Diskuse o budoucnosti NP Šumava: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:25

Radiožurnál, Odpolední blok

K věci

Petra Sladčíková, moderátorka

Jak to bude vypadat jednou na Šumavě, tak o to se teď vede boj právě v těchto dnech. Lidovecký poslanec Libor Ambrozek navrhuje, aby se z jedné části národního parku udělala obecně prospěšná společnost. Ta by hospodařila s lesy. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart ale kontruje: „Je to pokus o privatizaci a vytunelování Národního parku Šumava.“ Park totiž skrývá obrovské bohatství v podobě dřeva na vykácení v hodnotě téměř pěti miliard korun. S oběma protagonisty sporu bude teď mluvit v odpoledním Radiožurnálu Pavla Kvapilová. Pavlo, dobré odpoledne.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Ministr Kužvart na telefonu, dobré odpoledne.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR /ČSSD/

Dobré odpoledne.

Pavla Kvapilová, redaktorka

A pan poslanec Ambrozek v našem sněmovním studiu. I vám dobrý den.

Libor Ambrozek, poslanec KDU-ČSL

Dobrý den.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Pane Ambrozku, proč si myslíte, že by bylo dobré vytvořit onu obecně prospěšnou společnost?

Libor Ambrozek, poslanec KDU-ČSL

Já si myslím, že pokusit se o to právě na Šumavě má dva důvody. Prvním je ten dlouhodobý koncept, který používají v Nizozemí, ve Velké Británii nebo ve Spojených státech, aby se totiž o veřejný statek, jakým bezesporu Národní park Šumava je, starala veřejnoprávní organizace. V Nizozemí se tak například organizace Nature Monumenten stará o čtyři procenta plochy státu celého, který dokonce svěřila vláda do vlastnictví a dostává na to státní příspěvky. Druhý důvod, ten konkrétní šumavský je, že v regionu roste velký tlak na oddělení hospodářských činností od výkonu státní správy a toho odborného výkonu. Založení obecně prospěšné společnosti by proto znamenalo, že vznikne organizace pod kontrolou parku a obcí, která by pouze plnila úkoly zadávané správou národního parku, to znamená jenom konkrétní činnosti, prováděla by těžbu dřeva, zalesňování, informační nebo průvodcovskou službu.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Pane ministře, vy říkáte, že by mohlo jít případně o pokus o privatizace vlastně a vytunelování následně. Proč si myslíte, že by taková společnost nehospodařila dobře s tím lesním bohatstvím?

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR /ČSSD/

Především tady musím zdůraznit, že je třeba objasnit formulaci péče o majetek státu, což by měla v náplni práce ta obecně prospěšná společnosti, kterou navrhuje pan poslanec Ambrozek. Totiž u obecně prospěšné společnosti by bylo potřebné, pokud ty lesy zůstanou majetkem státu, tak budou pochopitelně mimo tuto OPS, naopak podle platné legislativy bude nutné je vložit do této obecně prospěšné společnosti a už tady bylo zmíněno, že ten majetek, který by tady bylo možné zcizit, je ve výši několika miliard korun. Já bych chtěl zdůraznit, že právní povědomí například v tom Nizozemí je výrazně lepší než u nás a víme, že těch pokusů, jak se dostat na majetky, které mají charakter přírodních památek, byla tady už celá řada, takže právě proto s tím nesouhlasíme.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Jinými slovy, máte strach z rozkradení, když to řekneme jednoduše?

