Dobrovolníci obnovují rašeliniště: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:23

Životní prostředí a ekologie

Lidé na Šumavě zasypávají meliorace a strouhy, zachraňují tak odvodněné slatě

Stovky kilometrů melioračních struh a stok v prvních a druhých zónách Národního parku Šumava nechávají zasypávat jeho správci. Pomáhají jim dobrovolníci, které najímá Hnutí Duha.

Borová Lada – Projekt takzvané revitalizace rašelinišť a slatí vychází z faktu, že kilometry meliorací škodí nejenom horským lesům, ale i osídlení a plochám v nížinách. Lesy totiž nemohou zadržet dešťovou vodu a ta rychle stéká po svazích. Následkem jsou povodně a usychání stromů.

„Meliorace se začaly dělat už za Schwarzenberga. Nejvíc se ale o odvodnění zasloužily vojenské lesy hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Všichni tito hospodáři měli podle Bláhy starost o to, aby těžba v lesích vynášela co nejvíc. Proto odvodňovali rašeliniště a zalesňovali vysušené plochy.

V rámci akce Týden pro les vyslyšelo výzvy Duhy dvanáct dobrovolníků z různých koutů země, většinou mladých lidí. Pracují v lokalitě Chalupské slatě nedaleko Borových Lad jen za ubytování a stravu od správců parku „Začínáme v osm ráno a končíme o půl páté. Podle vyměření přehrazujeme strouhy hrázemi z prken a textilií. Časem se tento materiál rozpadne a strouhy zcela zarostou. Voda se může už teď rozlévat do prostoru,“ vysvětlil Bláha.

Les zase může zachytávat a zadržovat vodu. Je jako houba. Znovu se na Šumavě obnoví slatě a rašeliniště a lidem v nížinách potom přívalové deště neuškodí.

Dobrovolníci u Chalupské slatě jsou většinou studenti. „Přírodou žiju, ale u nás moc lesy nemáme. Proto jsem se přihlásila už podruhé, vloni jsme byli v Beskydech,“ vysvětlila devatenáctiletá Anna Kociánová z Křenovic u Slavkova nedaleko Brna. „Skončila jsem gymnázium a po prázdninách jdu na vysokou. Láká mě biologie nebo biochemie,“ svěřila se dívka s kladivem v ruce při stloukání dřevěných zábran. Šestnáctiletý Tomáš Bičiště zase děkuje řediteli gymnázia v Hořicích v Podkrkonoší, který pustil na Šumavu pětičlennou skupinku spolužáků. „Určitě je tu líp než ve škole, ale děláme i tak tuhle práci rádi. Má smysl,“ tvrdí drobný student.

Mezi dobrovolníky je i jeden cizinec, Holanďan studující lesnictví, jeden nezaměstnaný a mladý muž, který si vzal na brigádu dokonce dovolenou.

„Akce Týden pro les je spíše symbolická. Na projekt jsme dostali pro tento rok deset milionů korun a příští rok by to mělo být ještě víc. Jsme rádi, že se do péče o krajinu zapojují právě mladí lidé,“ uvedl ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko.