřejmě, že ty bučiny jsou tam také, samozřejmě, že jsou tam zbytky na vrcholu Smrčiny i toho pralesovitého lesa, ale úplně v minimální míře, protože přirozeným vývojem Rakušané holt využívají přírodního bohatství k tomu, aby obohatili i ekonomicky svůj národ, svoji zemi, že jo. Takže z toho důvodu, že u nás byla železná opona, se hospodařilo zcela minimálně v daném území. Toto území nekoordinovaně zarostlo náletovými dřevinami v nižších polohách, kde byly samozřejmě pastviny, a ve vyšších polohách se začal vytvářet nepřirozený, nepřirozený pralesovitý les jako.

Václav Sochor, moderátor

• Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor. Víc času nemáme. Podnikatel Vladimír Šlégr a ekolog Jaromír Bláha, děkuji.