Projekt na záchranu rysů: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:23

ČRo 6, Zeměžluč

Životní prostředí a ekologie

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Dobrý večer, vážení posluchači. Díky dovoleným bývá člověk vnímavější vůči přírodě. Využívám toho a vkládám do letní Zeměžluče přírodní téma, evergreen, jmenuje se rys. Rys je v našich lesích doma, žije skrytě, nevšímá si lidí a až na výjimky ani domácích zvířat a je krásný. Řeklo by se, nikomu nevadí a jeho náhodné spatření může být zážitkem na celý život. Přesto rys naráží na nepředstavitelně silnou frontu lidských nepřátel, živí se totiž převážně srnčím a v tom konkuruje jinému druhu, který si můžeme pracovně pojmenovat jako „homo flintus“, ano, jako Jekyll a Hyde se vážení myslivci v noci mění v prachsprosté pytláky a pídí po rysovi. Existence rysa v Česku je stále na rozhraní přežití a vyhubení. Rukou střelců hynou i rysové vybavení vysílačkami pro vědecké pokusy. Myslivci si ve svých řadách nejsou ochotni udělat pořádek a ani jeden lovec rysa nebyl dosud usvědčen. Zrodila se proto občanská iniciativa na dopadení střelce, blíže o tom v naší besedě. U jejího poslechu vás vítá redaktor časopisu Euro Čestmír Klos. Ve studiu vítám doktora Petra Koubka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, dobrý večer.

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

Dobrý večer.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• A doktora Jaromíra Bláhu z Hnutí Duha, vítejte.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Dobrý večer.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Pánové, budeme-li se bavit o rysovi, tak musíme říci, že z vašich čtrnácti sledovaných kusů bylo osm zastřeleno, čím to vysvětlujete, pane doktore Koubku?

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

No, pravděpodobně byli zastřeleni, protože nemůžeme u všech říct s jistou určitostí, nicméně ta pravděpodobnost je skoro stoprocentní, protože všechny indicie tomu nasvědčují, ale nemůžeme tak ultimativně říkat. Čemu to přikládáme, přikládáme to velmi slabému ekologickému myšlení celé generace nebo dvou posledních generací myslivců, kteří byli vychováni v České republice, a obecnému takovému nepříliš dobrému vnímání velkých šelem z pohledu myslivce – hospodáře, myslivce – chovatele, myslivce – sběratele trofejí. V tom je ten základní problém.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Vím, že posledním zástřelem byla březí matka. Jak jste to zjistili, pane doktore Bláho?

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Byla to matka, která porodila, už měla porozené tři rysátka, podle pitvy, kterou udělal mimo jiné právě tady pan doktor Koubek, podle stavu dělohy bylo zjištěno, že byla tři mláďata narozena zhruba tři týdny předtím, než byla zastřelena.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Mláďata sama se nenašla?

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Mláďata se nenašla, je zřejmé, že sama hlady uhynula.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Vy jste dělali taky přímo výzkum o pytlácích, k čemu jste došli?

