Náhrad se nedočkali: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:24

Vimperk/Šumava – Chybějící kompenzace za daně z nemovitosti, o něž přicházejí obce, na jejichž katastrech leží národní park, považují šumavští starostové za jeden z největších problémů. Obavy, že obce budou dál doplácet na národní park, dali při setkání se zástupci ministerstva životního prostředí na vimperské správě parku najevo šumavští starostové. Obcím vadí především to, že z lesů zvláštního určení, jež leží na jejich katastrech – tedy právě z těch parkových – nemusí stát odvádět daň z nemovitosti. Starostové na náhrady za chybějící daně čekají od vyhlášení národního parku, tedy dvanáctý rok. „Ministerstvo nám už kompenzace slíbilo. My jsme tomu uvěřili a počítali jsme s nimi v rozpočtu. To ostatní nás tolik nepálí, ale právě kvůli náhradám chceme co nejrychlejší přijetí zákona o národním parku,“ postěžovala si ve Vimperku starostka Stožce Zdeňka Lelková. Její zmínka o rozpočtech, v nichž nyní místo kompenzací za neexistující daně zeje pořádná díra, vyvedla z míry vicehejtmana Jihočeského kraje Jiřího Vlacha. „Myslel jsem si, že už je to dávno vyřešená záležitost. To, že obce na peníze stále čekají, mě děsí,“ prohlásil Vlach. Náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko zase starosty upozornil, že kompenzace nebudou součástí zákona o národním parku, na nějž tolik čekají. „Náhrady budou řešeny v daňových předpisech,“ vysvětlil a zároveň šéfy obcí ujistil, že i on považuje otázku kompenzací za prioritní. Někdejší poslanec parlamentu Vlach však o schvalování novel zákonů ví své. „Kompletní novela zákona, v tomto případě daňového, by představovala pět až osm let. Dílčí novela, která by zahrnula právě jen kompenzace a nic jiného, by byla pravděpodobně bez zbytečných průtahů.“ Současně upozornil, že zákonodárci už jedenáct let zavírají oči před tím, co národní park stojí ve druhé, daleko méně viditelné rovině. Málokdo si podle něj uvědomuje, že vedle nákladů přímo spojených s ochranou přírody stojí také obce, jež kvůli parku přicházejí o zisky, které by za normálních okolností mohly plynout do jejich kas. A nejen to. „Ze zákona vyžadujeme, aby se obce v národním parku chovaly jinak, a na to by od státu měly dostat peníze,“ podotkl i ředitel správy parku Ivan Žlábek. Náměstek Miko tuto problematiku shrnul; otázka kompenzací má podle něj dvě roviny: náhradu zisku, o nějž obce kvůli parku přicházejí, a takzvané volné peníze, které by starostové potřebovali například na pokrytí vyšších nákladů na zimní posyp silnic (na území parků se nesmí solit). Podle starosty Modravy Antonína Schuberta je, co se kompenzací týče, velký rozdíl mezi Šumavou a ostatními národními parky. „Mnohé šumavské obce byly při budování železné opony výrazně omezeny nebo byly úplně zničeny. Stát na padesát let přetrhl kontinuitu jejich vývoje, a proto by to měl být opět stát, kdo jim to nahradí,“ prohlásil Schubert. „Uvědomil si někdy někdo, kolik státních peněz jde na atraktivní pražské památky a kolik na stejně atraktivní Šumavu? Obce přitom z turistů nic nemají,“ připomněla první dáma Stožce fakt, že hoteliéři odvádějí daně z příjmu nikoli v obcích, kde podnikají, nýbrž v místě, kde firmy sídlí. Jsou to však obce, kdo nese břímě nákladů na úpravu běžeckých stop, opravu komunikací, veřejné osvětlení či rozšiřování sezonně nedostatečné kapacity čistíren odpadních vod.