Dopisy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:24

No nazdar!

Potkat v lese smečku vlků je určitě méně nebezpečné než potkat smečku myslivců. V článku Vítej domů, bestie (Respekt č. 3/2004) jste ovšem z myslivců udělali tak dokonalé záporné hrdiny, že začínají probouzet náznaky sympatií. Na straně zla vedle nich stojí ještě přihlouplí domorodci, kterým je příroda, obklopující jejich domovy, na obtíž. Kladnými hrdiny jsou v článku rozšafní rekreanti – snowboardisté, romantický zbohatlík, ekologická úderka a osvícená úřednice z CHKO. Přitom právě správy CHKO jsou velmi podivné úřady. S osvětou se moc nenamáhají. Vždyť proč lidem něco vysvětlovat, když jim to stačí nařídit nebo zakázat. A to s úžasnou byrokratickou citlivostí. Přestavět kůlnu na garáž? Ne! Postavit dálnici přes CHKO? Ano! Porazit strom u zdi domu? Ne! Vykácet půl Šumavy? Ano! Co poradit bačům – družstevníkům? Nechte ovce vlkům a vlky snowboardistům. Vždyť vám určitě brzy otevřou v Beskydech uhelné doly a tam bude práce dost. Tímhle přístupem si správy CHKO udělají z obyvatel svých území spojence jen těžko a budou při prosazování svých zájmů odkázány na vynucování a horlivost ekologických gard z měst. Z těch měst, kde psíci musí kvůli bezpečnosti chodit přivázaní a se zadrátovanými hubami, kde se na včelí roje volají hasiči a kde se na potkany, přirozené obyvatele měst, líčí tuny jedu. Odtud přijedou úderníci dohlížet, zda si domorodci nechají po svých pozemcích prohánět vlčí smečky. No nazdar!