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

Byla to taková možná neumělá sondáž do myšlení skupiny lidí, která má právě nad tím rysem určitou moc, byla to sondáž, možná by třeba z ústavu pro veřejné mínění měli výtky vůči našim otázkám, nicméně my jsme položili otázku myslivcům z jihozápadních Čech, středoškolským studentům myslivosti ze všech středních škol České republiky a vysokoškolským studentům z lesnických fakult v Praze a v Brně. Těch otázek bylo několik, ale ty základní, o kterých nám šlo nejvíce, se týkaly názoru těhle skupin lidí na to, jestli má význam, aby rys byl v přírodě České republiky, jestli ho chtějí lovit, jestli ho chtějí chránit, a zkrátka ty odpovědi, které jsme dostali, jsou alarmující a v mnoha věcech nebo mnoha ohledech mě přesvědčily o tom, že za současného stavu je velmi těžké, abychom udrželi populaci rysa v České republice. Já mohu jenom citovat, například na otázku, jestli patří rys do přírody České republiky, tak myslivců odpovědělo téměř jedenáct procent, že nepatří, ze studentů středních škol téměř třináct procent, že nepatří, pouze vysokoškolští studenti tolerovali víceméně přítomnost rysa v České republice. Další taková velmi varovná byla otázka, jestli ohrožuje rys stavy srnčí zvěře, protože to je největší problém z pohledu myslivce, problém samozřejmě v uvozovkách, pak padesát devět procent myslivců si myslí, že ohrožuje a tudíž, že jeho existenci v přírodě nestrpí. No, a vůbec nejhorší odpovědi, i když jsme to tušili, jsme dostali na otázky, které, které se týkaly samotného lovu, ilegálního lovu rysa, kdy z těch dotázaných asi dvou set, dvou set padesáti myslivců z jihozápadních Čech deset procent odpovědělo, že rysa ulovilo, téměř deset procent. To znamená minimálně dvacet pět z těch myslivců ulovilo toho rysa, někteří dokonce ulovili více než jednoho rysa. To potom při nějakém takovém výpočtu, který jsme si dovolili udělat v tom inkriminovaném článku, který vyšel v časopise Myslivost, navozuje skutečnost, že lze předpokládat, že za posledních asi deset, možná dvacet let, spíše dvacet let bylo v České republice uloveno téměř pět set těhle šelem.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Tím, že vám to v časopise myslivecké jednoty otiskli, tak tím museli přiznat, že těmi lovci jsou rovněž myslivci, protože předtím se myslivci tvářili, že to jsou pytláci takoví klasičtí.

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

To je, máte pravdu, v tom je takový jeden, jeden takový trošku problém, protože česká myslivecká jednota tvrdí, že myslivci na rysy nestřílí, tedy respektive členové Českomoravské myslivecké jednoty, ovšem v očích veřejnosti je každý ten, kdo jde s flintou do lesa, myslivec a ani Českomoravská myslivecká jednota se nemůže zříkat zodpovědnost za ty, kteří nejsou členy Českomoravské myslivecké jednoty, protože všichni, kteří mají lovecký lístek v České republice, museli projít kurzy, které právě pořádá pouze česká myslivecká jednota.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Já bych pana doktora Koubka doplnil. My se často setkáváme s tím, že když se řekne, že lidé upytlačili rysa nebo pytlák ulovil rysa, že si pod tím představí nějakého strýce, který má tajně drženou zbraň doma udělanou tak, jak tomu bylo před sto lety a s ní tajně chodí lovit rysy. Tak tomu není, dnes mají myslivci zbraně legálně, není důvod, proč držet zbraň nelegálně, vystavovat se riziku nějakých postihů, čili ti takzvaní pytláci se skutečně rekrutují z řad myslivců. Jsou to někteří z myslivců, kteří nedodržují zákony a jsou schopni střílet i chráněná zvířata. Je úplně jedno tomu rysovi i nám, jestli to je člen Českomoravské myslivecké jednoty nebo myslivec nějakého jiného sdružení, anebo myslivec neregistrovaný.

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

Mohl bych ještě doplnit další takovou poznámku, vzhledem k biologii rysa a vzhledem k tomu, že to je zvíře, které není často vidět, právě těmi úspěšnými v uvozovkách lovci jsou ti, kteří jsou nejčastěji v těch honitbách, to jsou ti nejvíce takzvaní zažraní myslivci, kteří nejčastěji do těch honiteb chodí a kteří mají tu největší pravděpodobnost se s tím rysem potkat. Ta výmluva na to, že to mohou být jenom sváteční střelci, příležitostní střelci nebo pytláci, pytlák v podstatě je člověk, který spíš loví zvěř buď pro trofej, anebo spíš pro maso, a to snad u nás není, takže tohle není, to je pravděpodobnost jen velmi malá. Jsou to opravdu, a víme to z určitých indicií, jsou to lidé, kteří v tom lese stráví nejvíc času.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Slyšel jsem, že je potřeba, aby člověk vůbec rysa uviděl, že musí znát jeho chodníčky, ale pak, když je zná, tak ho zase snadno může vystopovat. Je tomu tak?

