Šumava se obává spekulantů: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:26

,

Spekulantů s pozemky ve třetí zóně Národního parku Šumava (NPŠ) se obávají ty šumavské obce, které se v ní nacházejí. Stát totiž prodává zdejší půdu za ceny od jedné do tří korun za jeden metr čtvereční. Její skutečná hodnota je ale podle starostů těchto obcí podstatně vyšší. Jde v drtivé většině o zemědělskou půdu, kterou v současné době mají v pronájmu zdejší zemědělci. Problém je v tom, že ti nemají dostatek financí na její odkoupení. Do NPŠ se proto hrnou realitní společnosti, které si doslova mnou ruce. Dát deset tisíc za jeden hektar není prý pro ně žádným problémem. „Určitě u nás nehodlají hospodařit. Proto jsme s ostatními starosty, kterých se tento závažný problém týká, zaslali výzvu ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi, aby rozprodej třetí zóny NPŠ zastavil. Hrozí, že se půda dostane do nepovolaných rukou,“ shrnula názor většiny šumavských obcí starostka Borových Lad Stanislava Barantálová (nezávislá). Potvrdila zároveň, že o půdu mají největší zájem právě realitní společnosti, kterým Pozemkový fond ČR vychází vstříc. „Praxe státu je totiž taková, že čím více půdy fond prodá, tím více odměny jeho pracovníci dostanou,“ podotkla. Pozemkový fond ČR podle svého mluvčího Michala Bureše při prodeji půdy postupuje přesně podle zákona schváleného v roce 1999 a novelizovaného v červenci loňského roku. „Zákon přesně definuje, komu a za jakých podmínek můžeme státní půdu prodat. Tuto půdu mohou nakupovat výhradně čeští občané, a to pouze jako fyzické osoby. Prodejní cena se stanoví podle oceňovacího předpisu ministerstva financí, v některých případech je možný splátkový režim až po dobu třiceti let,“ sdělil Bureš s tím, že zákon podle něj nepovoluje prodej půdy pouze v první a druhé zóně národních parků. Mluvčí Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík odhadl, že půda, kterou dnes realitka koupí maximálně za tři koruny za metr čtvereční, bude mít v budoucnosti cenu 500 až 600 korun. Stačí jen, aby byl pozemek zanesen do územního plánu obce jako lokalita určená k zástavbě. „Nehrozí jen, že zemědělci ztratí práci, ale každý majitel má právo si pozemek oplotit. Dovedete si představit, že téměř dvě tisícovky hektarů rozparcelujete a oplotíte? Navíc se obáváme, že si majitelé budou dělat, co chtějí. Nájemce máme lehce pod kontrolou. Majitele však neuhlídáme,“ doplnil Kantořík. Na výzvu šumavských obcí, zaslanou ministrovi Miloši Kužvartovi, kterou podpořilo i vedení NPŠ, už starostové dostali odpověď. „Ministr nám přislíbil, že na schůzi Parlamentu navrhne, aby se prodej půdy ve třetí zóně šumavského parku zastavil,“ řekla starostka Barantálová. Sněmovna má projednávat zákon o NPŠ na své schůzi 29. ledna.