Obce varují před výprodejem půdy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:26

Téma: Levné pozemky na Šumavě a spekulanti

Za jednu až tři koruny prodává v těchto dnech soukromníkům stát metr čtvereční půdy v panenském území Šumavy a jejího předhůří. Pozemky, které budou po vstupu do Evropské unie až stokrát dražší, získávají také spekulanti a cizinci.

Borová Lada – Obce v Národním parku Šumava volají: Pokud vláda okamžitě nezasáhne, skoupí část chráněného území novodobí zlatokopové. Podnikatelé, kterým leží na srdci jenom peníze a zisk ze spekulací. Dopis s touto výzvou zaslali obce ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi. Žádají, aby apeloval ve vládě. „Po vstupu do unie už nikdy nebude půda tak levná. Její prodej nemá obdoby, v sousedním Rakousku nebo Německu se skoro vůbec neprodává, nanejvýš pronajímá,“ uvedl ředitel českobudějovické okresní agrární komory Karel Mach.

Prodej půdy zjednodušila i nová legislativa

Státní půdu prodává od loňského října Pozemkový fond v urychleném řízení, které umožňuje nový zákon. Zatímco dříve trval proces odstátnění měsíce, dnes se pozemek zprivatizuje také do třiceti dnů. Na koupi mají sice ze zákona přednostní nárok restituenti a potom rolníci, ale takový paragraf v zákoně je podle některých úředníků formalita. Restituenti na Šumavě skoro nejsou a rolníkem je každý, kdo se prokáže živnostenským listem. Spolu se zemědělskou výrobou má v předmětu činnosti zapsaný zpravidla nákup a prodej zboží, pohostinské služby a třeba i zřizování čerpacích stanic pohonných hmot. „Upozorňovali jsme na toto nebezpečí při projednávání zákona o Národním parku Šumava. Fond teď prodává pozemky ve třetích zónách parku, které jsou v obcích nebo přilehlém okolí,“ uvedla starostka Borových Lad Stanislava Barantálová. Starostové Kvildy, Stožce, Modravy, Horské Kvildy a dalších žádají vládu, aby okamžitě zastavila prodej této půdy až do platnosti zákona. Zákon o parku se přitom rodí těžce. Do druhého čtení se má dostat 29. ledna. „Pokud všechno dobře dopadne, začne platit od příštího roku. Do té doby vykoupí pozemky lidé, kteří tu ani nebydlí,“ varuje Barantálová. Za pravdu jí dává i mluvčí parku Zdeněk Kantořík. „Na prodej jsou čtyři procenta rozlohy parku,“ řekl. Právě na těchto územích o celkové rozloze asi tří tisíc hektarů může podle něho dojít k paradoxu: Zákon má přiznat majitelům pozemků ve třetích zónách kompenzaci za ztížené podmínky pro zemědělské podnikání dané pravidly pro ochranu krajiny. Noví majitelé tak dostanou od státu odškodnění, ačkoliv ani podnikat v zemědělství nemíní. „Bylo by morální, aby stát převedl tyto pozemky na obce, které vědí nejlépe, jak je šetrně využít,“ míní Barantálová.

