Kormoránů je moc, volají rybáři: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:23

Životní prostředí a ekologie

Ekolog Mojmír Vlašín je pro regulaci

Rybáři sumarizují škody, které v ještě neskončené zimě způsobili chránění kormoráni. „Podél řek Jihlavy nebo Dyje uvidíte na zemi ležící mrtvé ryby. Nespadly z nebe, ale vypadly ze zobáku kormorána velkého. Několikrát jsem to sám viděl,“ řekl Právu Pavel Neruda, dlouholetý rybář a pracovník brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Ptáci devastují rybí společenství

Hejna kormoránů podle Nerudy devastovala rybí společenství v místech, kde voda nezamrzala – na Dyji pod Vranovskou přehradou, na řece Jihlavě pod Mohelnskou přehradou a na Svratce pod Vírem. Vodní ptáci využívali vodu o teplotě 3 až 4,5 stupně, vypouštěnou spodními výpustěmi přehrad.

„My rybáři se s takovými masakry velmi těžce smiřujeme, protože tyto lokality patří k nejcennějším pstruhovým revírům,“ rozhořčuje se Neruda. A ryby se stávaly poměrně snadnou kořistí vzhledem k nízkým průtokům řek po loňském suchu, zůstaly koncentrovány v nevelkých tůních – naservírovány ptákům jako na talíři.

Neruda připomíná totální likvidaci lipanů na Dyji za několik zim kolem poloviny 90. let – jako následek tažení přemnožených kormoránů. Jen o trochu méně byla postižena populace pstruha potočního. Jan Mareš z Ústavu rybářství a hydrobiologie Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a Václav Habán z Moravského rybářského svazu odhadují množství kormorána velkého v jižní části Moravy na více než 20 000, přičemž způsobená škoda se pohybuje ve stovkách miliónů korun. Proto rybáři volají po regulovaném ekologicky únosném odstřelu, případně po vyřazení kormorána jako chráněného druhu.

Brněnský ekolog Mojmír Vlašín, člen městského zastupitelstva za Stranu zelených, Právu potvrdil, že kormorán se skutečně může někdy přemnožovat, podobně jako například hraboši. Určitou regulaci by tedy připustil. Musela by se provádět klasickým odstřelem, ale jen mimo dobu hnízdění. Vlašín vysvětluje útoky kormoránů počínáním rybníkářů, kteří podle jeho mínění změnili rybníky na jihu Moravy v chovné farmy.

„Ženou to do extrémů v zájmu zisku a ve vodě tak vybili veškerý jiný život,“ říká. Chovných ryb je moc, nemají možnost schovat se do vymýceného rákosí. A kormoráni si vlastně zvykli útočit na pasívní oběti.