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

To je to, co jsem říkal, pokud je člověk vnímavý a chodí do lesa ten myslivec pravidelně, není žádný problém rozplést ve stopách ten rytmus toho rysího samce nebo rysí samice a za určitých okolností je relativně velmi snadné potom toho rysa ulovit, ale opravdu to chce určitou zkušenost, takže vylučuji, že by to bylo možné jen tak náhodně. Samozřejmě jsou i různé jiné případy, kdy na společných lovech, což je vůbec to nejhorší, co může být, na společných lovech na černou se občas střelí rys. Víme o případech z Beskyd, kdy na naháňkách byli zastřeleni rysi, víme o takových situacích i v jihozápadních Čechách. Zde je komplikovaná situace ještě tím, že ve spoustě honiteb, které leží na území Chráněné krajinné oblasti Šumavy, je vlastníkem té honitby stát, pronajímá podle zákona českému občanovi a ten v rozporu se zákonem podnajímá německému myslivci. A potom je otázka možná na pravém místě, ta poznámka Českomoravské myslivecké jednoty, že ne český myslivec, ale rakouský nebo německý myslivec.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Slyšel jsem, že k tomu, aby člověk mohl právě při takovém honu ulovit takové zvíře, je potřeba mít schválení před začátkem lovu, která zvěř se loví a že se potom dělá o každém takovém honu nějaký výkaz. Kam pak ti rysi zmizí? To se tak hromadně falšuje?

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

Samozřejmě, pokud jsou společné lovy, podle zákona musí být ohlášený, jsou povolený pouze na určité druhy zvěře, ale situace, současná situace a přemíra demokracie myslivosti vede k tomu, že celá řada těch nutných ze zákona povinností je překračována nebo nejsou plněny. Samozřejmě má to svoje důsledky a většinou, pokud se to stane, tak samozřejmě kamarádi spolu drží basu a nikdo jiného nezradí, protože příští lov může být šťastným střelcem někdo jiný a takováhle je situace. Bohužel.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Pane doktore, jak můžou této situaci pomoci obyčejní občané, třeba členové vašeho sdružení?

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Pomoc občanů je prakticky v tuto chvíli zásadní. Dokud bude ten ilegální lov rysů nebo i jiných velkých šelem tolerován veřejností, a to zejména veřejností na venkově, tak je velmi malá pravděpodobnost, že se mu podaří zabránit. Čili je to věc v prvé řadě nějaké dlouhodobé osvěty, cílem je, aby lidé vnímali rysa ne jako škodnou, jako tomu bylo před těmi sto lety, ale jako krásnou šelmu, která jim pomáhá udržet zdravé lesy právě tím, že reguluje stavy přemnožené srnčí zvěře. Pomoci lze různými formami, ať již aktivně, nebo pasivně, podporou, řekněme, sdružení na ochranu přírody, které se té problematice věnují. My jsme dokonce před měsícem udělali takovou akci, ve snaze urychlit celý tento proces jsme vypsali odměnu za informace, které by vedly k dopadení myslivce nebo pytláka, který rysa zastřelí. Zřídili jsme transparentní účet u eBanky a každému, kdo by dokázal přinést nám nebo policii informace, které by vedly k dopadení, skutečně dopadení myslivce, který rysa, vlka nebo medvěda upytlačil, tak vyplatíme v tuto chvíli odměnu dvacet tisíc korun. Zároveň jsme vypsali veřejnou sbírku tak, aby mohla být tato suma navýšena. Informace o tom, jak je možné přispět, i informace o tom, jak případně podat hlášení o ilegálním lovu, jsou k dispozici na naší internetové adrese www.hnutiduha.cz.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Pane doktore Koubku, jste optimista, že se občané na základě této výzvy přihlásí?

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

Nejsem. Nevěřím tomu a vzhledem k tomu, jaké jsou zákony, jak a co je potřeba k tomu, aby byl člověk usvědčen z pytláctví, nedovedu si vůbec představit, co by se muselo stát, aby nějaký takový případ, kterýkoliv má na mysli pan doktor Bláha, aby byl, ale jako dotaženej do závěru, do skutečného konce, protože ze své vlastní praxe vím a znám několik desítek případů pytlačení na jiné zvěři, než jsou velké šelmy, ale na prstech jedné ruky se dají spočítat případy, kdy opravdu to bylo dotaženo až do úplného konce, kdy viník byl pravomocně odsouzen a za svůj trest prostě pyká. Nevěřím tomu a nemyslím si, že je to řešení tady tahle akce, já jsem v těhle věcech velký skeptik a vidím to jako problém dlouhodobý, generační a musím říct naprosto natvrdo, pokud neodejdou ty generace myslivců, které byly vyškoleny na tom, že se zvěř dělí na škodnou a užitkovou a že zvěř na jedlou a nejedlou a hájenou a nehájenou, prostě dokud tyhle generace myslivců tu budou, tak tenhle ten stav bude trvat i nadále. Je to velký problém a jediné řešení vidím ve výchově té nejmenší, nejmladší generace. Ostatně není to problém jenom u nás, je to problém všude v Evropě, mám na mysli ve východní Evropě, kde se se stejnými problémy setkávají jiní vědci nebo respektive jiné ochranářské organizace.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Pane doktore Bláho, je v národním parku rys bezpečný?

