Pozemky na Šumavě jsou zlatý důl: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:26

Borová Lada – Šumava se stává rájem spekulantů s nemovitostmi. Zdejší pozemky levně koupí od Pozemkového fondu jako zemědělskou půdu, přemění ji ve stavební parcelu a prodají s pohádkovým ziskem. Pozemky na okraji Národního parku Šumava se tak stávají zlatým dolem. Není proto divu, že projednávání zákona o parku, které začalo včera ve sněmovně, provázejí silné tlaky. Někteří poslanci chtějí prosadit co nejmenší rozlohu parku, tak aby pozemků k zastavění bylo co nejvíce, tvrdí pracovníci parku. „Ze tří korun za metr, což je cena od Pozemkového fondu, stoupne cena posléze na 600. Takový zisk v žádné bance nedostanete,“ řekl včera ministr životního prostředí Miloš Kužvart. „Některé firmy skupují pozemky ze spekulativních důvodů. Nebudou na nich hospodařit, ale pokusí se udělat z nich stavební parcely,“ dodal. Na internetu nabízí skutečně mnoho realitních kanceláří šumavskou půdu. Například Marcel Potužák nabízí 75 tisíc čtverečních metrů po třiceti korunách prakticky po celém území parku. „Už jsme požádali o vynětí z půdního fondu,“ sdělil včera. Kancelář Icaro nabízela metr stavebních pozemků v Srní za 600 korun. Už jsou prodány, sdělili její pracovníci. Pozemkový fond, který podle zákona smí pozemky prodávat, se nařčením brání. „Jde o státní zemědělskou půdu a z půdního fondu ji vyjmout nelze. Její majitelé na ní musí hospodařit. Pokud ji chtějí prodat, má stát předkupní právo,“ uvedl mluvčí fondu Michal Bureš. Prodejní cena za metr se pohybuje od 0, 50 Kč do 13, 50 Kč. Starostové šumavských obcí si na postup fondu stěžují. „Pozemky v okolí obce vydává jako náhradní restituce. Na několika už vyrůstají rodinné domky,“ řekla starostka Borových Lad Stanislava Barantálová. Podle ní totiž vynětí z půdního fondu lze zařídit. „A když ne, lidé si tam stejně postaví domek a klidně zaplatí třeba 50 tisíc korun pokuty. Domek tam ale už zůstane,“ říká. Starostové proto požádali poslance o zachování parku a o to, aby převádění pozemků na soukromníky ustalo.

Jde o peníze

- stát prodává zemědělskou půdu a kupec na ní musí hospodařit

- pokuty za porušení podmínky jsou ale nízké

- na hektaru půdy se dá obratem vydělat až 5, 5 milionu korun