Amatér Kužvart: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:25

Ovlivňují politici média? Rozhodně se o to aspoň snaží, o čemž svědčí právě probíhající kauza kolem televizního ekologického pořadu Nedej se!

Těsně po jeho odvysílání 12. 10. 2001 adresovali starostové sedmi šumavských obcí (necelá polovina šumavských obcí ležící na území nebo v sousedství Národního parku Šumava) protest Radě ČT. Zmíněný pořad ČT mj. kritizoval, že si dva místní pracovníci šumavského parku chtěli zřídit v první zóně parku myslivecký posed a bez povolení skáceli strom ležící ve výhledu. Ve srovnání s tím, co se na Šumavě děje, je to prkotina. Starostové píší: „... nemůžeme přijmout postoj pořadu Nedej se!, který se nám lží, intrikami, polopravdami a demagogií snaží vnutit jejich redaktoři... Žádáme proto Radu ČT o učinění opatření, která by zamezila pokračování těchto nepřípustných tendencí v pořadu Nedej se! a dosavadní účelovou kampaň zkorigovala.“ Pořad Nedej se! upozorňuje na nepřípustné a nelegální praktiky v Národním parku Šumava už delší dobu. Jde například o rozkrádání vysoce kvalitního dřeva z nejcennějších prvních zón ve vysokých polohách Šumavy, účelové změny zonace s cílem umožnit těžby, kácení zcela zdravých nebo naopak sterilních suchých stromů, zákaz vstupu turistům do oblastí drastické holosečné těžby či evidování zdravého dřeva jako „kalamitního“. Jako jedno z mála médií upozornil zmíněný pořad na alarmující vyškrtnutí Národního parku Šumava ze seznamu evropských národních parků organizace Pan Parks. Odpůrci pořadu mají pravdu v tom, že tvůrci využívají prvků emocionální manipulace, když vyhrocené partie podbarvují hudbou, kladou řečnické otázky, výpovědi některých pracovníků správy parku zesměšňují, a naopak argumenty odpůrců správy parku umísťují do klíčových míst. Zastánci pořadu naopak tvrdí, že vytváří protiváhu jednostrannému mediálnímu pokrytí problematiky Šumavy, která většinou jen papouškuje propagandistické argumenty správy parku. Starostům několika šumavských obcí se nelze divit. Pořad ventiluje pro ně nepříjemná fakta. Nepřímo říká, že obyvatelé Šumavy trpí na svém zájmovém území nezákonnosti. Starostové však svou stížnost napsali amatérsky a bez podrobného výčtu údajných omylů. Nemusí vědět, jaké náležitosti má stížnost Radě ČT mít. Měl by to však vědět ministr životního prostředí, který má své mediální poradce. Ministr Kužvart napsal 19. 11. 2001 dopis generálnímu řediteli ČT, jímž se připojuje k protestu šumavských starostů. „... i já bych jej (dopis starostů) jako ministr životního prostředí podepsal,“ píše Kužvart. Ve vyjádření pro deník Právo 5. 1. 2002 dodává Kužvart svému bezprecedentnímu vyjádření další dimenzi: „Domáhám se i svého práva koncesionáře sledovat vyvážené pořady,“ říká. Ministr se svého práva koncesionáře domáhá na hlavičkovém papíře ministerstva životního prostředí a zároveň opomíjí povinnost přesně dokumentovat omyly, jichž se pořad Nedej se! dopustil. Intervencí ministra se v současné době zabývá Rada ČT. První vyjádření předsedy Rady ČT Jana Mrzeny vykazuje další mýtus. Mrzena se domnívá, že „ekologové mají zájem udělat ze Šumavy skanzen“, což je hrubý omyl. Dokumentuje ho například stanovisko ekologické organizace Pan Parks, která je zaměřena na kvalitní podnikání v turistice.