Šumava bez turistů straší starosty obcí: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:24

Lidé odmítají nechat šumavské lesy na pospas kůrovci

Nový ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko vyvracel obavy šumavských starostů z nové koncepce ministerstva životního prostředí, která nepočítá s kácením stromů zasažených kůrovcem v prvních zónách parku.

Stožec – Šumavští starostové se bojí uschnutí lesa a odlivu turistů. Chybí jim zákon o národním parku a také mají obavy, aby se Šumava nestala politickým terčem kvůli jejímu bohatství. „V této republice se vytunelovaly fabriky a co zbývá? Les. A tady je válka o dříví. Chceme, aby Šumava byla zelená, ale to bez člověka nelze udělat,“ uvedl starosta Srní Václav Veselý.

Vedení národního parku slibuje obcím, že díky vysazování nových druhů stromů, jako je buk, javor či jedle, bude naopak les sílit.

„Bezzásahová území jsou dnes jen malá území. Někde se zasahovat bude i nadále, ale nechci zatím spekulovat o tom, jak kde a v jaké míře. Ta část, která bude bezzásahová, bude pořád minimální ve vztahu k druhé zóně,“ míní nový ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko.

Jihočeský hejtman Jan Zahradník i západočeský Petr Zimmermann se také dívají na novou koncepci parku nedůvěřivě a postavili se spíše na stranu obcí. Tvrdí, že společně budou prosazovat v radě národního parku zájmy krajů a hlavně lidí. První zóny si dovedou představit jako patnáct procent z celé rozlohy. „Musí se myslet na to, že zde žijí lidé, a nejde jen o to, aby se zde vyspali a rekreovali, ale aby se také uživili. Ochrana území musí být, ale na rozumné ploše,“ řekl jihočeský hejtman Zahradník.

Starostové šumavských obcí se bojí i toho, že dnešní rozhodnutí nebude mít dopad na ně samotné, ale na jejich nástupce za několik desítek let. „Nedovedu si představit, že svým následovníkům předám odlesněné území s komunistickým heslem, že příroda si pomůže sama,“ řekl starosta západočeských Hartmanic Jiří Jukl.

Také hejtman západočeského kraje Petr Zimmermann stojí na straně obcí a spíše se kloní ke kácení napadených stromů. „Máte-li škůdce či infekci a ta se přemnoží přes určitou míru, tak se šíří nekontrolovatelně, a ne že je součástí přírody. Když dojde k epidemii, tak se nedá situace zvládnout jinak než drastickými způsoby. Proto je lepší včas zasáhnout. Když to tady bude vypadat jako na Modravě, kde je uschlý les, tak sem nikdo kromě několika vědeckých výprav nepojede,“ míní.

Ředitel Pavlíčko ale nevidí problém ani v samotném uschlém lese a tvrdí, že i na ten se nechají nalákat turisté. „Pokud bude vznikat i mrtvý les – na určitém území – tak je to svým způsobem atrakce, která má vnitřní význam a může se promítnout i na turistice,“ řekl Pavlíčko.

Ekologičtí aktivisté, kteří o bezzásahovou péči v prvních zónách od začátku usilovali, tvrdí, že Šumava na ponechání přírody vlastnímu osudu vydělá. „Stačí se podívat do sousedního Bavorska, kde podobnou koncepci již dvacet let uskutečňují. Nedochází tam k odlivu turistů ani k úpadku ekonomiky, ale naopak. Navíc je roční příjem Bavorského národního parku kvůli nespoutané přírodě o 35 milionů eur větší, než kdyby zde těžili dřevo a nebyl tu park,“ upozornil aktivista Jaromír Bláha.