Zájem je o jihočeské pohraničí

Státní úředníci přiznávají, že od konce loňského roku se přehnala přes jihočeské pohraničí smršť. Na chodbách Pozemkového fondu v Českém Krumlově se míhají lidé, kteří si vypisují nabídku pozemků vyvěšenou na úředních deskách. Na těch visí k veřejnému nahlédnutí ty pozemky, které nemají doložené vlastnictví. Případní majitelé mají od této doby tři měsíce na to, aby své nároky potvrdili doklady – jejich lhůta končí 7. února, až potom je může Pozemkový fond prodat jako státní půdu. Pohyb na trhu s pozemky v pohraničí zaznamenaly jihočeské realitní kanceláře. Nápor zájemců odráží nejen územní pracoviště Pozemkových fondů, ale i katastrální úřady. Za mnohými kupci přitom stojí podnikatelé z Rakouska a Německa, skrytí za českými jednateli společností. Nekup českou půdu, dokud je za hubičku. „Zatímco v roce 2000 jsme měli dva tisíce vkladů do listu vlastnictví, vloni už tři a půl tisíce,“ řekl šéf českokrumlovského katastrálního úřadu Jan Cehák. Opatrně komentuje obchod s půdou ředitel českokrumlovského Pozemkového fondu František Král. „Prodej nabízíme na vývěskách a internetu. Práce je teď víc. Fond se chová jako obchodník,“ uvedl. Rychlost prodeje půdy, kterou kritizují obce v parku i jeho správa, je přitom popoháněná odměnami úředníků fondu – kdo prodá hodně, dostane prémie. „Odměna za práci je věcí našich interních předpisů,“ komentoval Král, než odkázal s dotazy na tiskového mluvčího. Ačkoliv soukromé vlastnictví je to, po čem zemědělská půda na Šumavě volá už více než půl století, ochránci přírody jsou skeptičtí. Podobně jako obce a národní park. „Máme poznatky, že se tu chystají intenzivně hospodařit Holanďané, kteří musí doma platit velké daně z produkce hnoje. Důležité je, aby půdu na Šumavě někdo udržoval, ale od některých podnikatelů to nemůžeme očekávat,“ míní Jaroslava Brožová z Jihočeských matek. Kdo je tedy nejlepším hospodářem? „Jsem opatrná to říci i o šumavských obcích. Také ony mohou nakonec půdu prodat se ziskem,“ tvrdí Brožová.

Některé lukrativní pozemky už mají své majitele

A které lokality jsou ostře sledované? Pozornost lákají oblasti, kde utrácejí turisté nejvíc peněz. Také místa, kde územní plány předpovídají atraktivní stavby – například pravý břeh Lipna se zamýšleným přemostěním, lanovkou, silnicí do Rakouska a možná i sjezdovkou. Šest hektarů pozemků už v místě zvaném Pestřice získal bývalý ředitel českokrumlovského Pozemkového fondu Miroslav Procházka, který bydlí v Protivíně. Také další vlastníci jsou známí. Pozemky má na pravém břehu bývalý předseda českokrumlovské okresní privatizační komise Jan Srnec, jehož jméno figuruje v množství společností po celé zemi s nejrůznější činností včetně sklářské a textilní výroby. Zemědělské pozemky zde má firma Agriprod, jejíž jednatel Josef Půr usiluje o golfové hřiště v Hluboké nad Vltavou. Další půdu zde už má firma Sitter, ze jejímž českým jednatelem je několik příbuzných z bavorského Neureichenau s příjmením Sitter. Pozemky v oblasti Valtrova využívá Florián Rygál, bývalý generál, dnes soukromý zemědělec. U Vyššího Brodu hospodaří na pozemcích rakouská společnost. „Nemáme nic proti privatizaci půdy, ale všechno nasvědčuje tomu, že někteří lidé mají lepší informace o jejím prodeji a o územních plánech než běžný občan,“ míní Brožová z Jihočeských matek. Doslova horko je také kolem Nové Pece, která plánuje gigantický rekreační projekt. Také kolem Lipna nad Vltavou s holandským přístavištěm Marina. Katastrální úřady uvádějí, že přes zvýšenou poptávku je stále co prodávat. „Ještě je dost pozemků ve správě Pozemkového fondu i na pravém břehu Lipna, kde se nabízejí nezalesněné plochy,“ uvedl šéf českokrumlovského katastrálního úřadu Cehák. Šéf agrární komory Karel Mach připomněl, že podobný pohyb na trhu se zemědělskou půdou nemá obdoby. „Nedokážu odhadnout, co bude, až se všechna státní půda prodá, a co s ní bude po vstupu do Evropské unie. Jisté je, že v sousedních státech si vlastníci půdy velice váží. Dokážou uchovat majetek celá století a prodávají jen výjimečně. Většinou malé části,“ řekl. Pachtovní zákony například v Rakousku a Německu ošetřují padesátileté pronájmy půdy. „Obchoduje se spíše se zemědělským zařízením a objekty,“ poznamenal. Ceny, za které nabízí zemědělskou půdu v pohraničí stát, jsou sice podle Macha obrovsky nízké, ale pro zájemce jsou nevýhodné příliš roztroušené pozemky hlavně na Šumavě, které by potřebovali farmáři scelovat.

Ceny půdy v korunách za hektar

Horní Rakousy 120 až 150 tisíc Kč

Bavorsko 120 až 180 tisíc Kč

Jižní Čechy 1 až 5 tisíc Kč

Zdroj: odhad agrární komory