Blokády stromů v šumavském parku jsou zřejmě minulostí: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:23

,

Vimperk (Prachaticko) – Blokády ekologů, které měly zabránit kácení stromů napadených kůrovcem v prvních zónách šumavského parku, jsou zřejmě minulostí. Nový ředitel správy Národního parku Šumava Alois Pavlíčko totiž v těchto lokalitách nepředpokládá žádné zásahy. „Kůrovec a další jevy jsou součástí přírodních procesů,“ prohlásil na dnešní tiskové konferenci.

„Doufám, že doba, kdy jsme k prosazení svých názorů museli volit i blokády, je pryč. A že teď kroky, které jsou v jiných národních parcích běžné, bude realizovat sama správa parku v čele s novým ředitelem,“ řekl ČTK vedoucí lesního programu Hnutí Duha Jaromír Bláha.

Nový ředitel parku podle něj chce scelit a zvětšit první zóny parku, zachovat v nich bezzásahový režim a ponechat volný průběh přírodním dějům. Zásahy proti kůrovcům či houbám by přicházely v úvahu pouze na okraji parku tak, aby tyto škodlivé organismy nepřešly do hospodářských lesů. „To je koncepce, se kterou souhlasíme, a pan ředitel Pavlíčko má v této chvíli naši důvěru a podporu,“ zdůraznil Bláha.

Ekologové se však předem ničeho nevzdávají. „Nového ředitele budeme hodnotit až podle výsledků, nikoli podle slov. Čili počkáme si, zda se mu podaří realizovat kroky, které slibuje, tedy naplnit koncepci (péče o park) vypracovanou ministerstvem životního prostředí,“ vysvětlil Bláha.

Ekologové naposledy bránili kácení kůrovcových stromů v polovině loňského srpna. Reagovali tak na výzvu k záchraně zbytků šumavských pralesů, kterou předtím podepsala skupina vědeckých pracovníků. Připomínali, že v evropských národních parcích je ponechání přirozeného vývoje pralesa, včetně působení kůrovce, samozřejmostí. Aktivisté Hnutí Duha bojují v této záležitosti se správou šumavského parku již řadu let. V jejím čele stál ředitel Ivan Žlábek, kterého ministr životního prostředí loni odvolal. Poslední velkou blokádu šumavských stromů uskutečnili od 27. července do 21. září 1999. Správa parku je obvinila, že tím výrazně zhoršili kůrovcovou kalamitu, když v pralese Trojmezná zůstalo neporaženo 2400 krychlových metrů „kůrovcových“ stromů a brouk z nich napadl nejméně 1500 dalších.