Bude Národní park Šumava vytunelován?: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:26

Poznamenáváme

Otázka možnosti vytunelovat Národní park Šumava navenek zní jako poplašná zpráva. Ale proč ne, když podle platných zákonů lze v ČR tunelovat prakticky vše? Návrhy poslanců ODS na zmenšení rozlohy národního parku, neboť překáží podnikatelským aktivitám, napovídají dost. Nebezpečí tunelování Národního parku Šumava se zvýšilo poté, co do návrhu zákona o Národním parku Šumava poslanců Ambrozka (KDU-ČSL), Máčeho (ČSSD) a Filipa (KSČM) gesční výbor většinou jednoho hlasu na návrh Ambrozka odhlasoval rozdělení správy národního parku na správní a výkonnou část. Výkonná se má stát veřejně prospěšnou společností. Dle všeho tak učinil na doporučení některých ekologů, odmítající šetrné zásahy proti kůrovci v národním parku, zvláště pak v jeho první zóně. Tito ekologové zapomněli, že Šumava byla až do odsunu Němců v l. 1945–6 intenzívně hospodářsky využívána. Vichřice v r. 1870 vykácela téměř celou centrální Šumavu. Obnova se děla často z nepůvodních semen a sazenic. Původní les se na Šumavě udržel kromě malých zbytků jen na Boubíně. I když v důsledku vysokého poklesu počtu obyvatel, vzniku vojenského prostoru Prášily a hraničního pásma do značné míry Šumava divoce zarostla, k původní přírodě má daleko, nemluvě o jejím oslabení imisemi, rostoucím rozvratem klimatu atp. Národní park bylo nutné v r. 1991 uzákonit, leč reálně se bude vytvářet celá desetiletí. Nelze ho prostě nadekretovat. Přemnožený kůrovec je obávaný ničitel smrkových lesů na Šumavě stejně jako jinde. Správa Bavorského národního parku asi před 15 lety začala uskutečňovat experiment – neregulovala kůrovce ve (starém) Bavorském národním parku. Následkem toho kůrovec sežral všech 40 % smrkových lesů v něm. Dnes tam kůrovec hyne na nedostatek potravy. Současně tím zajistila na mnoho let mohutné dodávky kůrovce na českou Šumavu, zejména na Modravsko. Velká a Malá Mokrůvka, Luzen a další jsou kůrovcem kompletně sežrány na české i na bavorské straně. První Správa Národního parku Šumava po vzoru Bavorů nezasahovala proti kůrovci. Výsledkem je kůrovcová kalamita, která plně nebyla zvládnuta dodnes. Současnému řediteli Národního parku Šumava Žlábkovi vyčítají zejména realizaci ekologicky šetrných zásahů proti kůrovci. Když ho ministr životního prostředí Kužvart odmítá odvolat, má ztratit kontrolu nad lesy cestou zřízení veřejně prospěšné společnosti. Její vedení má podléhat vědecké radě národního parku. Tu má sice jmenovat ministr životního prostředí, ale ze dvou třetin na návrh jiných. Může se tudíž vymknout z řízení resortu životního prostředí. Za určité konstelace sil by mohla nastoupit první etapa tunelování Národního parku Šumava – kůrovcem. Po dostatečném poničení šumavských lesů kůrovcem by mohla dřevařská lobby zpochybnit smysl existence národního parku a prosadit druhou etapu tunelování – pilou. 5 miliard metrů krychlových dřeva v lesích Národního parku Šumava je zajímavých k vytěžení. Na rozdíl od Národního parku Bavorský les by ale nešlo o 40 % lesů, ale o plných 90 % lesů. Ve vysokých polohách Národního parku Šumava kromě smrku už máloco roste. I když takový konec přesvědčivě načrtl ministr životního prostředí M. Kužvart, někteří ekologové nechtějí slyšet. Skandalizují Kužvarta i Žlábka s odkazem na bezzásahový režim, který v ČR uzákoněn není, protože pro jeho uplatňování v ČR nejsou vytvořeny podmínky nejen na Šumavě. Mám za to, že obavy ministra Kužvarta o Národní park Šumava jsou oprávněné. Nedomnívám se, že by bylo moudré návrh zákona o Národním parku Šumava s rozdělením správy parku včetně zřízení veřejně prospěšné společnosti nedostatečně kontrolované státem podpořit.