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR /ČSSD/

Přesně tak, ano.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Ovšem, pane ministře, třeba loni byla na Šumavě utajovaná mise expertů Světového fondu pro ochranu přírody a ta přišla s tím, že ledasco není v pořádku, že management je špatný, často tam údajně docházelo k protiprávnímu odvozu dřeva, správa parku je odvážela třeba vrtulníky i z míst, kde je to zakázáno a vlastně se to hradilo ze státních peněz, a tak bychom mohli pokračovat. To je podle vás správně? Mnozí říkají dokonce, že takto je Šumava spíše jen dotovaná lesní plantáž.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR /ČSSD/

Nikoli. Je tomu přesně naopak. Ta šetření, která na správě šumavského národního parku prováděl ať už Nejvyšší kontrolní úřad ČR, anebo přímo šetření Policie České republiky, tyto věci nepotvrdily a já bych chtěl zdůraznit, že právě vypouštěním těchto informací se vytváří prostředí, aby bylo možné de facto zlegalizovat v masové míře to, že Šumava bude tunelována.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Pane Ambrozku, podle vašich informací nedocházelo k tomu, že vlastně by třeba ten problém s kůrovcem na Šumavě nebo polomy byly vlastně zneužívány i jako záminka právě ke kácení dřeva?

Libor Ambrozek, poslanec KDU-ČSL

Já si myslím, že ta diskuse kolem kůrovce je velice složitá a...

Pavla Kvapilová, redaktorka

Tu nechme stranou, ale právě, říkám, jestli to nebyla někdy záminka a jestli tam k těm věcem skutečně nedocházelo tak, jak jsme mluvili o těch závěrech mise expertů Světového fondu pro ochranu přírody?

Libor Ambrozek, poslanec KDU-ČSL

Mnoho ekologů i lidí z nevládních organizací se to domnívá. Já jsem konkrétně na těch místech nebyl, takže nemůžu správu parku podezřívat z této činnosti, ale jestli bych mohl zareagovat na pana ministra, myslím, že ta jeho obava vyplývá z naprostého nepochopení pozměňovacího návrhu, protože v něm je řečeno naprosto jasně, že obecně prospěšná společnost dostane pouze do užívání majetek státu, a to jenom ten, který je potřebný k výkonu činností. Představujeme si pod tím samozřejmě něco, jako jsou kanceláře, pily nebo ty lesní mechanismy, ale v žádném případě nepočítáme s tím, že by byl do té obecně prospěšné společnosti vložen jakýkoli státní majetek.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Takže, to je svým způsobem pojistka proti tomu, řekněme, vytunelování tak, jak o něm mluvil pan ministr?

Libor Ambrozek, poslanec KDU-ČSL

Myslím si, že to je velmi významná pojistka. Navíc i ten majetek, který bude pouze svěřen do užívání obecně prospěšné společnosti, tak tato společnost nesmí dát do podnájmu jiné osobě bez souhlasu ministerstva životního prostředí a třetí prvek, který považuji za velice významný, dvě třetiny členů správní rady této společnosti budou jmenovány ředitelem Správy Národního parku Šumava na návrh Rady Národního parku Šumava, kterou tvoří zástupci obcí, nevládních organizací a odborných institucí, takže tam bude zajištěna právě i ta veřejná kontrola, po které se velmi často volá.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Pane ministře, někteří kritici říkají také, že vlastně správa parku si proti sobě poštvala ty obce místo toho, aby si je hýčkala a věcně s nimi debatovala. Když se podíváme za hranice, tak třeba v Rakousku na druhé straně je Kalkalpen, tam lidé odmítli projekty vojenské střelnice nebo gigantické nádrže s vodou. Teď tam mají krásné scenérie, hory, rozkvetlé louky, vesničky, kde probouzejí ty staré tradice, a přitom lidé se předtím báli, že ztratí práci, ale tam vznikl teď turistický region, který také vydělává a ta příroda přitom zůstává zachována. Takhle by to nešlo?

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR /ČSSD/

Určitě ano, ale právě tady došlo zhruba v posledním roce k významné změně. To, že docházelo v řadě případů k neshodám mezi správou šumavského národního parku a obcemi na území národního parku je už minulostí a já chci zdůraznit, že ten návrh zákona o činnosti národního parku byl vypracován poslanci, je to poslanecký návrh, za spolupráce starostů a k tomu bylo přizváno jak ministerstvo životního prostředí, tak správa šumavského národního parku. To, o čem vy hovoříte, je už minulostí. Mimo jiné také k tomu rozvoji regionu přispívá ministerstvo životního prostředí z mimorozpočtového zdroje Státního fondu životního prostředí a od roku 1992 se jedná zhruba o částku 650 milionů korun, takže ta podpora, aby ten region se mohl rozvíjet, tady je a je i takto vyčíslitelná.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Pane Ambrozku, máte také pocit, že ten problém se starosty už je pasé?

