Obcím v parku se náhrady vzdalují: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:25

Plzeň, Praha – Pokud si představitelé šumavských obcí slibovali, že připravovaný zákon o Národním parku Šumava zajistí obcím finanční kompenzace za to, že nemohou podle svých představ nakládat se svým majetkem na území parku, zřejmě se v dohledné době nedočkají. Spolutvůrce zákona o Národním parku Šumava poslanec Libor Ambrozek dokonce soudí, že kvůli nepřesně definovaným kompenzacím má návrh zákona jen malou šanci na přijetí ve sněmovně. „To je velmi složitá kapitola, kvůli které návrh pravděpodobně bude zamítnut. Poslední verze říká, že způsob poskytování a výše náhrady stanoví ministerstvo životního prostředí po dohodě s ministerstvem financí vyhláškou. To ale znamená, že pokud se nedohodnou, pak těžko něco stanoví,“ uvádí Libor Ambrozek. „Další odstavec návrhu je ještě abstraktnější. Říká, že veškerá újma při obhospodařování nemovitostí na území parku musí být vlastníkovi kompenzována státem podle dohody. Pak je tam ještě pasáž o náhradě daní z nemovitostí, které obce nemohou dostávat, protože vlastní lesy zvláštního určení. Jedná se ale o poměrně malé peníze,“ doplňuje Ambrozek. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart, jehož úřad se na přípravě zákona podílí, také připouští, že kompenzace daní nebude velká. Jiné finanční náhrady považuje za problematické. „Kompenzovat ušlý zisk je složité, zejména jde o to, jak stanovit výši. Obce nemohou očekávat, že by státní rozpočet bez přesného definování kompenzací byl schopen je nějakým způsobem pokrýt,“ konstatuje Kužvart. Ministr ale tvrdí, že obce, jejichž majetek leží v národním parku, získávají znatelnou finanční podporu ze Státního fondu životního prostředí. „Peněz, které od roku 1992 do roku 2003 na základě smluv půjdou na území parku a chráněné krajinné oblasti ze Státního fondu životního prostředí, je značné množství. Činí to asi 646 milionů korun. Ve fondu jsou peníze například na podporu komunální ekologie či nakládání s komunálním odpadem,“ připomíná Kužvart. Starosta Srní Václav Veselý nepředpokládá, že náhrada ušlých daní obce uspokojí. „Dojde k tomu, že obce budou mít lesy, které ještě budou muset z rozpočtu dotovat,“ míní Václav Veselý. Starosta vedl jednání s ministerstvem o tom, že by obec státu postupně odprodala zhruba dvě stovky hektarů pozemků, které v parku vlastní. „Nám by to velmi pomohlo a neměli bychom s těmito pozemky starosti. Ale něco jiného je, když obec vlastní tisíce hektarů jako například v případě Kašperských Hor,“ uvažuje Václav Veselý. Starosta Kašperských Hor Vladimír Marek už dříve při diskusích o náhradách prohlásil, že návrh zákona jej v tomto ohledu neuspokojuje. „Daně mi tolik v žaludku neleží, protože představují do sta tisíc korun ročně. Pro mě je podstatná újma způsobená omezením hospodaření vlastníků nemovitostí, a tu návrh zákona neřeší,“ konstatuje Vladimír Marek.