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Myslím, že v národním parku je rys bezpečnější než na jakémkoliv jiném území v republice, protože právo myslivosti tam má v režii správa národního parku, čili samotní ochránci přírody. Stoprocentně bezpečný samozřejmě není nikde.

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

Totiž tak velký národní park v České republice není, kde by mohl být rys bezpečný. My za tu dobu, co sledujeme rysy pomocí vysílačů, víme už nyní, že takové to teritorium nebo domovský okrsek, na kterém se pohybuje dospělý samec, je až někde kolem čtyř set kilometrů čtverečních, že v tomhle domovském okrsku má dvě, možná tři samice, které se pohybují na menších těch územích, nicméně pokud bychom sečetli plochy všech těch území, tak to dělá něco přes pět set, šest set kilometrů čtverečních, a to prostě není možné u nás. V každým případě musí ten rys opustit několikrát během té obchůzky tím svým okrskem území národního parku a přejde na území, která jsou pronajatá jednotlivým mysliveckým sdružením. V tom je taky ten problém, třeba komunikace s myslivci, kteří neustále tvrdí, donedávna tvrdili, že rysů v České republice je mnoho, že jsou přemnoženi, protože své údaje zakládali na počtu nasčítaných rysů, a to jsme právě u toho jádra pudla, protože těch čtyři sta kilometrů čtverečních, to představuje v našem případě asi třicet, pětatřicet honiteb, a pokud ten rys projde těmi honitbami jednou za měsíc, tak z jednoho rysa je třicet pět rysů, takže potom ty informace, které jsou otištěny v oficiálním prameni myslivecké jednoty, jako je časopis Myslivost, kdy v letech 95, 6 tam bylo uvedeno dvě stě padesát, dvě stě sedmdesát rysů, to je ten původ.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Já jestli mohu ještě se vrátit krátce k té skepsi, která vede vlastně k té nemožnosti dopadnout pachatele, toho lovce, toho myslivce, který rysa uloví, musím říct, že i já jí z větší části sdílím, že jsem skeptický k tomu, že by i ta akce té sbírky, kterou jsme vypsali, vedla k tomu, že se podaří dopadnout pytláka, který v minulosti již rysa upytlačil, ale myslím si, že o trochu větší naděje je, že ta sbírka, zvláště podaří-li se tu částku trochu za přispění veřejnosti navýšit, může motivovat lidi, kterým ten rys není úplně tolik lhostejný, že si začne všímat, co se kolem děje a že ta jistota a to bezpečí těch dosavadních pytláků bude o něco menší.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Pane doktore, každá honitba má mít mysliveckého hospodáře a ten hospodář by přece měl nést zodpovědnost za to, co se ztratí v jeho honitbě.