Libor Ambrozek, poslanec KDU-ČSL

Myslím, že určitě není pasé. Souhlasím s panem ministrem v tom, že diskusí o zákonu o Národním parku Šumava došlo k zintenzivnění té komunikace mezi starosty, kraji a správou národního parku a také ministerstvem. Já myslím, že řada těch problémů spočívá často jenom v osobních mezilidských vztazích a ne tak ve věcných problémech. Pravdou je, že se samozřejmě snažíme i ze Státního fondu životního prostředí šumavský region podporovat. Myslíme si, že jeden z přínosů, kterým by právě mohla být ta obecně prospěšná společnost, by bylo zabránění toho, že správa parku dneska zadává řadu činností soukromým firmám mimo území regionu a že vlastně zřízením té obecně prospěšné společnosti by většina těch činností, které v lese probíhají, byla realizována místními lidmi a samozřejmě, že ty peníze musí také zůstat v regionu, protože OPS je může použít zase pouze a jenom na svou činnost, takže myslím si, že by k té komunikaci mohlo dojít ještě lepší a každopádně je dobře, že jsme o tom začali zhruba před rokem mluvit.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Nicméně zdá se, že lidé nemají ten park rádi a často se mluví o tom, že je to právě kvůli tomu, jak se chová správa národního parku a i proto, zdá se, přicházeli s těmi návrhy na zmenšení nebo na takové ty úpravy vlastně velikosti. Vy chcete také, aby tam došlo k určitým úpravám. Budete to navrhovat ve sněmovně?

Libor Ambrozek, poslanec KDU-ČSL

Já jsem původně přišel pouze s jednou drobnou úpravou, která se týká toho, že středem obce Nová Pec prochází hranice národního parku a je to problém u řady velkoplošně chráněných území a myslím, že do budoucna by měla být ta zastavěná území obcí, které jsou na hranicích velkoplošných chráněných obcí, vyňata. Po upozornění ředitele národního parku, že takových případů je ještě několik a že správa s nimi souhlasí a má je perfektně připraveny, jsem ten návrh zatím stáhl s tím, že bych ho předložil kompletně po dohodě se správou národního parku až na plénu Poslanecké sněmovny.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Pane ministře, jak vy se díváte na možné návrhy právě na úpravu velikosti vlastně národního parku? Prosím, krátce ještě.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR /ČSSD/

Za prvé, drtivá většina obcí, kterých se to týká, přímo vyjádřila svůj zájem na tom, aby rozloha šumavského národního parku se neměnila. To, že včera neprošel návrh poslance ODS pana Beneše na vynětí Smrčiny, čtyř tisíc hektarů, považuji za velmi rozumné a výbor pro životní prostředí se zachoval velmi dobře. Ty návrhy ale tady budou určitě i v budoucnu. Musíme jim čelit.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Myslíte si, že budeme mít za pár let Šumavu krásnou se zachovalou přírodou nebo Šumavu vyholenou?

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR /ČSSD/

Paní redaktorko, na Šumavu jezdím velice dlouho, byl jsem tam naposledy na Silvestra a ona už teď je krásná.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Pane Ambrozku?

Libor Ambrozek, poslanec KDU-ČSL

Já si myslím, že Šumava samozřejmě krásná je, ale domnívám se, že péče o národní park by mohla být ještě podstatně lepší, že by měl být ponechán větší prostor pro přírodní procesy tak, aby ze Šumavy se stal skutečný národní park.

Pavla Kvapilová, redaktorka

Libor Ambrozek, poslanec KDU-ČSL, a ministr životního prostředí Miloš Kužvart byli našimi hosty. Pánové, děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR /ČSSD/

Na slyšenou.

Libor Ambrozek, poslanec KDU-ČSL

Na shledanou.