Světoví ochránci opět přijedou: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:23

Životní prostředí a ekologie

Největší hrozbou pro současnou civilizace je podle Jana Plesníka, náměstka ředitele pro mezinárodní spolupráci v Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky, rostoucí propast mezi bohatými průmyslovými státy a zbytkem světa.

Šumava – Jan Plesník zastupující agenturu, která je členem Světového svazu ochrany přírody IUCN, navštívil Správu Národního parku Šumava. Přednášel tam pro zaměstnance a starosty šumavských obcí.

Jak připomněl mluvčí správy parku Radovan Holub, IUCN sdružuje 980 státních i nevládních členů. Byl založen roku 1948 na popud OSN. Zabývá se mimo jiné podporou rozmanitosti všech žijících organismů a ekologických komplexů, udržitelným využíváním přírodních zdrojů, klasifikací ohrožených druhů a kategorizací chráněných území po celém světě. Národnímu parku Šumava přidělil IUCN vysokou kategorii II, která charakterizuje cenné přírodní oblasti, málo změněné lidskou činností.

„Celosvětový problém je s některými chráněnými územími, zejména lesními, které málokdy fungují tak, jak mají. Jsou to takzvané národní parky na papíře,“ řekl Plesník. Mezi biotopy jsou podle něj nejohroženější mokřady a korálové útesy. Zdůraznil, že ekosystémové služby chráněných území průměrně o 300 procent převyšují jejich čistě hospodářský přínos. Podle jeho názoru je tedy třeba přísně vážit jakýkoli zásah do přírodních nebo přírodě blízkých biotopů.

Největší hrozbou pro současnou civilizaci není podle Plesníka nedostatek zdrojů, ale prohlubující se propast mezi bohatými průmyslovými státy a zbytkem světa. „New York má stejnou spotřebu elektrické energie jako celá Afrika a přes dvě a půl miliardy obyvatel planety má denní příjem nižší než jedno euro,“ uvedl příklady.

Zmínil se i o misi IUCN na Šumavu v roce 2002, která byla impulsem k přípravě nové strategie Národního parku Šumava. Podobná mise zaměřená na vztah parku ke komunikaci a regionu se uskuteční ještě letos.

Hovořil také o stále přetrvávající zonaci parku, kdy jeho první, nejcennější zónu ochrany přírody tvoří 135 oddělených částí. „Roztříštění velkých ploch vede k rozpadu biotopů, a tím i populací rostlin a živočichů,“ upozornil Jan Plesník. Dodal, že lidé jako invazní, vetřelecký druh mají za ekosystémy odpovědnost.