Škody po vichřici v Národním parku Šumava: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:24

ČT 1, Večerníky

Kateřina Blechová, moderátor

Největší kalamitu za posledních šestnáct let zaznamenali správci šumavského národního parku po víkendové vichřici. Celý týden museli upřesňovat rozsah škod, aby dnes mohli provést první odhad. Z něj vyplývá, že po silném větru zůstalo na Šumavě přibližně dvě stě tisíc padlých stromů. Škodu pracovníci parku odhadují na více než sto milionů korun.

Aleš Hazuka, redaktor

Vyvrácené nebo zlomené stromy leží, podle správců území, jednotlivě nebo v malých skupinách po celém parku. V některých místech popadaly i souvislé plochy.

Miloš Juha, inspektor ochrany lesa Správy NP Šumava

Zatím kalamitu odhadujeme v rozsahu kolem dvou set tisíc kubíků, to znamená, že se to rovná asi dvě stě tisíc stromů.

Aleš Hazuka, redaktor

Nejvíce je postiženo Železnorudsko, Modravsko a okolí Stožce. Největší škody jsou ve hřebenových partiích.

Miloš Juha, inspektor ochrany lesa Správy NP Šumava

Kalamita v Národním parku Šumava je, bych řekl, největšího rozsahu za posledních šestnáct let.

Zdeněk Kantořík, mluvčí Správy NP Šumava

Škody jsou sto třicet milionů korun v tom čistém dřevě.

Aleš Hazuka, redaktor

Správci území předpokládají, že na likvidaci podzimní kalamity se budou podílet stovky místních lidí, nevyloučili, že kvůli zpracování dřeva mohou být některé lokality pro turisty dočasně uzavřené.

Zdeněk Kantořík, mluvčí Správy NP Šumava

Prioritou je teď uvolnění cest především pro lyžaře, pro úpravu tras lyžařských stop a samozřejmě i pro lesní provoz.

Aleš Hazuka, redaktor

Pracovníci parku uvedli, že zatím nejhorší následky měla vichřice v roce 1984 a lesní dělníci tehdy zpracovali téměř jeden a půl milionu metrů krychlových polomů, tedy asi milion padlých stromů. Správci parku odhadují, že lesní dělníci budou minimálně půl roku likvidovat polomy po silné vichřici. Pokud to klimatické podmínky dovolí, měly by asanační práce pokračovat i v zimě.