Šumavu ničí ochránci, míní bývalý lesník: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumavu ničí ochránci, míní bývalý lesník |Author=Vladimír Rada |Date=2004-05-17 |Source=Plzeňský deník |Genre=tisk |…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:23
Šumavu ničí ochránci, míní bývalý lesník | |
---|---|
Author | Vladimír Rada |
Date | 2004-05-17 |
Source | Plzeňský deník |
Genre | tisk |
Respondent |
Životní prostředí a ekologie
Názory – ohlasy
Tak si myslím
Vážený pane hejtmane! Jsem obyčejný lesník, který sloužil na Šumavě zahrnující i část dnešní LS Modrava (u bývalého LZ Kašperské Hory) celkem 37 let, dnes jsem již třináct let ve starobním důchodu. Po celou dobu byla tato část Šumavy krásně zelená. A to proto, že na základě dlouholetých zkušeností našich předchůdců lesníků, byla ustanovena ČSN o prevenci a boji proti kůrovci, kterou jsme byli povinni bezpodmínečně dodržovat. Pro Národní park Šumava tato ČSN neplatí? Je to národní park, kde mimo slatí, rašelinišť, bystřin, horských luk a pastvin stále většinu plochy zaujímá les, a proto se také tak k němu musíme chovat.
Prosím Vás, udělejte z titulu veřejné a politické funkce člena Rady Národního parku Šumava maximum pro to, aby nám naši „ekologové“ a „ochránci“ nezničili i zbývající část Šumavy! Vždyť jsou to snílkové bez jakýchkoliv odpovědností. Zřejmě nemají o pěstování lesa a jeho ochraně žádné vědomosti. Jejich dogmatické a cynické názory, jako například: „Uschlý les je turistickou atrakcí první třídy“ nebo „kůrovec není hrobařem, ale porodníkem nové generace porostů“ a podobně. Stačí to, co již za těch pár let svou aktivitou dokázali...
Před třemi lety se mi naskytla možnost podívat se do lokality v první zóně Národního parku Šumava, která měla být nejpřísněji chráněna, na LS Modrava, kde jsem působil (od Černé Hory, přes Mokrůvku, Březník, Špičák až k Roklanské nádrži). Byla to pro mne otřesná podívaná, i když nějaké zprávy o tomto stavu jsem již měl. Všude, kam oko dohlédlo, hrůzostrašný suchý les nebo veliká holina (některá částečně zalesněna pionýrskou dřevinou jeřábem a oplocena). Prostě – strašná a trestuhodná ekologická katastrofa způsobená kůrovcem za vydatné pomoci člověka. Lidskou hloupostí tady došlo i ke znehodnocení tisíců kubíků kvalitní dřevní hmoty na obrovské ploše (to jsme tak bohatý stát?) – a dosud nebyl nikdo popohnán k odpovědnosti! Jak je to možné?
Srovnávat Národní park Šumavu s Bavorským národním parkem může pouze ten, kdo nezná a nebo nechce znát zdejší klimatické podmínky. Národní park Šumava, konkrétně oblast LS Modrava, má se svou severní expozicí vytroušené dřeviny, které jsou svým složením ideálním žírem pro kůrovce. V obdobných lokalitách v ČR s nadmořskou výškou 1100 až 1300 m roste pouze kosodřevina, ale na LS Modrava zdatné smrky (s výskytem velmi cenné „resonanční“ hmoty). Bavorský národní park má expozici jižní, kde po několika stovkách metrů je již les smíšený, a tedy pro kůrovce neatraktivní.
Plně souhlasím s obavami a názory obcí Srní a Hartmanice. Kůrovec se musí stále hlídat, kontrolovat a likvidovat. Jinak bude ještě větší ekologická katastrofa i národohospodářská škoda. Už je ale trochu pozdě. Čtyři roky bez zásahu podle hesla „Příroda si pomůže sama“ udělaly své!
Ještě bych se chtěl vyjádřit k názoru samotného ředitele NP Šumava – pana Pavlíčka ze dne 6.2., že „holiny jsou horší než uschlý les“. Je vidět, že lesnickému řemeslu zrovna moc nerozumí, a to je škoda.
(Z otevřeného dopisu hejtmanovi Plzeňského kraje Petru Zimmermannovi.)