Kůrovec vyvolává mezinárodní spor: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:23

Vimperk – Aigen – Zatímco v oblasti přeshraniční turistiky na společné Šumavě se zástupci Horních Rakous, Dolního Bavorska a jižních Čech už dlouho snaží o spolupráci, ochrana šumavské přírody naopak naráží na sousedské spory. Stále více se ukazuje, jak problematická může být pro Šumavu poloha na území tří států se zcela rozdílným přístupem k ochraně lesa.

Na české a bavorské straně Šumavy leží přímo u hranic nejcennější a nejpřísněji chráněné zóny národních parků. V Rakousku se ale šumavská příroda mění v běžný hospodářský les. A to způsobuje problémy. Rakušané si stěžují na nálety kůrovce ze stromů, které se v prvních zónách Národního parku Šumava (NPŠ) nesmějí ze zákona kácet. A Češi zase tvrdí, že kácení v rakouských lesích přispívá ke zkáze nejcennějších lesních porostů na české Šumavě.

„Kůrovec letos hrozí takovým náletem, že nejpozději do tří týdnů je na české straně nutný zásah,“ řekl v úterý na schůzce s českými kolegy Johannes Wohlmacher, správce lesního hospodářství kláštera v hornorakouském Schläglu. Právě klášteru patří přes 6000 hektarů hospodářského lesa na rakouské Šumavě. A rakouští lesníci žádají, aby ve dvě stě metrů širokém pásmu podél hranic Češi vykáceli všechny napadené stromy. Mohlo by se do budoucna jednat o pokácení desítek a možná stovek smrků v nejcennějších zónách. „Klášter zaměstnává zejména v lese přes 200 lidí. A nemůže si proto dovolit žádnou kůrovcovou kalamitu,“ řekl LN průvodce v klášteře Schlägl Allfred Stermetz.

Řešením by mohly být kompenzace z EU

Vedení NPŠ rakouské obavy z ohrožení zdejšího hospodářského lesa chápe. Na druhou stranu ale klášter ve Schläglu zase způsobuje hospodařením ve svým lesích problémy českým sousedům. Tím, že umožňuje v areálu Hochficht provoz lyžařských sjezdovek, údajně otevírá cestu větru a přispívá k polomům v šumavském parku. „Kvůli vytváření některých holin na rakouské straně skutečně padla i u nás řada vzácných smrků,“ tvrdí ředitel NPŠ Alois Pavlíčko.

Osobně prý není příznivcem udělování výjimek pro kácení kůrovcem napadených stromů ani v prvních zónách Šumavy. I když část chráněného pralesa uschne, pod ochranou pahýlů má šanci vyrůst nový, odolnější porost. Vykácené holiny ale podle Pavlíčka naopak vedou k postupné degradaci parku. „Mnohem lepším řešením by byly kompenzace za nutné zásahy, které může vyvolat ochrana české Šumavy v sousedním hospodářském lese a naopak. Jsme členy EU a v tak cenném přírodním území by neměl být v tomto případě problém získat unijní prostředky,“ domnívá se Pavlíčko. Rozhodnutí ale podle něj záleží nikoliv na vedení parku, ale na mezinárodních jednáních.

O tom, zda se bude kvůli kůrovci kácet na rakouskou žádost i v prvních zónách, musí přijetím výjimky rozhodnout ministerstvo životního prostředí.