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

To je jedna z cest, jak alespoň na těch místech nebo v těch lokalitách, kde dochází k odstřelu nelegálnímu, jak zapůsobit. Mně na tom všem nejvíc vadí, na téhle skutečnosti stav, protože já sám jsem myslivec a vím, co to obnáší ta vášeň a dovedu si představit, co se odehrává v hlavě člověka, který drží v ruce kulovnici a na cestu mu vyjde rys, je to úžasná trofej samozřejmě, takže po ní prahnu, zastřelím ho, ale když ho zastřelím, tak je pro mě otázkou téměř života a smrti nebo té myslivecké cti, že si ho vezmu nebo že ho prostě dohledám, že ho najdu, ale z těch našich osmi zastřelených rysů většina z nich byla zastřelena tak, že u toho místa, kde ho zasáhla toho rysa ta střela, odešel pár metrů, v mnoha případech ten rys musel zůstat na místě, někdy to bylo několik desítek metrů, ale ten lovec tam ani nešel. Ani nešlo o to, že by chtěl to zvíře ulovit, jsou dvě vysvětlení, buď neviděl, na co střílí a nezajímalo ho, jestli trefil, anebo cíleně toho rysa zastřelil a nechtěl tam jít. Oboje dvoje je hrozná představa, že takhle se chová člověk k něčemu, co není jeho. Tady jsem právě docela na rozpacích, protože si myslím, že to je jedna z možností, jak ztrestat, sice by to nemělo být jako nějaká kolektivní vina, že by to nebylo asi to nejlepší, ale ten myslivecký hospodář té honitby, kde k něčemu takovému dojde, je povinen ze zákona starat se o tu honitbu tak, aby tam nedocházelo k žádným těmhle problémům, aby tam nebyla střílená zvířata, která jsou chráněna. To je jedna z možností státu, tedy toho, kdo pronajímá honitby, jak ovlivnit činnost toho mysliveckého hospodaření v té konkrétní honitbě pro další období, ukončit smlouvu, zamezit lovu, zkrátka to jsou cesty a myslivci jako všichni lidé mezi sebou drží, pokud mají společného koníčka, jeden druhého samozřejmě nezradí a ta šance, že bych se dostal ke konkrétním datům, která by mi umožnila usvědčit konkrétního střelce, je v tomhle případě opravdu velmi malá.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Ale někteří si přece jenom odnesou tu trofej. Na základě té trofeje by nešlo vyvodit nějakou trestní odpovědnost?

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

My jsme sami se zúčastnili takového honu na trofeje, protože jednou z trofejí v případě uloveného rysa kromě kůže je samozřejmě lebka a my spolu s kolegou Červeným jsme svého času pro potřeby Fauny savců České republiky potřebovali konkrétní údaje o konkrétních lebkách rysů z České republiky a díky konexím, které jsme v jižní části Čech měli, se nám podařilo za poměrně krátké období shromáždit kolekci téměř sedmdesáti lebek rysů, kteří byli prokazatelně uloveni v téhle oblasti. Všechno to byly ovšem lebky nebo rysové, kteří byli uloveni minimálně dva nebo tři roky nebo čtyři roky předtím, než jsme je získali, to znamená podle zákona to bylo promlčeno, tenkrát to byl stejně jenom přestupek, takže i na oficiální myslivecké výstavě mohou být klidně tyhle lebky vystaveny a nic se nestane. Samozřejmě čerstvou lebku nám nikdo nedal, čerstvý materiál žádný jsme neměli, i když v několika případech jsme dostali dokonce i čerstvě střeleného rysa, měli jsme oznámení, že leží tam a tam a mohli jsme si pro něho jet. Až tak daleko došla taková spolupráce v uvozovkách mezi námi a těmi, co ty rysy střílejí. Bohužel tahle praktika, která se nám osvědčila, vedla nakonec k tomu, že jediným výsledkem té naší rysí anabáze, toho dlouholetého výzkumu kromě té vědecké části byla oficiální stížnost Českomoravské myslivecké jednoty na inspekci životního prostředí, aby prošetřili, že naše aktivity jsou vlastně podněcováním pro pytlačení rysů na Šumavě, takže paradoxně z těch, kteří prahli po tom, aby to bylo nějakým způsobem tohle počínání zastaveno, jsme se stali vlastně oběťmi téhle štvanice rysy.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• To je všechno, co se vejde do naší rysí Zeměžluče. Pánové, poslední otázka, prosím, velmi krátkou odpověď, myslíte si, že rys tohle všechno přežije? Pane doktore Koubku.

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

Věřím tomu

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

I já tomu věřím a doufám.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• Pánové, velmi vám děkuji za návštěvu v našem studiu. A sice děkuji panu doktoru Petru Koubkovi z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, na shledanou.

Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

Na shledanou.

Čestmír Klos, moderátor, redaktor časopisu Euro

• A panu doktoru Jaromíru Bláhovi z Hnutí Duha, na shledanou.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Na shledanou.