Správa parku chce rozšířit první zóny: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Správa parku chce rozšířit první zóny |Author=Petr Pokorný |Date=2004-06-29 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Spr…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:24


Správa parku chce rozšířit první zóny
Author Petr Pokorný
Date 2004-06-29
Source Právo
Genre tisk
Respondent

Správa šumavského národního parku navrhuje rozšíření 1. zón, tedy nejpřísněji chráněných území, ze současných 13 procent rozlohy parku na více než 35 procent. Návrhem se nyní budou zabývat zástupci dotčených obcí a ministerstva životního prostředí.

Důležitá tři kritéria

„Na to, že národní park bez dostatečně velké první (jádrové) zóny může jen stěží fungovat jako skutečný národní park, bylo v minulých letech mnohokrát kriticky poukázáno. První zóna parku byla totiž rozhodnutím z roku 1995 zmenšena a rozkouskována na 135 ostrůvků, které byly podle názoru mnoha odborníků neživotaschopné. Proto se rozšíření prvních zón stalo jednou z priorit nového vedení správy parku,“ řekl Právu mluvčí správy Radovan Holub.

Při koncipování nových prvních zón byla podle něho vzata v úvahu kritéria vegetační, lesnická a zoologická plus zásady evropské soustavy Natura 2000. Území parku hodnotila skupina 10 odborníků po dobu přibližně dvou měsíců. V zásadě největší „nedotknutelný park“ chtěli mít zoologové.

Jako nejcennější místa v parku byla vyhodnocena prameniště, mladé smíšené lesy, bukové lesy, rašeliniště a zrašeliněné louky, chřástalí lokality a tokaniště. „V závěrečné fázi jsme všechny tři pohledy na území parku položili počítačově ve formě tří vrstev přes sebe a tam, kde se vrstvy překryly, jsme navrhli nové první zóny,“ vysvětlil vedoucí sekce péče o národní park Jiří Mánek.

Jak poznamenal, vyskytla se také místa pouze s jedinou vrstvou, a přesto postoupila do první zóny. Šlo například o území s rozsáhlou populací tetřeva hlušce u Modravy, která je pro zoology rozhodující. „To byl pádný argument. Místní lidé si totiž často neuvědomují, že díky této populaci vznikl na Šumavě unikát mezinárodního významu,“ zdůraznil Mánek.

Z lesnického pohledu byla jako unikátní posouzena oblast Trojmezné, Smrčiny a bezzásahových území na Modravsku s plochami uschlého lesa. Vegetační hledisko dalo přednost Vltavskému luhu.

Definitivně až koncem roku

„Celkem bylo navrženo 65 prvních zón na ploše 24,5 tisíce hektarů, což je asi 35,5 procenta plochy parku. U mezinárodně uznávaných parků je toto území mnohem větší, až 75 procent,“ konstatoval Mánek s tím, že návrh nové zonace zohledňuje jen biologické kvality území. Připomněl, že návrh projde ještě vnitřním oponentním řízením a po schválení na ministerstvu životního prostředí bude projednán s obcemi. Definitivní podobu by měl mít koncem letošního roku.