Turisté národní parky zdaleka neuživí: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Turisté národní parky zdaleka neuživí |Author=Martin Mařík |Date=2002-07-22 |Source=Hospodářské noviny |Genre=tisk |Res…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:25


Turisté národní parky zdaleka neuživí
Author Martin Mařík
Date 2002-07-22
Source Hospodářské noviny
Genre tisk
Respondent

Podnikatelé musí počítat s tím, že na území parků platí přísnější zákony na ochranu přírody.

Hospodaření všech čtyř národních parků v České republice je silně závislé na štědrosti státního rozpočtu, konkrétně Ministerstva životního prostředí. Nejmenší, Národní park Podyjí, dostává ročně 22 miliónů korun, aby pokryl výdaje pohybující se kolem 35 miliónů. Desetkrát větší Krkonošský národní park se zhruba desetinásobnými provozními náklady kryje ze státních dotací také asi šedesát procent výdajů. Vedení parků se shoduje v tom, že turistika pro ně zdaleka není ekonomickým přínosem, spíše naopak. „Představuje značné výdaje a naopak minimální příjmy,“ potvrzuje náměstek ředitele krkonošského parku Petr Štěpánek. Dodává, že správa zatím ani nesleduje přesný počet návštěvníků. „Těch šest až osm miliónů ročně je odhad, přesnější údaje bychom měli získat letos na podzim,“ říká. Na Šumavě naopak návštěvnost sledují dlouhodobě. Od roku 1992, kdy do parku přišlo 860 tisíc lidí, se zvýšila na loňských téměř 1,9 miliónu. Přesto mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík míní: „Z ekonomického hlediska je vytváření podmínek pro turistiku velmi ztrátové – jde však o jedno ze základních poslání parku.“ Správa podle něj již investovala desítky miliónů korun do výstavby sítě informačních středisek či údržby cest. „Za deset let existence jsme vložili do rozvoje turistické infrastruktury necelé čtyři milióny korun,“ konstatuje ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Hlavním zdrojem vlastních příjmů jsou pro parky hlavně tržby za prodej dřeva. Třeba v Podyjí představuje tato péče o les asi čtvrtinu všech příjmů. „Tržby za prodej dřeva jsou rozhodující, výrazně méně máme z prodeje propagačních materiálů. Většinu nákladů pak pohltí zalesňování a ošetřování porostů,“ vysvětluje za krkonošskou správu Štěpánek. Tržby za prodej dřeva jsou důležité pro šumavský park, loni činily asi 150 miliónů korun. „Těžba a prodej dřeva ale samozřejmě není posláním parku, jde o údržbu lesa,“ prohlašuje mluvčí správy Kantořík. Zdůrazňuje také, že všichni zaměstnanci správy jsou svým platem zcela nezávislí na výši těžeb. „Přes 82 miliónů korun na mzdy jde přímo ze státního rozpočtu,“ tvrdí. Správa parku je přitom jedním z největších zaměstnavatelů na Šumavě, nyní v ní pracuje 395 lidí. Ve výběrových řízeních ročně zadává firmám lesní práce v hodnotě 230 až 300 miliónů korun. „Většina vítězných forem je z šumavského regionu,“ dodává Kantořík. Pro podnikatele, žijící z turistického ruchu – provozovatele hotelů, restaurací či lanovek a vleků, jsou nejpřitažlivější Krkonoše s největší návštěvností. Naopak třeba Podyjí je zatím civilizačního ruchu uchráněno a může se soustředit na hlavní poslání – ochranu přírody. V národních parcích a dalších chráněných oblastech totiž platí přísná pravidla. Kupříkladu podnikatel Jiří Vondrák z Ludvíkovic na Děčínsku již svůj záměr vzdal. Původně chtěl v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, navazující na Národní park České Švýcarsko, provozovat vrakoviště. Na úřadech neuspěl. „Dohoda ale možná je. Třeba zemědělské farmě v Srbské Kamenici často nepovolíme chemické postřiky polí, které nám předem musí hlásit. Jenže zase dostávají dotace na jiný způsob hubení plevelů,“ říká děčínský ochranář Martin Chochel. Na opačném konci republiky, v Národním parku Podyjí, podniká společnost Znovín Znojmo. Má na území parku dvanáctihektarovou vinici, proslulou vynikajícími víny. „Musíme dodržovat přísné podmínky správy parku, hlavně hlídat chemické zásahy. Zvyšuje to výrobní náklady,“ podotýká ředitel Znovínu Pavel Vajčner.

Hospodaření národních parků v České republice (v mil. Kč)

Tržby a výnosy Dotace z MŽP Náklady Hospodářský výsledek

Rok 2000 Rok 2001 Rok 2000 Rok 2001 Rok 2000 Rok 2001 Rok 2000 Rok 2001

Krkonošský národní park

336 284 - 144* 331 283 4,7 1

Národní park Šumava

372 159 129 143 494302 7,4 0,2

Národní park Podyjí

13 13 22 22 35 35 0 0

Národní park České Švýcarsko

17 16** 18 31 33,2 31 1,8 0

Poznámky: NP Podyjí uvádí roční průměr za uplynulých pět let.

  • -zahrnuto do tržeb.
    • -odvedeno do státního rozpočtu.

Zdroje: Správy národních parků